Výchova vzorného manžela – díl 12

(… děj opět navazuje na předchozí díly…)

Té noci jsem nemohl dospat. Představa, že druhý den mě moje Paní s Paní Janou předají do rukou jiných, zkušených dam, které se zabývají převýchovou mužů, mi stále kolovala v hlavě. Neustále jsem se v posteli převaloval a mé myšlenky byly velmi obrazné. To jsem však ještě nevěděl, že realita bude ještě horší, než jsem si představoval.
Konečně bylo ráno. Po snídani na hotelu jsme se s mojí Paní ještě krátce odebrali zpět na pokoj. „Šup, samečku, utíkej do koupelny, umyj se a řádně se vyhol a to všude, ať mi dnes neuděláš ostudu!“ plácla mě po zadku moje Paní. „Dnes budeš mít velký den! Jana mi pak ještě večer řekla o dnešní akci pár detailů, takže se máš na co těšit!“ usmála se.
Vykoupal jsem se, vyholil, oblékl a za pár okamžiků jsme stáli s mojí Paní před hotelem. Paní Jana už na nás čekala. Nastoupili jsme do auta. Byl jsem tak nervózní, že jsem skoro ani nevnímal kam jedeme.
Po chvíli auto zastavilo u vilky na kraji města. Vilka byla pěkná, docela velká, avšak nijak okázalá. Vystoupili jsme z auta a přišli ke vstupním dveřím. Na dveřích byl zvonek. „No tak, kdopak jde na převýchovu? Já nebo ty? Zazvoň si sám!“ Zhluboka jsem se nadechnul a roztřesenou rukou stiskl zvonek. Po nějaké chvíli jsem zaslechl klapot ženských podpatků. Dveře se otevřely. Oči jsem měl sklopené do země, jen jsem před sebou vnímal přítomnost dámy. „Dobrý den, Paní, jsem u Vás objednán na převýchovu,“ řekl jsem tichým hlasem a pomalu pozvedl oči vzhůru. Přede mnou stála nádherná, asi 25letá slečna. Vysoká, mnohem vyšší než já, velmi sportovní postavy, opálená, dlouhé světlé vlasy. Kupodivu oblečená docela civilně, v legínách a fitness tílku s výstřihem, v lodičkách na podpatku, zkrátka velmi přitažlivě. V jejím dívčím obličeji byla krása, ale bylo cítit i přísnost. Pevné svaly dávaly najevo, že fitcentra ji zdaleka nejsou cizí. „To mě těší, tak se mě neboj a pojď!“ usmála se. „Vítám i tvoji Paní s přítelkyní. Jmenuji se Lenka. Pro tebe, samečku, jsem Paní Lenka! Prosím, dámy, prosím, pojďte dál!“ Dveře se za námi zavřely. Trochu mě pojala úzkost z toho, co bude.
Vešli jsme do menší místnosti, kde jsem si mimo jiné všimnul jedné malé skříňky stojící uprostřed. Paní Lenka se na mě usmála a řekla: „tady si odlož oblečení, dnes jej určitě nebudeš potřebovat!“ Poněkud jsem znejistěl a začal se tedy pomalu vysvlékat. Jakmile jsem byl jen ve slipech a ponožkách, pohlédl jsem na dívku. „Řekla jsem odlož si oblečení, tedy všechno! Přeci nepředstoupíš před Paní vychovatelku ve slipech!“ Nezbylo mi než se vysvléci úplně do naha. Stál jsem před tou krásnou dívkou, kterou jsem viděl teprve pár minut, zcela nahý a bosý. Pohled na ni mě navíc strašně vzrušoval, což se bohužel trochu projevilo i na mém penise. Přistoupila ke mně a důkladně si mě prohlédla. Bohužel jejímu pohledu neunikl ani můj mírně ztopořený penis. Na obličeji se jí mihnul obdivný úsměv. Strašně jsem se před ní takto styděl. Byla skoro o hlavu vyšší a já stál před ní nahý a bosý. „Teď je to v pořádku. A tu menší erekci, co vidím, ti zatím odpustím, ale neboj, to všechno dáme do pořádku!“ usmála se. „Pojďte, prosím, všichni za mnou!“ vyzvala nás. Přišli jsme do příjemné místnosti. Po stranách byla pohodlná křesla. Cítil jsem krásně teplo, na podlaze měkký koberec. Uprostřed místnosti byly na zemi naznačené dvě stopy. „Dámy, prosím, vy se pohodlně usaďte do křesel. A ty samečku, jestlipak víš, kde je tvoje místo?“ zeptala se Paní Lenka. Pohlédl jsem na symbol stop na zemi. „Ano, přesně tak tam si hezky stoupni a počkej na Paní vychovatelku!“ ujistila mě a usadila se vedle dam. Zatímco moje Paní s Paní Janou seděly v pohodlných křeslech, já si stoupnul na vyznačené místo na podlaze.
