Po hře

S někdejším spolužákem ze střední, Davidem, jsme tu a tam chodívali hrávat squash. Málokdy jsem ho byl schopen porazit, ale postupné zlepšování, čím dál těsnější prohry, delší a více vyčerpávající výměny mě vedly k přesvědčení, že už brzo se moje hra vyrovná té jeho.
O to víc mě zklamalo, když jsem zjistil, že budeme muset naše každopáteční hry přerušit. David si při pracovním úrazu zlomil nohu. Navštívil jsem ho dvakrát, žertovně mu vždy vyčítal, že si ji zlomil, protože cítil prohru a protože mi chce zabránit trénovat. A on na to vždy navrhl, ať seženu někoho jiného na trénink, ale že mě porazí stejně po zotavení i tak.
Právě při druhé návštěvě se na scéně objevil Petr. Davidův o tři roky mladší bratr. Devatenáctiletý koloušek. Petr se přihlásil, že klidně bratra zaskočí. Squash hrál sice s Davidem (a jen s Davidem) párkrát, ale dle svých slov, na nás amatéry klidně stačí.
Petr byl vysoký kolem 180 cm a štíhlý. Stejně jako David pojal snědší odstín pleti, který se v jejich rodinném genofondu vzal kdoví kde a měl tmavé vlasy i oči. Když jsme dávali věci do skříněk, všiml jsem si, že má i pěknou postavu. Asi nezískanou posilováním, ale prostě přirozeně mladickou. Atraktivní kulatý zadeček, podpořený zřejmě fotbalem, co hrál na škole, letmé náznaky břišáků, co se občas odhalí, když se správně natáhne (třeba při sundání trička), hruď byla holá a pleť se zdála bezchybná.
Hru prohrál, jak jinak. Vlastně prohrál tři hry a jen jeden set byl náhodně vyrovnanější, než ostatní. Nebyl to David. Zamířili jsme zpátky do šaten. Vzít si věci, osprchovat se a domů. Když vyšel do chodby ke sprchám, oslnil mě kontrast neopálené prdelky. Byl to zadeček k nakousnutí. Od pohledu pevný, dobře tvarovaný.
Srdce mi trochu poskočilo a dole se ozvalo ono známé vzrušené zazvonění. Ale no tak, pomyslel jsem si, vážně tady chci očumovat náctiletýho bratra mýho kamaráda?
Zamířil jsem za ním. Sprchy byla jediná obdélníková místnost s třemi sprchovým hlavicemi po stranách a dalšími dvěma vepředu. Petr byl namydlený sprchovým gelem a čelem k proudu vody stál hned u první sprchy nalevo.
Petrův penis se zdál být trochu v pozoru. Mohl tak působit kvůli úpravě na krátko zastřiženého ochlupení, ale možná ho to namydlení maličko probralo. Můj se každopádně určitě probíral k životu.
Postavil jsem se na druhou stranu proti Petrovi a zády k němu. Hlavně aby neviděl, že se mi postavil. Pustil jsem sprchu a letmo se otáčel, abych se pokochal tou prdelkou.
Petr musel odejít dřív. Já musel počkat, až odejde. Jinak by si všimnul, jak mi stojí a mohl bych se jen vymlouvat, z čeho to je. Ale Petr neodcházel. Stál tam, střídavě a opakovaně se omýval, jako by byl předtím v oblasti zamořené radioaktivitou. Jako by mě zkoušel, když voda smyla poslední mydliny, znovu sáhl po sprcháči.
Nebylo zbytí, musel jsem si ho vyhonit. Nezdálo se, že si jen tak lehne. Stále jsem si dával pozor, jestli jsem zády k němu a jestli on zády ke mně. Když změnil pozici, nebo se otočil, já předstíral, že se opírám o zeď a nechávám vodu smývat pěnu z hlavy a zad. Když nebylo nebezpečí, že zaregistruje, co dělám, začal jsem si ho pomalu honit.
Rychlé, krátké pohyby... vznášející se pára ze dvou horkých sprch a náhlé: "Co to děláš?"
Ohlédl jsem se. Petr stál čelem ke mně, poslední mydliny snášela voda od hladké hrudi přes jemné linie bříška až po penis, který byl v polovičním pozoru a bylo vidět, že v něm cuká. Jako když srdce tepe tak silně, až můžete každý úder cítit a pozorovat v každém kusu a kousku, kousíčku těla.
"Potřeboval jsem se uvolnit," přiznal jsem, dokonce i pravdivě. Stále jsem stál zády, ale ruku v té pozici bych nezapřel a hlavně, při tom pohledu a při tom vzrušení, kdy byl stále tvrdý jako dřevo, nemohl jsem ani předstírat, že se nic neděje.
Nastalo ticho, hučela jen tekoucí voda. "Chceš pomoct?" zeptal se nakonec Petr a já jen hluše kývnul.
Přišel ke mně a já se postavil čelem k němu. Jeho penis byl už v plném pozoru. Nevěděl jsem, co přesně tou pomocí myslí, ale jednou rukou jsem instinktivně šel po jeho ne vůbec špatném penisu, druhou si konečně stisknul tu kamennou prdelku a on se mi přisál na ústa.
Petrův penis mi v ruce pulzoval a on velmi rychle našel můj. Nastalo vzájemné honění a vzdechy provázané líbání. Dal jsem mu, už ani nevím proč, taky polibek na krk a pak jsem si vzal do pusy jeho bradavku. Moje ruka stále pohoňkávala tu krásnou kládu, až jsem ucítil, že mi něco přistálo na vnitřní straně stehna. Udělal se docela rychle.
Chytil jsem ho za vlasy a vedl dolů. Bez odporu vzal můj penis do pusy. Líbilo se mi, jak se si mě přichytil za zadek a jak saje. Tváře se mu propadávaly, voda mu plynula po tvářích a zádech, až k té pěkně tvarované prdelce, která se teď v podřepu vybízela k další akci.
Chytil jsem oběma rukama Petra za hlavu a začal udávat tempo. Netrvalo to dlouho a cítil jsem, jak se dostávám na vrchol. Když jsem začal stříkat, Petr ucuknul. Chopil se ale mého penisu a dohonil. Co mu přistálo na krku a hrudi se začalo brzy srážet horkou vodou.
Když jsme se očistili a uklidnili, mlčeli jsme. Teprve po odchodu ze sprch jsme si uvědomili, jak na nás v kterýkoliv čas mohl kdokoliv přijít. Sprchy byly blíž chodbě k recepci než k samotným skříňkám v šatnách. Dva záhyby stěn a žádné dveře.
Vydali jsme se na cestu domů.
"Budeme o tomhle říkat Davidovi?" zeptal se Petr cestou.
"Ne."
"Zopakujeme to někdy?"
"Můžeme."