Ona a on (skica)

Voda řvala. On stál v proudu až po stehna, nahý, jeho dlouhé vlasy mu zakrývaly obličej. Slunce se lámalo o hladinu. Vypadal jako šaman.

Ona seděla na kameni, nohy spuštěné do proudu, a sledovala ho. Jakoby v transu.

„Ty se modlíš, nebo to jen vypadá dramaticky?“ zavolala.

„Mluvím s vodou, ví o nás.“

Vklouzla do vody pomalu, po špičkách, jako by vstupovala do snu, ne do horské řeky. Když se přiblížila, chytil ji za boky a přitáhl si ji k sobě. Její tělo se nalepilo na jeho, studené a rozžhavené zároveň.

„Tady nás nikdy nikdo neuslyší,“ zamumlal jí do vlnitých, neposlušných vlasů, barvy jeřabin, které tak miloval.

Přejel jí prstem podél žeber, až k prsu, které se pod ním zvedlo. Palcem ji rozezněl, jako by hladil strunu. Odpověděla mu stenem — jemným, ale znělým, jako tón přesně naladěné harfy.

Jeho ruce sjely od prsou přes bříško jednou rukou až mezi stehna. Druhou si ji držel pevně, ale ne silou — spíš jako by ji ladil.

Voda je bičovala, stékala po jejich tělech, omývala je s každým pohybem. Když do ní vklouzl, udělala krátké „ach“, jako by se jí právě něco zalesklo v duši. Milovali se přímo v proudu, mezi kameny, zatímco řeka zpívala svůj chaos.

Bylo to surové, ale ne tvrdé. Ona objímala jeho krk, on si ji přidržoval za zadek, rytmus určoval vír, v kterém stáli a chvílemi balancovali. Tělo se třáslo zimou, rozkoší i tou zvláštní hravostí, která mezi nimi nikdy nezmizela.

„Kdyby tě někdo takhle nahrál, znělo by to jako glitch ambient.“ „To je nejvíc sexy žánr.“ „Ty jsi nejvíc sexy glitch…“

Po chvíli leželi vedle sebe na plochém balvanu, mírně promodralí a rozesmátí. Slunce jim sušilo kůži, ona si hrála s kapkami na jeho hrudi jako s notami, on jí zas vplétal do vlasů malé kousky mechu.

„Dneska jsi byla úplná zvuková vlna,“ zašeptal. „A ty zvíře s oscilátorem v ruce.“ „Miluju, když se mi rozladíš.“

Smála se, pak mu přitiskla rty na krk. Všude kolem voněla voda, kámen, les a něha. Dlouho leželi a poslouchali řeku, vyhřívali svá těla i duše, těsně před soumrakem na jeho těle přistál zlatohlávek. Bez ostychu. Jako by věděl, že tady je všechno správně.