Stál jsem nahý uprostřed místnosti a čekal, co bude. Přede mnou byly zavřené dveře. Po chvíli jsem z vedlejší místnosti opět zaslechl dámské kroky, jak se k nám blíží. Oči jsem měl opět sklopené k zemi a byl jsem značně nervózní. Dveře se konečně otevřely. I když jsem se zatím neodvážil pohlédnout, cítil jsem, že přede mnou stojí dáma s velkým D. Všimnul jsem si zatím jen jejích lodiček, co mi dovolil můj pohled k zemi. Vzápětí jsem ucítil její ruku na mé bradě, jak mi pomalu pozvedává hlavu vzhůru. Postupně jsem byl donucen pozvednout hlavu a poznat mojí dnešní vychovatelku. Přede mnou stála nádherná dáma. Dlouhé, upravené, tmavé vlasy. Věkově bych tipoval okolo třicítky. Vysoká. Opravdu vysoká. Byl jsem vůči ní úplný prcek. Navíc nahý, bosý. Hlavu v úrovni jejích prsou. Jemný obličej, široká ramena, vypracované tělo, krásná pevná prsa. Vyzařovalo z ní neuvěřitelně dominantní charisma. Ihned jsem věděl, že této dámě se rozhodně neodporuje. „Samečku, toto je Paní Blanka, tvoje vychovatelka!“ představila mi dámu Paní Lenka.
„Pojď blíž ke mně!“ vyzvala mě Paní Blanka. Krátce jsem na ni pohlédl a ihned sklopil zraky. „No copak, stydíš se snad přede mnou, že jsem oproti tobě tak vysoká?“ usmála se. „Ano, trochu, Paní,“ tiše jsem odpověděl a oči jsem měl zabořené do země. „Tak honem pojď ke mně, nebo ti Paní Lenka pomůže!“ zvýšila Paní Blanka hlas. „Ne, prosím, už jdu,“ zamumlal jsem a šouravým krokem jsem přišel až těsně k ní. Očima jsem stále hleděl do země. „To se na mě ani nepodíváš?“ zeptala se Paní Blanka. „Promiňte, Paní,“ zašeptal jsem a pomalu jsem zvedal oči. Před sebou v úrovni nosu, jsem měl před sebou její prsa. Teprve teď, jak jsem stál těsně před Paní, jsem si uvědomil, jak ten výškový rozdíl, kdy jsem o hlavu a půl menší než ona, je ponižující. Všechny dámy se na nás dívaly a usmívaly se tomu. Byl jsem před dámami totálně ztrapněn a strašně jsem se styděl. Ucítil jsem, jak mi Paní Blanka prstem nutí zvednout bradu: „Řekla jsem, aby ses na mě podíval!“ Abych se Paní mohl podívat do očí, musel jsem potupně zaklonit hlavu nahoru, a ještě zvednout obočí. „Tak se mi to líbí. No, budeš se muset dnes hodně naučit!“ usmála se Paní Blanka a poplácala mě po tváři. Pak mě lehce chytla za vlasy a mírně si mě na sebe jako by mimochodem přitiskla. Tím jsem se nechtěně dotkl pusou její bradavky. „Ale copak? To jsem ti nedovolila! Ale jak vidím, líbí se, že ano?“ usmála se Paní Blanka. „Ano, ale stydím se před Vámi, omlouvám se, to jsem nechtěl“ tiše jsem odpověděl. „Tak tohle ti bude dovoleno jen výjimečně, za odměnu. Zatím to však moc nevypadá s tím, co umíš!“ řekla již tvrději Paní Blanka.
Pak se obrátila na moji Paní a řekla vlídným hlasem: „Těší mě, že jste dala svého manžela k nám na převýchovu. Dnes večer si ho odvedete zpět úplně jiného, to vám mohu zaručit. Převýchova je u nás samozřejmostí. Ale pro naše zákazníky máme ještě něco navíc. Dámám, které sem přivedly své muže, nabízíme takový velmi zajímavý bonus před vlastním přijetím do převýchovy, a to menší tělesné vyšetření jejich samečků. Netrvá to příliš dlouho, necelou půlhodinku, ale manželkám se to velmi líbí a vyšetření svých manželů s velkou oblibou sledují. Vyšetříme jim hlavní tělesné části, které pak budeme používat v jednotlivých lekcích. Je to vyšetření, které je pro muže sice někdy trochu nepříjemné, trochu bolestivé, možná trochu ponižující, ale to není pro vás, dámy, podstatné. Hlavní je, že je to pro ně přínosné. Vyšetření provádíme za vaší přítomnosti a pod vaším dohledem, abyste vše mohla vidět a sledovat svého manžela při těchto úkonech, jak vyšetření snáší a jaké má reakce na jednotlivé úkony. Budete tedy souhlasit, abychom jej vyšetřili?“
„Ano, to je velice zajímavé, že, Jani?“ zeptala se moje Paní Jany. „Ano, určitě do toho běž! Já, když jsem tu byla s Patrikem, jsem mu vyšetření povolila a bylo to velmi zajímavé! Sice některé úkony, které mu slečny prováděly, snášel hůře, ale nakonec mi Patrik za to děkoval, že jsem mu vyšetření umožnila!“ potvrdila ji svoji zkušenost Paní Jana. „Tak samozřejmě s vyšetřením souhlasím!“ řekla s velkou zvědavostí v hlase moje Paní.
