Potykání v bazénu - 2.část

...zůstali jsme v této poloze. Na chvilku jsi strnula a pak mi odpověděla, že mě vůbec neznáš, což byl velmi pravdivý výrok, tak jsem se zmohl jen na to ti říct „Já tebe taky ne.“ s úsměvem na rtech a v tu chvíli jsem uslyšel i tvůj smích. Ostych začal pomalu ustupovat na obou stranách a co budeme s nadálou situací dělat bylo nasnadě.

Objal jsem tvé krásné boky a pronikl ještě hlouběji do tebe, krásně jsi se prohnula a poté jsi se lehce zavrtěla a začala v příjemné pomalém rytmickém tempu opakovaně vysedat a dosedat zpět do mého klína. Bohužel nám nebylo dopřáno si tento akt užívat příliš dlouho, protože se ve tmě objevila silueta a mířila přímo k nám.

„Někdo jde“ upozornil jsem a v tu chvíli jsi opět ztuhla. I já byl strnulý a pošeptal jsem „Budeme dělat, že se mazlíme ať nic nepozná“, špitla si „Tak jo“. Postava se přibližovala stále naším směrem a i když těžko, tak v nastálém příšeří šlo rozeznat, že se jedná o muže. Už mu zbývalo pouhých pár kroků k vířivce, když změnil směr chůze do leva a prošel kolem nás. „Myslíš, že nic nepoznal ?“ ptala jsi se, „Myslím, že ne“ odpověděl jsem. Pravděpodobně se jednalo o opozdilce, který spěchal na vystoupení vzhledem k rychlosti jeho chůze.

Pomalu jsi se postavila a posadila se vedle mě, oba jsme vydechli úlevou a začali jsme se smát tomu jak málo chybělo a mohli jsme být přistižení při činu. Začali jsme vymýšlet, jak situace mohla všelijak dopadnout a dobře jsme se na tom bavili, ale začala nás znovu ovládat touha a ty jsi mi zašeptala „Dej mi ho tam ještě na chvíli“, neodporoval jsem a začali jsme znovu i když jsme se neznali o mnoho víc než při příchodu do vířivky.

Evidentně to nebyl náš den, protože po chvíli kdy jsme si začali znovu užívat, tak se rozsvítila světla a do prostoru kde byla umístěna vířivka se začala šířit ozvěna blížících kroků a byli jsme nuceni znovu přestat.

Vystoupení skončilo jak to naše, tak to pro návštěvníky bazénu, dále už jsme se chovali jako běžní návštěvníci a měli jsme radost z lehce adrenalinového zážitku. Shodli jsme se na tom, že máme rozdělanou „práci“ a bylo by vhodné jí někdy dokončit, ale spěchala jsi do zaměstnání, tak jsme se rozloučili s tím, že se uvidíme o víkendu.