Školní sraz - Znojmo

Školní sraz naší třídy se dělá tak nějak pravidelně. Vždycky se domluví chata, nebo sklípek a jede se pohovořit u dobrého vína, nebo piva. Letos jsme skončily nedaleko Znojma a zábava byla veliká. Spolužačky už samozřejmě většinou maminky, kluci s břichem a většina z nás vede i spokojený život, podnikatelů, nebo zaměstnanců v práci, kde se mají dobře.

Zábava pomalu končila a tak byl čas jít do postele. Moje zjištění, že postel určená mé osobě je obsazená, bylo trochu nemilé, leč řešení se našlo za moment. Spolužačka, rozvedená a bezdětná, měla sama pro sebe větší postel, než potřebovala a řekla mi, pokud nemám problém můžu si lehnout vedle ní. Tím, že je bez závazků nemůže ani vzniknout problém a maximální pomluva může být taková jaká byla situace.

Chvilku jsme si povídali a ona ležela zády k mé osobě. Oba v tričku a spodním prádle. V kalhotách se do postele neleze.

Protože jsem si dál trochu vína, dostavila se přes všechnu snahu erekce. Začal jsem řešit co s tím, aby nebyla ostuda, což se bohužel za pár chvil stalo. Spolužačka se zavrtěla a já cítil, jak její zadek přejel přes moje notně napnuté trenýrky.

Chvilku bylo ticho.

„Copak, copak?“

„No, co ti mám říct alkohol.“

„Aha, no trochu jsem potěšena abych pravdu řekla, mám to vzít jako poklonu?“

„No můžeš. Však jsi hezká žena.“

Ucítil jsem jak mi zasouvá ruku do trenek a vysvobozuje můj penis z jeho pasti.

Vzal jsem její ruku i s penisem a začal jí projíždět štěrbinku jejího zadečku a taky zepředu po kalhotkách.

„Škoda, že mám krámy, tohle péro bych i otestovala.“

„Však si můžeme jen hrát.“

S těmito slovy jsem jí strčil ruku do kalhotek a hrál si s jejím klitorisem.

Oba jsme si tu ruční práci užívaly, nebo aspoň já určitě a mělo to za následek, že brzy její břicho pokryla vrstvička mého spermatu. Ona se pak udělala o chvilku později.

Utřela se kapesníkem, přitiskla se k mé osobě a strčila si jednu ruku pod tričko.

„Ať si užiješ i kůzlátka.“

Vyhrnul jsem jí triko a chvilku jí líbal prsa a sál bradavky.

„Pojďme spát. Ale myslím, že se za tebou přijedu podívat do Brna. Teda pokud nevadí. Musím si tě osedlat. Na základce jsem nemohla výš jak.“