Muzeum

Muzeum mělo několik podlaží, procházel jsem jednotlivá období postupně už několik hodin. Bylo vedro a ačkoli jsou místnosti kvůli dílům dobře klimatizovány, začal jsem trochu ztrácet pozornost. Blížíl se konec otevírací doby a v rozhlase zazněla paní, která prosila návštěvníky, aby postupně opustili výstavní prostory. Zamířil jsem tedy do podzemí do šaten, vyzvedl si pár maličkostí ve skříňce a pomalu opouštěl muzeum. V plánu bylo ještě pokračovat do centra na večeři, dlouhý sobotní večer přede mnou, a tak jsem si řekl, že si v muzeu před odchodem odskočím. Našel jsem toalety přímo v podzemí vedle šaten. Byly příjemně prostorné a moderně zařízené. Přes vstupní místnost s umyvadly jsem došel do přilehlé, u jednoho z celkem 6 pisoárů stál mladej chlap. Vysokej podobně jako já, vousy, tmavé krátké vlasy, tak 40 let. Nic nezvyklého. Stoupl jsem si k druhému pisoáru a pustil se do toho. Chvíli mi to trvalo, znáte to, ale šlo to. Letmo jsem pohlédl na muže po své levé straně. Nepodíval se na mě, a tak jsme oba pokračovali, jakoby nic. Po chvíli jsem dočůral, ale přišlo mi zvláštní, že on tam stále stojí a pokračuje. Co asi dělal? Stál jsem tak dalších 10 sekund, bylo jasné, že jsem skončil, ale on přesto zůstával dál. Má snad problém, že jsem přišel, nebo tam drží za přepážkou svý tvrdý péro? Ta představa mě lehce vzrušila a péro v mých rukou začalo zlehka tvrdnout. Srdce mi začalo bušit rychleji. Schoval jsem tvrdé péro do trenek, zapl se, otočil se o 180° a zamířil hbytě do kabinky za námi. Zavřel jsem ji, ale nezamčel. Poslouchám, co se bude dít dál. Dostal jsem obrovskou chuť si ho na tam vyhonit. Sedím na zavřené toaletě, trenky na zemi u nohou, tvrdé péro v ruce. Srdce buší. Slyším, jak muž opustil pisoár a vstoupil do vedlejší kabinky vedle mě. Zavřel dveře, také nezamčel. Srdce buší rychleji. Sleduji jeho stín, který vrhá na lehce průhlednou stěnu mezi námi. Stojí. Po chvilce jakoby se předklonil a chtěl se podívat mezerou pod stěnou. Srdce mi buší, péro mi v ruce pulzuje. Udělal to celkem třikrát. Snažil jsem se mu napovědět a projevit zájem tím, že jsem lehce posunul svoji nohu k mezeře. Stoupám si také, ale nejsem si jistý, jestli to vidí tak, jako já jeho. Stojím tam ve své kabince, péro ruce, pozoruji stín na stěně a čekám, co se bude dít dál. Za malou chvíli se sklonil a prostrčil svoji ruku pod mezerou. Klekám si na zem a pokládám mu své horké péro do dlaně. Je to neuvěřitelný pocit, jsem neskutečně vzrušený. Pohrál si chvilku s mými koulemi, popojel i dotykem dál a vrátil se k péru. Srdce mi buší, péro pulzuje jako nikdy. Trvá to celé asi 30 sekund. Náhle jsem na okraji slasti. Beru mu ruku a pokládám ji stranou, hned mi hladí stehna a koule. Teď hlavně ať se neudělám, to by byl za 30 sekund trapas. Péro stále pulzuje vzrušením, nedokážu to ovládat, jsem na hraně. Mrdka začíná nekontrolovaně proudit ven. Nakonec mu péro strčím do ruky, zatímco stříkám hustou teplou mrdku do jeho dlaně a na stěnu mezi námi. Jsem v extázi, teče to všude. Klečím tam na zemi a pomalu oddychuju. Taky se trochu stydím. Zvedám se, otáčím se pro toaletní papír, abych se očistil. Slyším, jak odchází ze své kabinky. Po chvili opouštím tu svoji a mířím k umyvadlům. Stojí u nich. Aniž bychom prohodili jediné slovo, umyl jsem si ruce, usušil je větrákem a opustil toalety. Stavil jsem se ještě do muzejního obchůdku se suvenýry a konečně opustil muzeum. Stál venku před vstupem do muzea. Když jsem ho míjel, nenápadně jsem se na něj podíval a usmál se. Usmál se taky. Beze slova jsme se rozešli, pokračoval jsem do centra na večeři. Byl jsem pořádně hladovej.