Od této chvíle jsem začal mít zvláštní pocit po těle. Z jejich řečí jsem neměl moc dobrý pocit, co bude následovat. „To mě těší,“ řekla Paní Blanka. Tak co, Leni, začneme? s úsměvem na tváři se Paní Blanka zeptala Paní Lenky. „Jasně, těším se. Jsem zvědavá, jaký tento sameček bude! Ten minulý byl fyzicky dost nepřipravený, byl stažený, těžko se mi do něj pronikalo. Pořád nám tady při každé části vyšetřování křičel bolestí, takže jsme mu musely často aplikovat roubík. Trvalo to pak tři dny, než jsme jej převychovaly. Tak doufám, že budeš lepší, než on!“
„Poprosím tedy paní manželku, ať se pohodlně usadí, a při popíjení kávy může sledovat celý průběh vyšetřování svého manžela. Po jeho ukončení si jej odebereme k výchově. Večer, až si ho přijdete vyzvednout, uvidíte, že bude jiný!“
„Tak, samečku, začneme. Nejdřív šup na váhu. Zvážíme si tě a změříme!“ Teprve teď jsem si všimnul, že po straně místnosti je jednak stolek s nějakými věcmi a taky klasická lékařská váha. Stoupnul jsem si na ni. Paní Lenka ke mně přistoupila a odečetla hmotnost. „Šedesát osm!“ řekla a zapsala si do poznámek. „Stoupni si rovně, ať si změřím výšku!“ přikázala. „Sto sedmdesát jedna!“ Obě Paní na sebe mrkly a usmály se. „Jenom sto sedmdesát jedna centimetrů a šedesát devět kilo? No, nic moc!“ řekla se jakoby mimochodem Paní Blanka a zapsala si ji. „Samečku a copak jsi provedl své Paní, že jsi tady na převýchově?“ „Sledoval jsem nevhodný film, udělal jsem se při tom a Paní mě u toho chytla,“ přiznal jsem provinile. „Takže býváš často nadržený, že ano?“ „Mhm,“ zamumlal jsem. Jen mimochodem jsem zahlédl, že Paní Lenka si zatím během našeho hovoru natáhla na ruce latexové rukavice. „Slez z váhy a pojď sem! Otevři pusu!“ přikázala mi Paní Lenka. „A zakloň hlavu, ať se nemusím k tobě ohýbat!“ Hned, jak jsem to udělal, strčila mi do pusy téměř celou ruku a prohledala mi ústní dutinu. Prsty mi strčila snad až do krku, až jsem se skoro začal dávit. V puse jsem cítil pach a kluzkost latexu. Když už jsem myslel, že to nevydržím a začnu se dusit, konečně ruku vyndala a řekla: „V pořádku.“ Nasucho jsem polknul a několikrát si odkašlal. Pachuť rukavic mi v puse zůstala ještě chvíli poté.
