Je věk jen číslo?

Byl mladý, byl krásný, byl voňavý, byl pozorný..... Bylo mu čerstvých 20, mě bezmála o čtvrt století víc. Vybavení měl jak z pornofilmu, tělo vysportované. Péro mu ještě vonělo mýdlem, jak moc byl čistý. Neměl problém s ničím. Chvíli bylo po jeho, chvíli po mém. Přirážel pravidelně jak kostelní zvon, když odbíjí celou. Měl od mojí šťávičky mokré i koule.
Zváleli jsme celou tu obrovskou postel do poslení nitky prostěradla. Vystřídali několik poloh. Když jsme byli tváří v tvář, nemohli jsme od sebe odtrhnout rty. Byl v tom chtíč, vášeň i touha. Zrychlený dech. Měl neuvěřitelnou výdrž......
Až jsme oba ulehli vedle sebe vyčerpáním, tak z něj vypadlo, že se udělal, než šel na schůzku, aby nebylo do minuty po všem. Prostě si mě vychutnal. A mě se to líbilo. Jen..... v té vší dokonalosti mi něco vadilo. Ten jeden faktor, přes který jsem se neuměla přenést. Prostě ten věkový rozdíl...... byl tak propastný. Mohl být můj syn. Ano, užili jsme si to oba. On získal zkušenost, já ponaučení, že všechno má svou mez.