Na přání ☺️

Je to pár měsíců, možná už rok, kdy jsem tady potkal zase jednu z mála normálních a se kterou se dalo a dá normálně povídat. Já měl inzerát, že hledám kamarádku a milenku, ona na ten inzerát odpověděla a paradoxně nechtěla žádné peníze za své služby, jak je tady poslední dobou zvykem. Psali jsme si o všem možném i nemožném a samozřejmě zabrousili i do erotiky. Já si ji pořád představoval, jak asi vypadá a prosil ji aby mi poslala fotku. Dlouho odolovala a pak mi poslala fotky z mládí, abych měl aspoň nějakou představu. Byl jsem za to rád a poslal jsem svou fotku. Byly tam sympatie a vše směřovalo k našemu reálnému setkání. No každopádně u toho psaní se to občas dost zvrhavalo a bylo to hodně vzrušující a příjemný. Jednou jsem jí poslal jedno video, aby mi řekla svůj názor. Bylo to krátké video, jak si žena sundá kalhotky a hodí je po muži, on k nim přičichne a jde se jí věnovat. Vůbec jsem netušil, co mě čeká. Ale k tomu se dostanu později. Nadešel čas naší schůzky, slovo dalo slovo, oběma to vyšlo a mohli jsme se potkat. Oba jsme věděli, že nás to k sobě táhne, ale přeci jenom chemie dokáže být někdy pěkná potvora. Domluvili jsme kafe v mekáči. Přijel jsem na parkoviště a už z auta se na mě hezky usmívá sympatická žena, vylezla z auta, měla letní šaty z krásně nabitym výstřihem a já nevěděl kam dřív s očima. Podali jsme si ruku, polibili se a šli si sednout. Uvnitř bylo prázdno a tak jsem zamířil do rohu, kde jsem spoléhal na soukromí. Pult byl za rohem, tak to byla jistota. Usedli jsme, ona hodila nohu přes nohu a vyjelo kolínko a část stehna. Já věděl, že začínám mít problém v kalhotách. Když jsme mluvili, tak mi upřeně koukala do očí a já byl celkem nervózní. Najednou pod stolem cítím, jak její bosa noha jezdí po mé. Když jsem kouknul pod stůl, jen se usmála se slovy, jestli mi to nevadí. Můj problém v kalhotech se začal zvětšovat. Rozhodl jsem se jí políbit. Rukou jsem ji zajel po krku do vlasů a políbil ji. Její krásně žhavý rty mi neskutečně chutnaly. Pak nás vyrusil mladý pár s miminkem, který si sednul přes celou restauraci proti nám. Ale nenechali jsme se rozhodit, ikdyz pan s brýlemi nás měl jak na talíři. Rukou jsem ji jezdil po stehne a druhou po krku, tváři a do vlasů, občas proběhl polibek. A ted to přijde, najednou se zvedla a že si musí odskočit. Toalety jsem měl prakticky za zády, prošla kolem mě se šibalským úsměvem. Já si vzal do ruky mobil, že mrknu na zprávy. Koukám do mobil a najednou na jejím nataženém ukazováčku, před mými očima visí její krásné kalhotky. Já je rychle vzal do ruky a koukal na ni jak blázen. Pánovi naproti praskly sklíčka u brýlí. Ona se slovy "může takhle být? Za tu vlhkost můžeš ty" a usmála se. Asi bych nebyl normální chlap, kdybych nepřičichnul. Byly krásně teplý a vlhký, i voňavý. Můj problém v kalhotách se zvětšil na maximum a já nemohl ani vstát. Bylo jí to jasné a zlobila mě dal. "Na štěstí " náš čas vypršel, protože já bych jinak asi vzrušením bouchnul. Bohužel nebyl čas ani místo, abychom to ten den posunuli ještě o kousek dál, ale možná to tak bylo lepší a měli jsme se na co těšit. Co myslíte, jaké bylo další pokračování? Nebo bylo vůbec nějaké? To bude kdyztak v další povídce.