Nahá v domě.../dokončená/

Mladá. Nic jiného nemůžete říci ve chvíli, kdy před vámi stojí o třiadvacet let mladší holka a vy víte, že ji máte v moci. Nic jiného vás nenapadne. To samé mi pochopitelně běželo hlavou, když jsem ji s taškou přes rameno vyzvedl na Florenci. Abych to upřesnil, je mi pětačtyřicet. Prostě na mě byla mladá.
A prostě to chtěla. Psali jsme si. Psala, že jí vzrušují starší. Že má ráda tvrdou ruku a ještě více ponížení. A taky, že se stydí. V tom nelhala. To jsem poznal už na Florenci. Červenala se.
Jako by věděla, co ji čeká. Cesta metrem to rozhodně nebyla, i když tomu všemu předcházela. Věděla, že na kafe ji nezvu. Věděla, jak to bude probíhat, ale v detailech rozhodně ne. Znala začátek, že se má po příchodu do mého domu postavit do středu místnosti.
Splnila to. Postavila se tam, hned jak si zula boty. A stála tam. Dělal jsem, jakoby se nic nestalo. Choval jsem se k ní jako ke vzduchu, který se toho letního dne tetelil po místnosti a dělal horko nesnesitelným.
Došel jsem si udělat kafe. Když jsem prošel kolem, skoro neznatelně jsem pronesl: "Svlíkni se!" Nekontroloval jsem to, šel jsem si pro hrnek. Když jsem se vrátil, stála tam. Nic na sobě neměla, věci byly úhledně složené v koutě.
Chtěl jsem ji obejít a prohlédnout si ji, ale uvědomil jsem si, že bych vypadal z role. "Otoč se," přikázal jsem jí. Ještě než to splnila, stihl jsem si všimnout, jak je rudá. Rozhodně to nebyla stejná barva jako na Florenci. Tahle byla až do fialova.
Udělala piruetu a zastavila se. To už jsem držel v ruce tenký vrbový proutek, k tomu speciálně nachystaný a pořízený. Jeho špičkou jsem jí sjel po tváři, paži, do dlaně. Nepokusila se protestovat, nesevřela ho. Prut jsem posunul a zašimral ji v pupíku.
Zachvěla se. Čekala, že půjdu níže. To jsem však neměl v úmyslu. "Ukaž zadek", poručil jsem jí. Poslechla. Vystrčila ho. Ne ale dost. Stud tam přece jen byl. "Předkloň se," následoval další pokyn. Udělala to už méně ochotně, ale udělala. Jak se ohýbala, zaleskla se jí pička. Užívá si to. Mohl bych ho teď do ní vrazit. Konečně stojí mi, ale to by bylo laciné. Chci si pohrát. Na prcání bude času dost.
Místo toho jsem špičkou proutku obkroužil zadek kolem dokola. Nebyl malý, ale takové mám rád. Chvěla se, jakoby jí projela elektrika. Zastavil jsem se v místech, kde se záda rozdvojují.
"Roztáhni půlky!" "Ne, prosím." Roztáhni je!" Neochotně to splnila. Pomalu jsem klouzal dolů. Chvěla se. Možná studem, možná vzrušením. Oboje je dobře. Oboje se mi líbí.
Přejížděl jsem nahoru a dolů. Ve chvíli, kdy se kroutila už méně, nastal čas na změnu. Špičkou proutku jsem ji svihl před roztaženou pičku. Lehce, sadista nejsem. Přesto sykla.
A přesto stála dál. Proutkem jsem jí přejížděl po vnitřku stehen, nahoru a dolů. Občas se drsná kůra vrbového proutku dotkla její teď už mokré pičky, to s sebou trhla.
Pomalu si ale zvykala, očividně se jí to líbilo. Proto jsem se na vrchol pomyslného trojúhelníka zaměřil. Přejížděl jsem ji mezi pysky tam a zpět. Očividně ji to muselo na poštěváku dřít, ale užívala si to. Vzdychala čím dál tím více.
"Udělej se, čubko!" Řekl jsem přísně. Nemusel jsem ji dlouho pobízet, přirážení se brzy změnilo v rychlé stahy orgasmu.

P.S.: Budu rád za komentáře i zprávy.