„Teď si vyzkoušíme si citlivost tvojí předkožky. Vidím, že penis máš ochablý, to není moc dobré pro toto vyšetření. Ideální je mírně ztopořený, ale zase ne moc. Prostě tak, aby se dala předkožka stáhnout co nejvíce. No to nevadí, to nech na mě.“ Paní Lenka mi uchopila rukavicí penis. Čekal jsem, že mi ho začne klasicky honit. Ale namísto toho začala na něm dělat téměř jakýsi neznatelný, mě doposud nepoznaný, zajímavý pohyb. Necítil jsem prakticky žádné vzrušení. Vůbec to nebylo klasické honění, žádná erotika. Ale způsobilo to, že se mi penis snad během pár sekund napůl ztopořil, přesně tak, jak chtěla. Paní Lenka si přitom všimla mého překvapeného výrazu ve tváři a usmála se: „Copak, samečku, jsi překvapený? Myslel sis, že ti ho budu složitě honit a ty si přitom užiješ? Kdepak, od toho tu nejsi, aby ses vzrušoval. Jak vidíš, postavit penis ti můžu i jinak a rychleji, než ty si představuješ a ty přitom z toho nic nepocítíš!“ Bylo mi jasné, že to brala pouze jako fyzický výkon, o jehož výsledku neměla pochyb. Hlavně se soustředila na dotazy Paní Blanky: „Jak snášíš úplné vyhrnutí předkožky?“ zeptala se mě Paní Blanka. „Myslím, že s tím nemám problém,“ odvětil jsem. „Paní Jano, prosím, je váš manžel na předkožku citlivý?“ „Trochu ano, ale často mu ji stahuji, aby si zvykal,“ odpověděla moje Paní. „Děkuji, vyzkoušíme si to,“ odvětila Paní Blanka. Jejich rozhovor jsem se snažil nevnímat, ale moc jsem se u toho styděl. Penis byl připraven. „Tak, samečku, vidíš, že to šlo, teď už je tvrdý tak akorát, tak nám to ukaž nejprve sám. Stáhni si sám předkožku co nejvíc můžeš!“ Ač nerad, pomalu jsem si sáhl na penis a postupně vyhrnul před přítomnými dámami předkožku tak, jak jsem uznal, že to už víc nejde. „Řekla jsem pořádně! Leni, budeš mu muset pomoct! Prosím tě, ukaž samečkovi, co po něm vyžaduji!“ Paní Lenka se usmála: „Moc ráda!“ a postavila se těsně za mě. Přitiskla se mi na záda tak těsně, že jsem cítil její postavené bradavky. Obejmula mě zezadu v pase a oběma rukama v latexových rukavicích mě chytla za špičku penisu. Věděl jsem, co mi udělá. Instinktivně, ještě, než se cokoliv událo, jsem dopředu vykřiknul strachy a očekávanou bolestí. „Tak takhle to nepůjde!“ zvolala Paní Blanka, poodešla ke stolku a vzala měkký molitanový míček. „Otevři pusu!“ přikázala mi. Nezbylo než to udělat. V okamžiku jsem měl ústa zacpaná míčkem a mohl jsem jen huhlat. Paní Lenka opět uchopila penis oběma rukama palcem a ukazovákem za jeho špičku a mě celého si pevně přitiskla ke svému tělu. Zbývajícími prsty podepřela penis i s varlaty. Během zlomku sekundy jsem na něm ucítil ohromnou bolest. To mi rukama stáhla předkožku od špičky až ke kořenu tak silně, že jsem myslel, že mi praskne. Sice jsem křičel jsem bolestí, ale díky roubíku se ozývalo jen huhlání. Svíjel jsem se, avšak Paní Lenka mě držela sevřeného rukama tak pevně, že jsem se ve skutečnosti skoro nehnul. Měla mě k sobě tak přitisknutého, že i když jsem kopal kolem sebe nohama a měl jsem často i obě nohy ve vzduchu, byl jsem sevřen jejími pažemi natolik, že si mě prakticky znehybnila a v podstatě si mě nesla. Částečně mě držela i za penis, takže mě držela nejen pažemi, ale v podstatě mě poponášela i za něj. Neskutečné napínání předkožky trvalo snad deset vteřin, než konečně povolilo. Tekly mi slzy a stěží jsem se udržel na nohách. Paní Lenka mě chvíli podpírala, než jsem se uklidnil. Ani jsem si neuvědomil, že mi Paní Blanka mezitím vyndala roubík z pusy. „Nono! To bylo tak těžké?“ zeptala se s podivem. „Vím, že Lenka si ráda pohraje, ale to tady nemusíš tak vyvádět!“ „Promiňte, příště se pokusím se ovládnout,“ řekl jsem odevzdaně. „Tohle budeme muset vylepšit,“ konstatovala suše.
„Blani, zkusíš ještě varlata?“ usmála se Paní Lenka na Blanku. Vyděšeně jsem se na ni podíval. „Neboj, jen zkusíme, jak jsi na ně citlivý. Je to vyšetřené hned, uvidíš!“ usmála se. Věděl jsem, že stojí těsně za mnou. Opět se ke mně těsně přitiskla, moje ruce mi dala za záda a svými pažemi mi znehybnila horní polovinu těla. Její dlouhé nohy zakročila přes mé nohy, takže jsem byl na Paní Lenku úplně nalepený, znehybněný, jen penis s varlaty byl zcela obnažený a přístupný. Držela si mě velmi pevně. Paní Blanka ke mně přistoupila zepředu a oběma rukama nahmatala varlata. Do každé dlaně si vložila jedno. Věděl, jsem, co bude následovat. Měl jsme vytřeštěné oči a začal jsem zhluboka, rychle dýchat. V tom to přišlo. Ohromný stisk jejích obou rukou mě přivedl téměř do bezvědomí. Zatmělo se mi před očima a strašně jsem vykřikl. Ještě jsem stačil zaregistrovat, jak mě Paní Lenka k době přitiskla ještě větší silou, takže mě v podstatě úplně znehybnila. Stisk varlat trval snad několik vteřin. Byla to nesnesitelná bolest. Paní Lenka mě držela natolik pevně, že jsem musel při této proceduře pořád stát, jinak bych se svalil na zem. konečně stisk povolil a Paní Lenka mě uvolnila ze svého držení. Bolestí jsem poklekl na kolena. „Jsi statečný, vydržel jsi to. Ale všimla jsem si, že jsi hodně nadržený. Máš varlata plná semene, jsou tvrdá a velká! Ale neboj, při lekcích ti od nich ulevíme!“ usmála se Paní Blanka.
