Dobrá, když povídku tak příběh

je to už asi tak dvacet let, ale protože jsme to do té doby řešili přez sousedku, tak jsme s tím něměli žádný problém. A s čím? S kupováním prezervativů. Manželka nemohla mít žádnou antikoncepci ze zdravotních důvodů a tak jediná možnost, jak si užít radovánky až do konce, bylo nasadit ochranu. Až do roku 1989 nám je nosila sousedka, protože pracovala v samoobsluze a tak to pro ni nebyl problém. Jenže s nástupem privatizacích, podnikání a volného trhu práce přišla i její změna zaměstnavatele a bylo po přísunu. Řešil jsem to nákupem jak se dalo, po různých služebních cestách atd. Ale jednou jsem doma sáhl do přihrádky a prostě nebylo tam nic. Chuť velká, tak co se dlao dělat, šlo se do města. Drogerie Dm, kde si "připadáte člověkem" se mi jevila jako dobrá možnost a tak jsem vešel. Našel potřebný regál, koupil si 5 balení a šel k pokladně. Každý kdo ví, o če je řeč, si na tu dobu jistě vzpomene. Mladé, začínající prodavačky, protože mládí byla lepší deviza než zkušenost a tak se při pohledu do mého košíku jen malinko usmála a řekla"pětkrát?" No nevím, co mě to napadlo, ale najednou jsem odpověděl, že bohužel ano, protože jich tam víc s označení XXL nemáte. Co následovalo? Vzala krabičku do ruky a zavolala na svoji kolegyni"Aleno, už tam nejsou ty preservativy XXL?" Druhá slečna přišla a přinesla celou novou krabičku. Pokladní se zeptala, "Chcete je všechny?" Ne, děkuji, ale ještě deset, si jich vezmu zněla moje odpověď a přitom jsem věděl, že je nemohu s jejich záruční dobou spotřebovat, protože ne pokaždé jsme je použili, jelikož jsou i jiné praktiky. Usměv na druhé straně, já vyndal peněženku a zaplatil.Až potud skoro dobrý. Jenže jak jsem zaplatil, nevím co mě to napadlo, řekl jsem, že bych potřeboval razítko na ůčtenku. "Proč?" ozvala se slečna. Protože bez razítka si to nemohu dát do nákladů a finanční uřad by mi to neuznal. A to už jsem se smál já a oni jen koukaly. Odešel jsem s pocitem takového nějakého vítězství, nad jejich usměvem. Pokaždé když jsem šel pak okolo té drogerie, a byla tam ta slečna za kasou, vždy se pousmála, ale už ne takovým tím usměvem, který Vás přistihne, jak se červenáte, ale spíš usměvem, z kterého víte, co vše si mohla taková slečna představovat po mém odchodu. A jaké jsou Vaše zkušenosti s nákupem prezervativů, nejen z dob před " sametovou revolucí"?