NEBEZPEČNÁ HRA I.

Nechci nic na jídlo mami, a už mě nech žít! zakřičela jsem a zavřela dveře do pokoje. Unavená po celém dni ve škole jsem se složila na postel. Měla bych si udělat kávu, nebo to zvládnu i bez ní? přemýšlela jsem. Ještě mě totiž čeká práce, ikdyž práce není až tak úplně přesný výraz. Abych to uvedla na pravou míru, tak už několik měsíců se věnuju ,,herectví,, před webkamerou. Ráda sama sobě říkám, že to je herectví, ale v podstatě se nejedná o nic jinýho, něž erotiku. Ukazuju prsa, zadek nebo cokoliv, za co ti honiči jsou ochotní zaplatit. Už dávno jsem zjistila, že brigádou v mekáči si na studium v zahraničí
nevydělám a tohle mi přišlo jako rychlejší a snažší způsob, jak se dostat k penězům.
Samozřejmě, že vše je diskrétní, stránka na které erotiku provozuji garantuje, že nikdo z mého okolí můj profil neuvidí a mě by tak nikdo neměl poznat. To byl asi ten největší strach když jsem začínala, že někdo pozná tu malou introvertní knihomolku, jak předvádí blowjob na gumové náhražce a přitom skutečný péro nikdo nedržela. Ve skutečnosti jsem totiž dost stydlivá, malinká bruneta, která nemá kamarády a nikam nezapadá. Žiju s matkou a nevlastním otcem v jednom bytě a chodím do posledního ročníku gymnázia. Proto chci hned po škole odjet studovat do ameriky.

Ještě jednou se ujistím, že mám zamčené dveře a sedám si před notebook. Diváci mě znají pod uměleckým jménem Black Cat, ale jinak se jmenuji Bára. Představím se nováčkům a ted´už klasicky čekám na první donate, mezitím si čtu a odpovídám na lechitvé dotazy diváků. Ukaž kozičky, píše megadick64 a posílá menší finanční obnos. Další píše, chci vidět tu tvoji malinkou prdelku.
Roztáhni nožky kočičko. A tak dál to pokračuje až do jedenácti hodin večer. Připravená dnešní show ukončit se loučím s diváky a děkuju jim, za jejich peníze a velkou sledovanost, když v tom přijde poslední zpráva. AHOJ BÁRO, DNES TI TO SLUŠELO.

Co to kurva, okamžitě jsem zavřela notebook a strachy lapala po dechu. Jak je to možný, někdo mě poznal? Jak dlouho mě sleduje a kdo to je. V hlavě se mi honily otázky a já se schovala pod deku, chtěla bych zmizet jak harry potter s neviditelným pláštěm. Nejde to, proč asi do hajzlu, protože tohle je skutečný. Celou noc jsem nezavřela oči a ráno se vymluvila, že mi je špatně a nemůžu do školy. Potřebuju se uklidnit, dám si horkou sprchu a udělám si teplej čaj.

Sedím na posteli a sleduju notebook, bojím se ho otevřít, co když mě ten chlap hacknul, napadají mě šílený představy. Přišla mi sms zpráva od neznámýho čísla. KAM JSI VČERA TAK RYCHLE UTEKLA?. Znovu se mi rozbušilo srdce a celá jsem se roztřepala.
Co ode mě chceš? nech mě na pokoji!!!. odepsala jsem. CHCI ABYS UDĚLALA, CO TI ŘEKNU. NEBO SE KAŽDEJ DOZVÍ, CO PO VEČERECH DĚLÁŠ. KURÝR TI DNES PŘIVEZE BALÍČEK, PŘEVEZMI HO.

Jakej balíček do hajzlu a odkud zná moji adresu, říkám si pro sebe. Měla bych to říct mámě? aby věděla, jak hodnou dceru doma má? To raději ne, tohle musím vyřešit sama. Někdo zvoní, že by to byl ten kurýr? Jdu se podívat z okna. Ne, je to otčím, zapomněl si doma klíče. Sedím před dveřma a čekám. Každá minuta zdá se být dlouhá, jako věčnost. Zvonek, konečně. Otevírám dveře a v nich stojí kluk stejně starý, jak já. Slečna Barbora? mám pro vás balíček. Děkuji, a nevíte od koho je? Promin´te, ale je to annonymní. Zavírám dveře a rychle roztrhnu malou krabičku. Je tam vzkaz. TOHLE SI VEM
ZÍTRA DO ŠKOLY. MYSLÍM, ŽE TI NEMUSÍM VYSVĚTLOVAT, JAK SE TO POUŽÍVÁ. Ze spod krabičky vytahuju růžovou věcičku. Je to malinkej vibrátor, ale nikde k němu nevidím ovládání. Tak o tohle tady jde? je to nějaká zvrhlá forma erotické hry? napadlo mě. Slyším klíče v zámku, otčím se vrátil domů z práce, rychle schovám krabičku a tvářím se, jakože se nic neděje. Pozdravím ho a odeberu se do svýho pokoje.

Opět jsem toho moc nenaspala, kruhy pod očima se snažím zamaskovat make-upem. Vytáhnu růžovej vibrátor a strčím si ho dovnitř. Cesta do školy byla mírně nepohodlná, možná jsem si ho mohla zastrčit až ve škole, napadlo mě. Ted´už jsem ale seděla v lavici a snažila se tvářit naprosto v klidu. Postupně přicházejí spolužáci a já každého bedlivě sleduji, jestli to nemůže být právě on, kdo má druhou část růžové věcičky. Co třeba Marek s Petrem, sedí v lavici zamnou a v hodinách sledují porno, myslí si,
že to nikdo nevidí. Nebo Milan, pod´obanej stydlín, kterej je do mě zamilovanej už od základky. A nebo Michal? modrookej blond´ák, ale to bych si spíš přála, aby to byl on. Opravdu nevím, zvoní na hodinu a do třídy vchází učitel. Rukou pokyne, abychom si sedli a začíná svou nudnou přednášku z biologie o rozmnožování rostlin.

Oh můj bože, někdo to zapnul. Ze začátku jsem cítila jen mírné vibrace, ale postupně přidává. Začínám být neposedná a kroutím se. Po patnácti minutách už nejsem schopná sedět na židli, cítím jak mám vlhký kalhotky a potichu vzdychám. Snažím se nepřilákat pozornost a rukama se pevně držím židle. Báro? ozve se učitel. Ano pane učiteli? Pokud chceš jít čůrat, tak běž na záchod, ale ne tady prosímtě. Celá třída se zasměje. Děkuji, odpovím a rychlou chůzí odcházím na záchod. Zavřu za sebou dveře do kabinky a vytáhnu si vibrátor, zrychleně oddychuji a snažím se nabrat dech. Už je to dobrý, aspon´na chvilku...

Ahoj, pokud se vám první část povídky líbila, tak si můžete do komentářů tipnout, kdo je záhadný můž, který Báru vydírá. Pokud by jste měli dotaz nebo inspiraci pro další povídku, tak mi napište do zpráv.
Díky a přeji hezký zbytek dne. :)