„Samečku, jestlipak víš, jaké vyšetření teď bude následovat?“ zeptala se mě pobaveně. „Ne, jen prosím, nedělejte mi už nic bolestivého,“ žadonil jsem. „Teď ti vyšetříme jedno z tvých nejcitlivějších míst, prostatu! Určitě mě o to sám požádáš, vidˇ?“ usmála se Paní Blanka. polil mě studený pot. „Tak čekám na to požádání!“ přísně se na mě podívala a jako by mimoděk mě opět lehce chytla rukou za varlata. Věděl jsem, co by následovalo, kdybych ji nevyhověl. Stisk její ruky bych už asi nezvládnul. S velkým ponížením a studem jsem před Paní pokleknul a tiše pronesl: „Prosím, Paní Blanko, vyšetřete mi moji prostatu.“ „No vidíš, že ti to jde. A protože chci, abychom to udělali důkladně, vyšetříme ti ji jak zepředu, tak zezadu,“ oznámila mi. Zatímco jsem před ní klečel, obrátila se na moji Paní: „Víte Paní Jano, tuhle proceduru mnozí muži snášení dost těžce, takže teď nevím, máme nasadit vašemu manželovi roubík, nebo ne? Je to pro muže dost nepříjemné vyšetření a trochu i bolestivé, takže se nám stává, že se často neovládnou a začnou tu křičet,“ „Já myslím, že je dost statečný, že to snese bez roubíku,“ odvětila moje Paní. „Tak dobře. Ale nebojte, Lenka je velmi šikovná. Ví přesně, kam sáhnout a jak zatlačit, aby to muže příliš nebolelo. Muži ji pak po skončení tohoto vyšetření děkují za to, jak citlivě jim to provedla. Můžeme tedy k tomu přistoupit?“ zeptala se Paní Blanka mojí Paní. „Ano, můžete, jsem zvědavá, jak to bude snášet!“ usmála se moje Paní a pohodlně se usadila do křesla.
Polil mě studený pot a dostal jsem strach, co mi budou dámy dělat. Bezmocně jsem se rozhlížel kolem. „Leni, prosím, přines vyšetřovací stoličku,“ požádala Paní Blanka Lenku. Než jsem se stačil otočit, byla přichystána. Stolička byla asi metr vysoká tyč s pevnou základnou. Na jejím horním konci byla měkká sedací plocha, avšak velmi malá, spíše jen podložka, Maximálně tak patnáct krát patnáct centimetrů. Sedět se na ní tedy v podstatě nedalo. „Samečku, pojď ke mně a stoupni si před stoličku!“ vyzvala mě Paní Lenka. Celý rozklepaný jsem to provedl. Opět si stoupla těsně za mě. Opřela si mě o prsa, přitiskla k sobě, trochu si podřepla a rukama mě uchopila pod koleny. Najednou jsem se ocitl ve vzduchu a během vteřiny mě zadkem posadila na měkkou plochu na stoličce. Stála těsně za mnou a tiskla mě k sobě. Rukama mě držela zvednuté obě nohy, pokrčené a roztažené od sebe, které mi navíc přitáhla k tělu co nejvíc se dalo. Zadkem jsem se tedy dotýkal sedačky, na kterou jsem měl přenesenou část své váhy. Zády jsem byl opřen o tělo Paní Lenky a její ruce, které měla pod mými koleny, mi roztahovala pokrčené nohy od sebe. Zadek, penis a varlata jsme měl tedy naprosto volně přístupná. Paní Blanka ke mně přistoupila zepředu. Byla to velmi ponižující pozice. Mít před sebou krásnou vysokou dívku, roztažené nohy před ní a volně trčící penis. Strašně jsem se styděl a bylo mi před dámami trapně.
