Jak jsem se našel…

20. srp 2025. · 488 views

Můj život nebyl nikdy jednoduchý. Trvalo mi víc než deset let, než jsem zjistil, co vlastně chci. Než jsem našel sám sebe. Teď je mi 29 a mám sen: Do třicítky shodit kila a stát se femboyem. Bisexuálem.

Ale vraťme se na začátek. Jak začal můj příběh, který se tak liší od běžného heteráckého života?

2016 – Rok, kdy se všechno změnilo

Trávil jsem hrozně moc času sám. Rozešel jsem se s první vážnou přítelkyní a zůstal prázdný. Neměl jsem chuť na nic… kromě jedné věci. Dámské prádlo. Vždycky mě vzrušovalo – tehdy ale jen na jiných, ne na sobě.

Jedno letní odpoledne jsem objevil DarkCat. Tehdy nový podnik, který sliboval anonymitu. Místo, kde bych mohl vyzkoušet svoje tajné představy. Takové, co jsem měl zatím jen v hlavě.

První krok do neznáma

Navlíkl jsem si dámské legíny a přes ně levné šaty z Cejlu, koupené u Vietnamců. Nikdo se tam neptal, proč si chlap kupuje ženské věci. Přes to jsem hodil normální oblečení a vyrazil. Nervózní jak nikdy.

Zaplatil jsem vstupné. K mému překvapení – nikdo se na nic neptal. Našel jsem si zadní kabinku. Všechno jsem ze sebe sundal a čekal… 10 minut. 20 minut. Nic.

Sedím na malé židli a přemýšlím, jestli to celé nebyl šílený nápad. Najednou se objevil chlap. Voňavej. Čistej. Prostě přišel, pleskl pérem do díry a řekl: „Snaž se pořádně.“

Ten první pocit… Říkal jsem si: „Hezký péro. Jen… jiné, než jsem si představoval.“ Měl jsem pocit, že jsem celý život držel v ruce něco jiného.

Klekl jsem. Sáhl mi přes šaty na prso. A já – impulzivně – strčil jeho péro do pusy. Zavřel oči. Byl to zvláštní pocit. Cítil jsem se jako děvka. Na kolenou. Pomohl jsem si rukou a prostě kouřil. 15 minut. A pak… cuknutí. Celá pusa od semene.

Zvláštní a uspokojující pocit. Ale jak rychle to začalo, tak rychle jsem utekl.

Výčitky a první inzerát

Týden jsem nevyšel z domu. Přemýšlel jsem, co jsem to udělal. Že už to nejde vrátit. Že jsem buzna… Nakonec jsem si řekl: „Kašlu na to. Dělá to kde kdo.“ A dal jsem si první inzerát na Amatéry.

Po hromadě faků a divných lidí mi napsal borec, který byl věcný a normální. Dohodli jsme se na termínu. Objednal jsem si přes e-shop krajkové body a podvazky. Říkal jsem si: „Když už, tak už.“

Realita nebyla jako z porna Přišel. Otevřel jsem. Bez emocí zavřel, sundal bundu, sedl si na postel a řekl: „Vykouři mě.“

Čekal jsem víc… ale bohužel. Vystříkal se do pusy, šel se umýt a odešel beze slova. Opět týdenní výpadek. A pak další dva roky nic.

Zkoušel jsem vztah se ženou.

Zkoušel jsem obrácené role s kamarádkou. Ale nic mě tak neuspokojovalo jako pánský penis.

Zoufalství a naděje

Trvalo dva roky, než jsem narazil na dalšího chlapa. Opět dámské prádlo. Tentokrát make-up. Paruka. Opět kouření. A pak mi postříkal prsa. Byl jsem zoufalý. Chtěl jsem víc. Ale bál jsem se říct si o sex do zadečku.

Bylo mi 24. Cítil jsem se jako troska. Odepsaný. Na ženu nemám. O chlapa nezavadím. Extrémně jsem přibral. A byl jsem odkázaný na to, si to dělat sám – v dámském.