Zvrhlé výběrko

Výsledky

„Dobrý den, dámy,“ zazněl pevný hlas Jane McMray, majitelky prestižní pracovní agentury, která s jistotou vešla do kongresového sálu luxusního alpského hotelu. „Dnes vyhlásíme šest jmen, která postupují do posledního kola."

Sál pozvolna ztichl. Jane spustila: „První postupující je… Alzbeta Soukalova.“ „Druhá je Ulrika Sonnerhofer.“ rozevlátá blondýna s výraznými křivkami, radostně přiběhla až k Jane. Místností se rozlehlo pohrdavé zahučení. Několik žen si něco šeptalo, jiné kroutily hlavou.

"Třetí je Clara Fragel.“ Další jména zněla – „Isabella Mauretti“, „Sophie Lerant“. Sál postupně ztrácel energii, jak si ženy uvědomovaly, že jejich šance mizí.

„A poslední, šestá postupující… Roxana Filipsky,“ dokončila Jane a odložila tablet. Hubená, nervózně vypadající pihatá dívka se zrzavými vlasy, si sedla vedle Ulriky a ta se jí představila se slovy.

„Ahoj, já jsem Ulrika, královna kravínu z farmy kousek odsud!“ Zrzavá dívka se nervózně zachichotala, ale její ruce prozrazovaly napětí. „Roxana Filipsky,“ zašeptala tiše zpět, její polský přízvuk byl sotva znatelný. „Jsem z Varšavy.“ Ulrika ji vesele šťouchla loktem a zašeptala: „Vidíš, Varšavo, máš to v kapse!“

Pan Frederick

O hodinu později se šest postupujících žen sešlo v menší, elegantně zařízené místnosti hotelu. Stěny zdobené dřevěnými panely a výhled na zasněžené Alpy vytvářely intimní hřejivou atmosféru. Jane McMray stála u čela stolu, její tvář byla jako vždy nečitelná.

Oznámila stručně. „Dovolte mi, abych vám představila našeho klienta – pana Frederika Dragouna, majitele nadnárodní softwarové firmy.“

Dveře se otevřely a do místnosti vstoupil muž kolem čtyřicítky, hnědovlasý s nádechem šedin na spáncích, světlé oči vyzařovaly energii. V dokonale padnoucím šedém obleku se jasně rýsovala široká ramena. „Dobrý den, dámy,“ pozdravil hlubokým, příjemným hlasem, který vyplnil místnost. Jeho pohled byl přímý, ale vřelý, a koutky úst naznačovaly lehký úsměv. Kývl na Jane a ta opustila místnost. Když zavřela dveře pokračoval.

„Děkuji vám za váš čas a vaše nasazení“ Frederick se opřel o stůl před nimi.

„Nejdříve vám sdělím několik všeobecných informací. Poté přistoupíme k individuálním pohovorům. Jmenuji Frederick, je mi třicet devět let, jsem ženatý se svou firmou SWorks. Hledám asistentku se speciálními schopnostmi.“ Přejel pohledem po ženách, které ho napjatě poslouchaly.

Pauza, kterou si dopřál, byla téměř hmatatelná. Ženy si vyměnily nejisté pohledy. Frederick pokračoval s klidem: „Abych byl upřímný, mým hnacím motorem nejsou jen ambice nebo mé ego, ale také ženy. Jsem velkým obdivovatelem ženské krásy – vašich úsměvů, pohledů či křivek vašich těl.“

Po slovech 'křivek vašich těl' se v místnosti rozhostilo zaražené ticho, jen Ulrika lehce povytáhla obočí, zatímco Roxana vedle ní začala rudnout.

