Sexualita a tabu

Nejspíše není třeba říkat, že určitá témata jsou ve společnosti stále tabu, ač jsou více pochopena.

Jedno z takových témat je fetiš, či svět BDSM. Pro mě má nejen sexuální význam, ale také relaxační, filozofický, umělecký a celkově.. živý.

Fetiše jsou různé. Slovo fetiš se také používá v jiných kontextech, které nejsou sexuální. Například závislost.

Avšak, vázání, a bondáž celkově má několik tváří, které jsou často i přímo v odporu mezi sebou samými.

Například já preferuji softcore bondáž. Bez sadismu, či masochismu. Jemná, dlouhá, napínavá, hravá, emocionální a intimní. Tak si představuji session.
Na to je však třeba najít partnera, který nejen že rozumí nějakým zásadám bezpečnosti, a umí o všem otevřeně komunikovat, ale líbí se mu to - nebo vaše nadšení sdílí.

Asi bych se opakoval, kdybych řekl, že je velice jednoduché tím někoho zranit, nebo traumatizoval.

Fetiš je věc jiná. Mám jich několik, a co vím, měly jiný kontext ještě před sexualizací - sdílející však stejný koncept.
Je to podivuhodná věc.

Nicméně, pro mnohé lidi fetiš znamená utrpení.
Nejen, že do vztahu a sexuality přináší mnoho úskalí, ale je poměrně široce stigmatizován. Jedná se zkrátka o něco, co lidé neberou až tak dobře.

I když je situace lepší než kdy dříve, neznamená to, že je lehké naučit se přijmout se, své fetiše, touhy, fantazie a další věci jako součást něčeho, co je přirozené.

Mě trvalo mnoho let přijmout své. Byla to dlouhá cesta, která mě nyní inspiruje na mnoha úrovních.
Nejen být ohleduplnější partner (když to jde), ale také v umění, myšlení a filozofii.

Je dobré přijmout své úchylky, takříkajíc jako něco, co je přirozené, a neznamená to exkluzi.

Koneckonců, život je příliš dlouhý na to, abychom ho celý strávili v obavách, zda se lidé dívají skrz prsty