🔥 Horko v páře — 2. část: Temný pokoj

Z klubové sauny Marek odchází se zpoceným tělem, rozechvělý, ale nespokojený. Ne úplně. Cítil toho chlapa hluboko, ale uvnitř ho roztékala touha po něčem víc. Po odevzdání. Po hrubosti. Po skupině mužů, kteří se s ním nebudou mazlit – jen si ho vezmou.

Ve spodní části klubu je to jiné. Žádné páry, žádné světlo. Jen červený symbol nad dveřmi: DARKROOM.

Stoupne si tam. U dvířek. Jen v ručníku. Dýchá zhluboka. Pak si ho stáhne a vstoupí nahý, tiše. Tma je téměř úplná, ale oči si brzy zvyknou. Černé siluety, dech, šepoty, těžké vůně. Ztrácí pojem o tom, kdo je kdo. A právě to ho vzrušuje nejvíc.

Někdo ho chytí za boky. Tvrdě.
Marek se ani neotočí. Jen se prohne, nastaví. Dva muži. Možná tři? Ruce se na něj lepí ze všech stran. Někdo mu stiskne bradavku, někdo mu roztáhne půlky. Zasténá. Jejich smích je hluboký, zkušený.

„Koukej, jak se nám otvírá. Kurvička,“ zaslechne temný hlas za sebou. Zkušený, hrubý.

První do něj zajede bez slova. Tvrdý, hluboký, surový ocas. Marek sykne, ale přitiskne se zpátky. Přes jeho ústa sjede dlaň – pevná, drsná. Tiché „pššt“ mu zašumí do ucha. Vzrušení mu vystřelí až do krku. Ztrácí kontrolu. Je jen tělo.

Když ho muž první opustí, hned ho nahradí druhý. Tlustší, s jiným rytmem. Někdo další mu drží hlavu, přitahuje ho k sobě, jeho ruce sevřou cizí tvrdý úd a přivedou si ho k ústům. Marek otevře pusu a přijme ho bez váhání. Vzadu je plně obsazený, vpředu naplněný.

Dvojitě podrobený.

„Dobrý kluk,“ zaslechne. Silné tělo se opře zezadu, škrábavý vous se otře o jeho záda. Jeden z mužů si ho plácne přes zadek, prudce, až to mlaskne. Další příraz. Je to jako ztratit se – ale v tom nejlepším smyslu.

Netuší, kolik jich bylo.
Tři? Pět? Čas se rozplynul, stejně jako jeho hranice. Tma, pot, kůže, stisky, přírazy, semeno. Pokaždé když jeden odejde, nahradí ho další. Každý si z něj vezme, co potřebuje. A Marek jim to dá. Bez výhrad. Bez slov.

Když ho konečně nechají, klopýtne do kouta a sedne si na chladnou lavičku. Tělo má bolavé, ale mysl čistou. Vzduch je těžký, a on se směje tiše – spokojeně.