„Abychom předešli nedorozumění, řeknu vám to otevřeně. Vaše úkoly by zahrnovaly i povinnosti sexuálního či erotického charakteru. Pokud vám to nevyhovuje, žádám vás, abyste nyní výběrové řízení ukončily. Nikdo vás nebude k ničemu nutit.“ Hrobové ticho rozrazila Sophie, která se prudce zvedla a bez jediného slova odkráčela ke dveřím a třískla jimi tak silně, že se místnost otřásla. Pak ji následovala Isabella. Čtyři zbývající ženy zůstaly sedět. Až na Roxanu, pomalu se zvedala, její tváře byly rudé jako nikdy předtím. Než však stihla udělat krok, Ulrika ji chytila za zápěstí a nahlas prohodila: „Počkej, Roxi, uvidíme, co z toho vypadne! Nejspíš to bude" odmlčela se při hledání správného slova "vykutálený!“

Její tón byl žertovný, ale oči se jí hněvivě zableskly. Frederick se lehce usmál a pokračoval: „Nebudu vás k ničemu nutit." Při těchto slovech se podíval přímo na Roxanu, která se zachvěla pod jeho pohledem, ale pomalu se posadila zpět.

„Tak tedy” pokračoval Frederick. „Když pro mne budete pracovat, budeme společně cestovat po celém světě. Budete mne zastupovat, účasnit se jednání, probírat se mnou možná řešení. Vaše úkoly nebudou snadné a podle toho budete také ohodnoceny. Čeká Vás dvouletá smlouva. 250.000€ ročně, 40.000 € na reprezentaci a 10.000€ vzdělání. " když domluvil všiml si překvapených výrazů. Jen Alzbeta se mračila. "To asi na úvod stačí. Jediná kdo tu zůstane je“ podívá se, do papírů.

Clara

„Clara“. Ostatní kandidátky se zvedly a opustily místnost. „Můžeme si tykat?“ nabídl Frederick Cláře. Ta jen přikývla. Mladá brunetka, oblečená do přiléhavé modré sukně a bílé halenky, propichovala Fredericka krásnýma hnědýma očima. Zabořil hlavu do desek a četl nahlas. „32 let, v právní firmě, znovu studujete. Máte úžasný všeobecný přehled.“ „Děkuji.“ odpověděla Clara. "Dle psychologických testů Vám nechybí sebevědomí" pokračoval Frederick spíš pro sebe. Dál se jí ještě vyptával a při odpovědích jen spokojeně kýval hlavou.

„Jaký máte vztah k sexu a erotice?“ zeptal se asi za půl hodiny a podíval se Cláře přímo do očí. Neuhla, nesklopila zrak. "Otevřený" odpověděla sebevědomě. Frederick se usmál. "Dobrá zadám ti poslední úkol. Je zcela na tobě jak ho vyřešíš. Buď kreativní." Frederick se zadíval na Claru a ta se na něj na souhlas pousmála. "Chci Tě ochutnat." pronesl rozhodně. "To je vše?" zeptala se Clara. "Ano" odpověděl rychle Frederick.

Clara se postavila. Obešla stůl a zastavila se vedle Fredericka. Otočila jeho židli svým směrem. Rozepnula si halenku zpod které vykouknul krajkový korzet. Kolenem mu roztáhla nohy, aby se mezi ně mohla postavit. Frederick ji zvědavě pozoroval. Ruce měl položené na podpěrkách židle. Clara si začala pomalu zvedat úzkou sukni k bokům. Frederick nejdřív uviděl konec punčoch, pak podvazky a nakonec kalhotky. Clara si je začala pomalu stahovat. Stále mu koukala do očí. Líbilo se jí, sledovat jeho nadržený pohled. Kalhotky si stáhla zmuchlala do dlaně. Usmála se. Chodidlo levé nohy mu položila do rozkroku. Stála tam roztáhlá, jako při nějakém protahovacím cvičení. Frederick nemohl nic vidět, ale jeho představivost, co má na dosah ruky, ho unášela na vlnách vzrušení. Pod nohou jí zažalo růst jeho péro. Došlápla. Frederick se zamračil. Vzrušením a částečně bolestí. Pootevřel pusu a vydechl. Clara si ve stejní okamžik prstem zajelo do své pičky. "Vyplázni." řekla rozhodně. Frederick poslechl a Clara mu položila svůj vlhký prst na jazyk. Frederickovi mezi nohama zacukalo. Clara na nic nečekala a do pusy mu nacpala svoje kalhotky. Vtom Clara sundala svou nohu z jeho rozkroku. Upravila se a byla ta tam.
'To bylo něco' pomyslel si.

