Itálie

V práci máme takovou zrzavou lištičku, moc milou a usměvavou, vždy mě na ní něco přitahovalo, zval jsem jí na pivo, kecali jsme... Je to takové boží stvoření, výplatu utratí za jeden den. No a jednou jsem jí mezi řečí řekl, že by potřebovala chlapa, kterej by jí pořádně chytl pod krkem. Tak jen s úsměvem řekla: "No spíš ženskou."

A v tu chvíli mi to došlo. Mám rád holky, který jsou něčím zvláštní, a u ní jsem pořád nevěděl, čím to je. Ona je na holky, že jsem na to nepřišel dřív. Vždy jsem měl za to, že lesbičky jsou buď velmi jemné křehké ženy, nebo spíš ty typy, co si ji spletete s klukem. A ona je někde na půl cesty, má jemné rysy, ale do toho i chlapské pohyby, je to srandovní. Odjakživa jsem si přál mít kamarádku lesbičku, řešit ženský na rovinu, aniž bych musel řešit, zda si něco nevezme osobně, když budu mluvit o jiných ženách, anebo do toho bude tahat takový klasický ženský rivalecký taktiky. Protože žena může být kamarádka, exmilenka, ale pokud o Vás bude mít stále trochu zájem, tak se bude ujišťovat o své pozici.

Jen mě mrzí, že ta mladá žabka nebydlí ve stejném městě a s jejím přístupem k prachům, se vídáme jen v práci. A úplně si nejsem jist, zda stojí o mužského kamaráda (a konkétně tedy o mě), nebo ho bude brát jako konkurenci, ale to se dozvím brzo a rovnou se jí na to zeptám. Nicméně mě moc zajímá její pohled na ženský a protože jsem tu marně sháněl lesbičku na interview do blogu, tak se těším nakolik mi poodkreje svůj svět. Ale abych Vás moc nemátl, tohle byl jen úvod. Ptal jsem se jí, zda je dominantní nebo submisivní, a jakou holku chce. Tak je dominantní, a chce dominantní holku, která ji bude držet zkrátka.

Okamžitě mi to otevřelo stavidla v mysli. Prej subku nechce, protože je s nima nuda, a umí akorát poslouchat a nic víc. Původně se ten blog měl jmenovat definice subky, ale to zní fakt debilně. A tak nad tím průběžně přemejšlím. Před pár lety jsem tu na amatérech narazil na jednu dominantnější, štíhlou vysokou blondýnu, dali jsme si to amatérské kafe, a ačkoliv jsem jí zaujal, nemělo smysl v tom pokračovat, protože ona měla subíky, což by mi nevadilo, ale odmítá prý bejt subkou nebo bojovat o moc. A mám pocit, že s tím má v uvozovkách problém spousta dominantních žen, souboj dvou dominantních jedinců vidí jako boj, kde samozřejmě vyhrává muž. Odjakživa by mne bavilo krotit dominantní ženy a s těm subkama to nevidím tak černě nebo černobíle.

Protože pro mě to není o poslouchání příkazů, ale o touze udělat pro druhého to, co má rád a odevzdat se mu naplno. A to nemám spojeno s hloupostí, spíše s inteligencí a empatií, a neměl by k tomu dojít člověk hned, ale časem. Vlastně v mém vidění světa, je žena u silného muže vždy submisivní zejména v soukromí, a na veřejnosti mezi nimi bude panovat oboustranný respekt. A možná tam velkou roli hraje sebedůvěra, sebevědomí a pokud si holka nevěří, tak ji musí chlap podpořit a v momentě, kdy si opět začne věřit, bude i sama iniciativní. A nemyslím si, že u dvou dominantních (sebevědomých) jedinců by tohle fungovat nemohlo, jen to chce od obou dvojnásobek empatie. A nelámat nic přes koleno, a umět trochu potlačit sebestřednost. Nicméně jsem to ještě nikdy s žádnou ženou nezažil. Chce to oboustranně opatrnější přístup možná. A co Vy, taky máte termín subky spojen s apatickou blbkou?