Vložila mi ruku do rozkroku mezi nohy, promnula mi penis i varlata. Trochu jsem zakňoural. „Snad se přede mnou nestydíš? Neboj, jen ti provedu vyšetření prostaty zepředu a pak tě zase Lenka pustí na zem. Když budeš hezky držet, nebude tě to moc bolet!“ usmála se a nachystala si vyšetřovací předmět. Teprve teď jsem si ho všimnul. Byla to asi dvacet pět centimetrů dlouhá, tenká, avšak pružná tyčinka, na konci opatřená docela silným kovovým válečkem. Odhadl jsem, že v průměru měl určitě minimálně přes půl centimetru a délku necelé dva centimetry. Při představě, že tímto mě bude vyšetřovat, jsem se začal cukat a snažil se odporovat. Paní Lenka mě však držela velmi pevně a neměl jsem sebemenší šanci se z jejího sevření dostat. „Nono! Co jsem říkala? Pěkně drž! Jinak ti to udělám násilím!“ Okřikla mě Paní Blanka a začala mi špičku penisu natírat gelem. Vzápětí mi přiložila váleček na dírku penisu. Orosil jsem se a přestal se ze strachu cukat, aby to nebylo ještě horší. Jen jsem začal rychle a krátce oddychovat. Paní Lenka ucítila mé napětí, tak mi ještě více přitáhla nohy k mému tělu. Tím se penis bohužel ještě více obnažil a zpřístupnil. Můj stud byl nepředstavitelný. Paní Blanka mě jednou rukou přidržela penis a druhou rukou začala váleček zatláčet do dírky v penisu. Zatnul jsem zuby, zrychlil dech a začal podvědomě uhýbat zvláštnímu tlaku, který váleček vytvářel na můj penis. Upřeně se na mě dívala. Když viděla moje bolestivé grimasy v obličeji, snažila mě konejšit: „Ještě chvilku vydrž, jak ti váleček pronikne do močové trubice celý, uleví se ti a už to nebude tak bolestivé!“ Měla pravdu. Jakmile váleček celý zmizel uvnitř penisu, tlak trochu polevil. Sledoval jsem váleček, jak mi pomalu mizí uvnitř penisu. Strachy jsem při rychlém, povrchném dýchání trochu hekal a sledoval, jak se boule, kterou váleček tvořil na penise při jeho zasouvání, postupně posouvá dál ke kořenu mého penisu. Raději jsem se ani nehnul. Paní Lenka mě však i tak držela tak pevně, že se hýbat v podstatě nedalo. „Vidíš, jsi šikovný, hezky držíš!“ pochválila mě Paní Blanka. „Už se pomalu blížíme k prostatě, už tam budeme! Až budu přesně na místě tak to poznáš, neboj se!“ usmála se a stále sledovala jak můj výraz v obličeji, tak pohyb zasouvaného válečku do penisu. Najednou jsem ucítil uvnitř jakési mrazení a zvláštní tlak, který trochu bolel ale současně vytvářel pocit nucené ejakulace. V tom okamžiku jsem hlasitě zasténal a zacukal s sebou. Paní Lenka mě musela v tom okamžiku silně přidržet. „A jsme válečkem v cíli!“ zasmála se Paní Blanka. „Zatím to snáší dobře, jiní už v této chvíli křičeli!“ pochválila mě a začala mi válečkem pomalu jezdit po prostatě tam a zpět. Přitom bedlivě sledovala moje reakce. Svíjel jsem se bolestí a současně jakýmsi vzrušením, který mi pohyb válečku po prostatě způsoboval. Kdyby mě Paní Lenka nedržela silou a přitisknutého k jejímu tělu, asi bych to nevydržel. Místy jsem měl pocit, že ejakuluji, že ze mě semeno vytéká snad proudem, pak zase že se pomočím. Byla to až zvláštní směsice bolesti a vzrušení.