Bětka

Když se vzpamatoval zavolal si Bětku. Nejhezčí z finálové šestky. Kudrnatá černovláska, velké světle modré oči jako Gillian Anderson, plné rty a tělo bohyně. I Frederick trochu znervózněl a ztrácel se v jejích pohledech. Sedla si do židle před jeho stolem a zkřížila ruce i nohy. Fredrick se ji začal vyptávat,ale na to nebyla Bětka zvědavá. "Přejděte k věci." pronesla chladně. Frederick se zarazil. "K věci?" zeptal se po chvilce. "Ano k věci. Co přesně chcete? Ohledně toho sexu." "Mám pro vás všechny jeden úkol. Chci tě ochutnat. Jak se ho zhostíš je na tobě." "Zůstaneme u vykání, Fredericku" odpověděla Bětka úsečně. "Nejsem žádná kurva." "To taky nikdo netvrdí."

"Jenže se k nám tak chováte. Jste prase."

"Dobrá, chápu. Můžete odejít." pronesl klidně Frederick. Bětka se ale nezvedla.

"Omluvte se." řekla Bětka přísně. "Omlouvám se Vám." odpověděl Frederick pomalu ale jasně a rukou ukázal ke dveřím. Bětku jeho odpověď neuspokojila. Chtěla se hádat. Chtěla, aby se bránil. Chtěla všem vyprávět, že je to jen hloupé, arogantní prase. Ani se nepohnula. Nevěděla co má dělat. Frederick si jejího váhání všiml nadechl se a svěsil ruku zpět k tělu. "Omlouvám se, že jsem Vás vystavil do této pozice. Byl jsem k Vám však upřímný. Dokážu ze sebe vymáčknout maximum, když k sobě mám správného spoluhráče. Přesněji sebevědomou, inteligentní a krásnou ženu, která mě udržuje v napětí. Dodá mi sexuální energii. Roky to na mě funguje. Lepší než sedativa, alkohol či jiné drogy. Půl mého úspěchu je navázáno na smyslné pohledy, krajkové kalhotky či stín bradavek pod tričkem. V očích mnoha lidí je to směšné, povrchní či úchylné, ale měnit to nebo se za to omlouvat nebudu." Znovu zvedl ruku a rázně ukázal ke dveřím. Bětka se zvedla a beze slova odešla.

Ulrika

"Další" zavolal Frederick ke dveřím. Do místnosti energicky vešla Ulrika. Podpatky klapaly po mramorové podlaze a její bujné poprsí se pohupovalo pod lehkými šaty. ¨ 'Ona se snad stačila převlíknout', pomyslel si Frederick. Nejenom to, Ulrika se vykoupala, převlékla si kalhotky, namalovala se a její blonďaté vlasy zářily jako slunce na alpské sjezdovce v březnu.

Pohovor se nesl v uvolněné atmosféře a chvílemi měl Fredercik pocit, že on se uchází o práci u Ulriky. Jiskřilo to mezi nimi a oba to vzrušovalo víc než by si ještě před dvaceti minutami byli schopni představit.

O chvíli později ji Fredercik zadal úkol. "Chci tě ochutnat. Jak se ho zhostíš je na tobě."

Ulrika se usmála. Chvíli jen seděla. Pak se zvedla. Obešla stůl. Odsunula Frederick na židli od stolu. Odhrnula všechny věci, které ji na stole překáželi. Posadila se na uvolněné místo na stole. O podlahu zarachotily její lodičky. Prstem Frederickovi naznačil ať se k ní přišoupne. Opřela se dozadu o svoje natažené ruce. Položila svoje kotníky na jeho ramena a zadívala se Frederickovi přímo do očí. Ten se jen pousmál ale ani se nehnul. Jeho oči jen na zlomek vteřiny zabloudili pod její sukni, kde zahlédl bílou krajku.

