Běžkyně - Zajdíkova fantazie

Byl jarní podvečer. Slunce bylo již na západě, avšak ještě dostatečně svítilo a jeho paprsky dokázaly příjemně zahřát. Byl ideální čas na to vyrazit. Oblíknul jsem si funkční triko s krátkým rukávem, které bylo černé se šedými skvrnami. Bylo upnutější, takže mi kopírovalo vrchní část těla, avšak dostatečně pohodlné pro pohyb. Dále jsem na sebe obléknul černé funkční kraťasy, které kopírovaly moji pánevní oblast, takže v nich vynikal můj vypracovanější zadek. Poslední nedílnou součástí byly černo-modré stulpny, dlouhé až ke kolenům. Když už jsem byl oblečený, mohl jsem seběhnout po schodech dolů a jít si nazout své běžecké boty.

Otevřel jsem dveře a vyšel na dvůr. Zavřel jsem za sebou dveře a cestou k brance jsem provedl rychlé rozehřátí těla. Ten podvečer bylo krásně. Bylo mírně chladněji, to mi ale vůbec nevadilo. Naopak, chlad je pro mě lepší na běhání. Akorát jsem zavřel za sebou branku a vyběhl jsem. Tentokrát to ale bylo jinačí, než kdy jindy. Ne kvůli trase, ale kvůli myšlenkám, co se mi honily hlavou.

Po kilometru jsem doběhl k polní cestě, která se táhne podél lesa. Málokdy tu někoho potkávám. Je tu krásný klid. V tu chvíli se mi v hlavě urodila taková zvrhlá myšlenka. Jaké by to asi bylo, kdyby na mě dostala zálusk nějaká slečna, či paní, která by tu kolem procházela? Má mysl se však rozdělila a nedokázala na to dát jednotný názor. Jedna část to shledávala s vyděšením, že co to vlastně chci! Zda si uvědomuji, že si přeju být „znásilněn“, a že mé já, nemá rádo, když se nad něho někdo nadřazuje. Ta druhá část, to však vnímala velice vzrušující. To, že by si mě nějaká neznámá slečna, či paní, sexuálně podala.

Jak jsem tak běžel a přemýšlel, tak jsem nevnímal. Nezajímal mě můj dech, mé došlapy a ani nádherná okolní příroda. Tedy nezaznamenal jsem ani to, že už nějakou dobu za mnou kdosi běží a pomalu se ke mně přibližuje. Osobu jsem zaznamenal až v momentě, když jsem se otáčel, že poběžím zpět. Nacházela se jen pár desítek kroků za mnou. Byla to slečna, která mohla být o něco málo starší, než já. Na sobě měla černo-růžové funkční triko s dlouhým rukávem a černé legíny.

Když jsem tedy mířil zpět, přešel jsem na druhou stranu, abych jí umožnil v klidu pokračovat v cestě. Ona ale změnila taky stranu. Znovu jsem tedy změnil stranu. Ona na to však reagovala stejně. Došlo tedy k tomu, že jsme se potkali. Oba jsme zastavili a stáli naproti sobě. Než jsem stihl jakkoliv zareagovat, povídá mi: „Kampak? Potřebuji, aby si běžel ještě kus dál.“ Vyvalil jsem na ní svoje modré oči a nechápavě jsem se dotázal: „Cože? Proč?“ Ona se usmála. „No protože jsem zrovna začala mít hezký výhled,“ a začala se smát. Nevěděl jsem, co na to dodat. Než jsem stihl něco vymyslet, pokračovala: „I když zepředu, ten výhled není taky špatný.“ Jak to dořekla, políbila mě. Přitom všem jsem stihl akorát zaregistrovat, že má blonďaté vlasy svázané do culíku, svítivě modré oči a s vysokou pravděpodobností nemá podprsenku, neboť její tričko krásně obkreslovalo její prsa velikosti B a byly vidět bradavky.

Na její políbení jsem reagoval prudkým pohybem dozadu. „Co to děláte?“ zděšeně jsem se dotázal. „Neříkej, že se ti to nelíbí,“ odpověděla mi a přistoupila ke mně blíže. Začala mě líbat a rukou mi jezdila po rozkroku. Tím, že mi funkční kraťasy kopírovaly třísla, měla dobrou představu, co se mi tam děje. Mně se to líbilo i nelíbilo. Bylo to zvláštní. Tělo bylo vzrušené a mozek zmatený. Netrvalo to ani dlouho a už cítím, jak mi slečna shrnuje kraťasy i trenky dolů. Byl jsem napůl vzrušený a vysvlečený

Slečna mě strčila do trávy, klekla si k mému rozkroku a pusou ho začala oživovat. Když cítila, že už se dá použít, přestala. Oběma rukama si sáhla do rozkroku svých legín. „Není čas se vysvlékat,“ jak to dořekla, škubla a udělala si díru v legínách. Rychle na mě skočila a divoce na mě jezdila. Rajtovala na mně, jak kdybych byl dostihový kůň. No ty vole! To je dračice! Křičel můj mozek. Mé oči viděly, jak se u toho tváří spokojeně, jak se jí to líbí na mě takto dovádět.

Po nějaké době to na mě přišlo. I ona si toho všimla, že se to blíží do finále, neboť to bylo znát na mém dýchání. Proto ze mě sesedla a rukou mi ho začala honit. Občas i svým jazýčkem zavadila o špičku mého penisu. „Hmmmm,“ ozvalo se poté, co jsem se udělal. Skoro hned na to vstala a olízla si ještě zbytek semene, který jí tekl po rtu. „Tak se měj krasavče,“ pověděla mi a rozběhla se dál. Já jsem byl absolutně mimo, takže jsem pouze zareagoval mávnutím ruky. A abych tam neležel s holou prdelí v trávě, tak jsem se taky zvedl a natáhl si kraťasy i s trenkami k pasu.

Po doladění oblečení, jsem se také rozběhl, avšak na opačnou stranu, než pokračovala slečna. Doma jsem pak po celý večer nechápal, co se to stalo. Nevěděl jsem, jestli se cítit spokojeně, nebo zda spíše zhnuseně, že mě takhle zneužila. No abych tuto záhadu rozlousknul, věděl jsem, že je třeba to zrealizovat ještě jednou. Proto jsem chodil skoro každý den v tu samou hodinu běhat. Bohužel však bez úspěchu. Nikdy více jsem už tuhle blonďatou dračici nespatřil.