Po několika minutách konečně tlak přestal. Váleček kousek povysunula. „Reaguje výborně, prostata se zdá být v pořádku. Sameček je schopen dobré ejakulace, málem by se nám tady skoro udělal!“ obdivně řekla Paní Blanka všem přítomným dámám. „Zbytek ještě uvidíme při vyšetření zezadu. Teď už jen změřit teplotu prostaty a máš to za sebou!“ chlácholila mě. „Tak teď zasunu váleček do jejího středu. Ve válečku je vestavěný teploměr. Chvíli ti tam váleček podržím. Nesmíš se cukat, jinak to nezměřím!“ upozornila mě Paní Blanka a pomalu opět zasunula váleček do prostaty, tentokrát přesně do jejího středu, bez pohybu. Tlak, který mě tím působila, byl nesnesitelný. Krátce a rychle jsem oddychoval a snažil se nemyslet na to, co mi Paní Blanka dělá. Konečně váleček vysunula. S teplotou byla spokojená. Ani jsem si nevšimnul, jak mi vytáhla celou tu tyčinku ven z penisu. Paní Lenka mě přitiskla k sobě, pozvedla a lehce mě sundala z vyšetřovací židličky zpět na zem. „A co se dělá za to, že jsem byla na tebe při vyšetření tak hodná?“ zeptala se mě Paní Blanka. „Poděkuje,“ hlesnul jsem. Pokleknul, políbil ji pravou nohu a řekl: „děkuji, Paní.“
„Teď si ještě vyšetříme prostatu zezadu přes anál a máš hotovo! Neboj, tentokrát to nebude tak moc bolet, jako s tou předkožkou. Když se nebudeš moc cukat, Paní Lenka ti to vyšetří tak, že to ani nepoznáš! Jen ti to bude možná trochu nepříjemné, obzvlášť před tvojí manželkou!“ usmála se na mě Paní Blanka. „Víte, Paní Jano, toto vyšetření análu je nutné proto, abychom věděly, jaký druh výchovy na Vašeho manžela bude vhodné použít. Lenka ale umí prostatu vyšetřit velmi citlivě. Muži toto vyšetření od ní přijímají často bez hlasitých projevů. Jen musí hezky držet a poslouchat její pokyny, aby vyšetření pro ně nebylo bolestivé. Myslím, že Váš manžel, zdá se, že je šikovný a snese celou proceduru bez problémů.“ „Ano, myslím si to také. Drží hezky, tak uvidíme,“ usmála se moje Paní.
„Leni, pojďme na to.“ řekla Paní Blanka. Mezitím jsem si všimnul, že si Paní Lenka nasadila nové latexové rukavice a natřela si je gelem. „Samečku, teď se pořádně ohni a uvolni se, ať máme k análu dobrý přístup!“ přikázala mi. Tušil jsem, že teď to nebude jednoduché. Strašně jsem se před dámami styděl. Ohnul jsem se v pase, ruce opřel o kolena a čekal. „Ale no tak, takhle to nepůjde! Řekla jsem pořádně ohnout a uvolnit se!“ zvýšila hlas Paní Blanka. „Stoupni si!“ přikázala mi. Přišla ke mně a postavila se ke mně z boku. Byl jsem jí sotva po ramena, takže se mnou měla jednoduchou práci. Opět jsem pocítil to zvláštní ponížení vedle tak vysoké holky. Jednou rukou mě chytla zezadu přes záda v pase a druhou rukou mě chytla pod břichem. Tím mě donutila opět se ohnout, a to hodně hluboko. Prsty obou rukou si z druhé strany mého těla spojila. Pak jsem ucítil, jak se její ruce zpevnily a stalo se to, co mě totálně ponížilo před všemi přítomnými dámami. Paní Blanka si mě prostě úplně jednoduše pozvedla a to natolik, že jsem se sotva dotýkal nohama země. V této pozici jsem byl donucen být ohnutý skoro až k zemi, hlavou dolů, zadek mi trčel vzhůru, volně přístupný a ruce mi visely volně dolů. Byl jsem tedy Paní Blankou prakticky téměř nesen. Je to situace, ve které není možno mít jakýkoliv pohyb a mohl jsem jen čekat, co mi dámy provedou. Hanbou bych se propadnul. Takto být znemožněn krásnou, vysokou dámou. „Uvolnit!“ zaslechl jsem příkaz. Snažil jsem se co nejméně zatínat hýžďové svaly. Vzápětí jsem ucítil, že vyšetření začíná. Dva prsty mi zajely do análu tak rychle, že jsem ani nestačil zareagovat. Jen jsem hluboce hlasitě vydechnul.