"No tak." povzbudila ho Ulrika "ochutnávej." a pomalu si lehala až zaklonila hlavu přes hranu na opačném konci stolu.

Frederick se posunul ještě blíž. Rukama ji sjel po vnější straně stehen. Chytl ji za boky a pomalu se polibky na vnější stranu stehen posunoval k jejímu klínu. Ulrika se usmála a roztáhla svá nohy ještě o kousek víc. Vábila ho a cítila jak si to Frederick užívá.

Frederick si dával na čas. I když už cítil krásnou vůni její pičky, kalhotky byly stále na svém místě. Přejížděl přes ně svými ústy a nechal si záležet na vrcholku, který se za krajkou rýsoval. Ulrika slabě zasténala vždy když proti její pičce zatlačil svůj obličej. Cítila jak její vzrušení narůstá. Nohy už měla roztažené jak jen to nejvíc šlo. Dokonce skopla prázdný hrnek ze stolu a ten s velkým zařinčením dopadl na zem. Ani jeden tomu nevěnovali pozornost. Frederick ji chytl pod koleny a zatlačil skoro až k její hlavě. Ulričina pičku měl přímo u pusy. Stále si jen hrál přes její kalhotky. To už Ulrika nevydržela a kalhotky posunula na stranu. Před Frederickem teď svítila růžová, čerstvě oholená pička s čárkou blonďatých chloupků.

'Opravdová blondýna' pomyslel si Frederick.

Pomalu s chutí olízl naběhlý hrbolek. "Ahhhhh" ozval se hlasitý výdech z druhé strany stolu. Hrbolek se ještě zvětšil, pička se párkrát stáhla a malá kapička její šťávy pomalu stékala k análku.

Fredercik objel jazykem Ulričinu dírku a vášnivě slíznul kapku. Chutnala nasládle.

Nechtěl ale ulriku dál trápit. Přeci jen za dveřmi čekala další kandidátka. Proto se vrátil k jejímu teď už skoro fialovému hrbolku a jemně ho začal sát. Ulrika vzdychala. Nestyděla se, že by je někdo slyšel. Chtěla, aby si ji opravdu vychutnal. Frederick zrychloval, k sání přidal i kmitající jazyk a to už ho Ulrika chytla druhou rukou za předloktí a zajela mu nehty do kůže. Takhle jí to ještě nikdo nedělal. S každým výdechem se místností ozývalo hlasité "aaaaachhh". Už to bylo blízko a když ji Frederick zajel dvěma prsty do úzké pičky. Stačilo to k jejímu vyvrcholení. Divoce vzdychala, stiskla Frederickovu hlavu stehny. A Fredercik cítil jak mu pičkou rytmicky svírá prsty.

Úplně rudá a zadýchaná Ulrika se upravila. Poděkovala Frederickovi a ladným krokem odešla z kanceláře.

Roxana

"Další." zaznělo z jeho úst o 10 minut později, když se opláchl a nechal svou pulzující erekci opadnout. Do místnosti vešla Roxana. Fredercik se na ní přátelsky usmál, ale v duchu neměl žádná očekávání. I když její psychologický rozbor tvrdil, že je cílevědomá a sebejistá, Frederick tomu, při pohledu na zardělou zrzečku, odmítal uvěřit. Mýlil se. Roxana věděla co chce a hodlala pro to udělat skoro všechno.

Po prvních rozpačitých větách se Roxana uvolnila, a když přišlo na úkol nezaváhala ani chvilku.

Přišla k Federickovi. Ten se k ní otočil na židli. "Kravatu" řekla rozhodně a natáhla k němu ruku. Usmál se na ní a zadíval do jejích očí. Roxana potlačila silnou potřebu uhnout pohledem.

