Čubky, děvky a ti druzí
(Tuto povídku věnuju jemu, protože mě vede, krotí, usměrňuje a překračuje se mnou hranice, za které bych se sama neodvážila jít. A jim děkuji, že s námi sdílí naše perverze.) ...je to hra... ale ne tak docela... brzy aktivuje mé citlivé neurony, na které budu reagovat…