Trochu poezie

Někdy chci se jen dívat
Pozorovat, jak dýchá, jak se chvěje
Ty malé nuance vnímat
Jen spí zavřenými rty se neusměje
Jsem tak blízko, vůni její cítím
Snad zve mě blíže ten klín
Těžké je neochutnat
Když ta chuť je mým bytím
Když tak blízko jsem já vím
Přesto ve spánku ji nechám plout
Přesto že jsem touhou spoutaný
Nezbavím se těch pout
Jen dýchat tu vůni těch míst
Ve fantazii si brát
Snad raději měl bych si číst
Abych dokázal nechat tě spát