"Dobrá" řekl Frederick, který najednou viděl tu sebejistou ženu z rozboru a sundal si kravatu. Roxana si ji vzala, obešla Fredericka a zavázala mu oči. Asi trochu přes kravatu spodem viděl ale to Roxaně nevadilo. Vrátila se před něho. Pohladila ho po strništi. Frederick slyšel jen šustění a zpod kravaty viděl jen Roxaniny kotníky. Nejdřív zmizel jeden, pak se vrátil, zmizel druhý a zas tam byly oba.

'Sundala si kalhotky?' podivil se a zvědavě zaklonit hlavu dozadu, aby pod spodním koncem nedoléhající kravaty něco zahlédnul.

"Nekoukat" okřikla ho, když si všimla jak zaklání hlavu. Poslechl.

"Sedni si pořádně do tý židle a roztáhni nohy, ať si mi tam vejde koleno."

Roxana zněla rozhodně a Frederick byl víc a víc překvapen, kde se ta jistota v jejím hlase bere. Bez zaváhání poslechl.

Roxana zvedla jeho ruku a položila na opěradlo židle otevřenou dlaní nahoru. "Takhle vydrž."

Viděl stín, který se k němu blížil. Roxana si mezi jeho nohy položila levé koleno a postavila se nad jeho dlaň.

Frederickovi se vracela erekce do kalhot. Líbila se mu Roxanina jemné vůně. I to že přesně neviděl a nevěděl, co má v plánu. Roxana cítila jeho erekci na levém koleni. To jí dodalo jistotu. 'Líbí se mu to' Položila si levou ruku na jeho rameno, aby získala stabilitu a pravou rukou si sjela na svou vlhkou kundičku. Sama sebe překvapila, jak moc se jí jeho odevzdání líbí.

Frederick napjatě poslouchal každá šustnutí. Ten tichounký, rytmický a mlaskavý zvuk znal. Cítil sálající teplo jejího klínu nad svou dlaní. Kde si to Roxana, alespoň v to doufal, dělala rukou.

Roxana dýchyla přes nos. Zbytky studu ji nutily být potichu jako myš, ale moc jí to nešlo. Musela otevřít pusus. Dýchala rychleji a rychleji. Neudržela se a Frederick zaslechl její tlumené aaaach. Kousla se do rtu a znovu aaach. Teď už byl slyšet jasný rytmický zvuk vzrušené pičky. Roxana cítila jak ji šťávička stéká po stehnech. Dýchala rychle a přerušovaně. aaaach. Vtom se ji podlomilo koleno, až si skoro sedla do Frederickovy dlaně. Ale ustála to. AAACH. Už se to blíží. Levou rukou se ho chytla kolem krku a hlavu si položila na rameno, vedle jeho ucha. 'Nesmím mu funět do ucha' pomyslela si bláhově. Frederick byl ale vzrušením bez sebe. Miloval ženské vzdychání a ještě tohle stydlivé. V kalhotech mu jeho pták pulzoval jako nikdy před tím.

"Chci tě slyšet." zašeptal Frederick do jejího ucha. Přestala se bránit....ucítil její teplý dech na krku..... výdech aaaach... Frederickovi běhal mráz po zádech.... nádech aaaaaaaach...kousla se do rtu.... hhhhmmmm... nádech, výdech střídala s aaach a chvěním. Pak se najednou narovnala. Chvilka ticha. Mlaskání její kundičky. Pevně mu sevřela sako na rameni. Ozvalo se tlumené.... hmmmmm... chvěla se a Frederick ucítil teplé kapičky dopadající na jeho dlaň.

Ticho, hlasité polknutí. Pustila ho. Koleno zmizelo. Trochu šustění a zase ticho. Frederick si sundal kravatu. Seděl tam sám s pořádnou boulí v kalhotech, až ho to bolelo. Jen na dlani ležely její kapičky.

Olízl je.

On 'sommelier dámských klínů' prolítlo mu v hlavě na myšleně, 'tuhle chuť ještě necítil'. Smetanově sladká s trochou koření. Možná skořice?

"Boha jeho, já ji chci" procedil mezi zubama.

Místo dostala Roxana.