Odejít pryč

Nikdy bych nevěřil že sílu nenajdeš ve štěstí. Až na pokraji šílenství bolesti smutku, myšlenkami sám v sobě pohlcen vztekem. Nenávistí utrápen sám v sobě, jen. tehdy až tělo dostane plno ran a klacků jak od života tak od lidí, po době stálé bolesti v sobě potlačovaný roky bolestech intenzivně dusivé křikem ve mě prosící chci z toho ven . Až na pokraji myšlenek o hovnech začne pociťovat pomalu narůstající sílu hněvu.
Až po čase tělo začne přijímat tu obrovskou energii co tě žene vztekem vpřed .
Miloval jsem sex ...
měsíce ho nenávidím,