Paní Lenka chvíli nechala prsty v análu v klidu, bez pohybu, zasunuté až nadoraz, aby se mi jim anál přizpůsobil a roztáhnul. Pak začala oběma prsty v análu pomalu, ale velmi důkladně kroužit. Zatím jen po stěnách análu. Snažil jsem se hluboce dýchat a zvládat ten tlak vzadu. Měl jsme strašný pocit, jako bych potřeboval na velkou. Ale byl to pouze pocit vyvolaný zkušeným tlakem jejích prstů na ta správná místa. „Jak to vypadá? Už je uvolněný?“ zeptala se Paní Blanka, zatímco mě jako by mimoděk držela pozvednutého, což ji viditelně vůbec nečinilo potíže. „Je volný, měkký, myslím, že můžeme používat všechny metody výcviku. Ostatně vím, jaký máš teď, samečku, pocit, ale neboj, je to opravdu jen pocit vyvolaný mými prsty. Nemusíš mít strach, že by se ti stala nějaká nehoda! Ještě to chvíli vydrž!“ zasmála se Paní Lenka. „A co prostata?“ Zeptala se Paní Blanka. „Ještě nevím, vyzkouším! Teď to bude pro něj asi trochu nepříjemné. Ale myslím že vyšetření zatím snáší dobře,“ usmála se Paní Lenka. „Trochu mi ho teď přidrž, otestuji mu tu prostatu!“ Do análu mi přidala ještě třetí prst a pak jimi zajela ještě trochu hlouběji. Bylo jasné, že je velmi zkušená. Prsty mířily naprosto přesně a cíleně. Ve zlomku vteřiny nahmatala prostatu a začala na ni tlačit takovým způsobem, že jsem začal hlasitě sténat. „Je na ni hodně citlivý, že?“ Optala se Paní Blanka, zatímco mě pevně držela pozvednutého. „Myslím, že ano, jak na ni tlačím, mám od něj ihned odezvu!“ odpověděla Paní Lenka. „Všimni si, jak na ni zatlačím, tak se neudrží a vykřikne. Ukážu ti to.“ Krátce, ale silně zatlačila na prostatu, chvíli podržela a pak tlak zase uvolnila. Po chvíli to udělala znovu. Takto to opakovala několikrát po sobě. Bohužel bylo to tak intenzívní, že jsem opravdu po každém stisku musel hlasitě zasténat, i když jsem se snažil své projevy co nejvíc potlačit. Postupně jsem začal nechtěně i trochu kopat nohama, ale Paní Blanka mě držela velmi pevně, takže jsem se často ocitl zavěšený jen v jejích rukách. Věděl jsem, že kdyby to Pan Lenka udělala ještě párkrát, vymačkala by ze mě semeno, anebo bych se pře dámami prostě pomočil. Jenže dámy byly velmi zkušené a zavčas s tím přestaly. Jak jsem byl ohnutý hlavou dolů, občas jsem zahlédl moji Paní s Paní Janou, jak mé ponižující vyšetřování sledují a velmi se u toho baví. Byl jsem strašně ponížený. Nacházel jsem se v situaci, kdy jsem byl ohnutý a bezmocně zavěšený v rukách Paní Blanky, druhá dáma měla ruku v mém análu, pohrávala si s mojí prostatou a moje manželka s Paní Janou to vše pozorovaly.
Po chvíli tlak povolil a Paní Lenka vysunula ruku ven. Pocítil jsem velké uvolnění. Současně mě pustila ze svého sevření i Paní Blanka.
Sesunul jsem se k zemi. Věděl jsem, co se ode mě očekává: „Děkuji, Paní Lenko,“ poděkoval jsem u nohou své vychovatelky.
„A máš to za sebou!“ usmála se na mě Paní Blanka. „Paní Jano, tímto máme vyšetření hotové a vašeho manžela si nyní odebereme k převýchově. Večer ve 20:00 si ho můžete přijít vyzvednout.“
„A ty pojď ke mně, samečku, nestyď se, za vyšetření tě můžu pochválit. Byl jsi statečný. Teď si tě už jen odebereme k lekcím,“ řekla Paní Blanka.
Přistoupil jsem k ní tak blízko, že jsem se opět málem dotkl pusou jejích prsou. „Ale no tak, tohle bude jen za odměnu, jak jsem říkala! Teď si přede mě pořádně stoupni!“
Co následovalo, jsem vůbec nečekal. Paní Blanka si podřepla, sklonila se a oběma rukama mě pevně chytla dole pod koleny. Já jsem se instinktivně chytil její paže, abych nepřepadnul. Pak si postupně stoupla, přičemž mi držela nohy pod koleny. Tím mě zvedla vysoko ze země a já se musel přehnout přes její rameno. Myslel jsem, že se studem propadnu. Úplně normálně si mě tímto způsobem přehodila přes rameno. Rukama mě držela pod koleny a já visel hlavou dolů na jejích zádech, ruce svěšené podél jejího těla. „Hezky se rozluč se svojí Paní!“ přikázala mi a otočila se se mnou tak, abych byl směrem k ní. V této potupné pozici, přehozen přes rameno krásné vysoké mladé dámy, jsem pozvednul hlavu a viděl jsem moji Paní s Paní Janou, jak se na mě usmívají. „Tak večer, samečku! Tady budeš v dobrých rukou!“ dřepla si, poplácala mě po tváři a dala mi symbolickou pusu na rozloučenou. A zatímco moje manželka s Paní Janou odcházely prožít krásný společný den v termálech i s Patrikem, já byl odnášen mojí vychovatelkou a následován Paní Lenkou do dalšího, pro mě neznámého pokoje uvnitř vily k převýchově.
---------------------------------------

... a co bylo dál?...
Zajímá vás, co se dělo dál? Zajímá vás, co se dělo v tom druhém pokoji? Jak mě dámy převychovávaly? Co mi dělaly? Pokud budete mít zájem, opět vše do detailu však popíšu.