Potkali jsme se za ranního úsvitu, bylo to jak když vytáhneš roletu, najednou slunce osvítilo nás, a měli jsme naději zas, ty růžové brýle zavinily, že jsem nepoznala jaký opravdu jsi, ale život není o tom projít vše bez zádrhelu, každý tu máme nějakou úlohu, ty krásné dny co byly však zůstanou v paměti, pozná to každý z nás jak postupujem životem, že se všemu co nechceme nedá vyhnout obloukem…