Překvapení k narozeninám.

Od rána byl klidný. Až moc klidný. Žádný balónek, žádná kytka, žádné překvapení na stole. Jen pusa na čelo a tajemný úsměv.
„Večer si nic neplánuj,“ řekl.
A odešel.

Celý den jsem byla napjatá. Nevěděla jsem, co čekat. Až kolem šesté mi poslal zprávu: Obleč si ty černé šaty. Bez kalhotek. A buď připravená.

Když přijel, podal mi malou černou krabičku. V ní byla vibrační hračka – hladká, elegantní – a v druhé ruce držel mobil se spárovanou aplikací.

Jen jsem polkla.
„Chci, abys ji měla celou dobu. A vydržela. Bude to můj dárek… pro mě.“

Nadzvedla jsem se a nechala ho, aby mi ji zavedl. Zasunul ji pomalu. Jako by si tu chvíli vychutnával. A když jsem si zase sedla a šaty mi sklouzly přes stehna, byla jsem vnitřně napnutá jako struna.

V autě zapnul první vibraci. Slabou. Jemnou. Jen tak, abych věděla, co mě dneska čeká.
Cítila jsem se jako posedlá. Celé tělo mi vibrovalo, i když motor auta už dávno stál.

Restaurace byla hezká, tlumená světla, tichá hudba. Ale já… já jsem seděla naproti němu, usmívala se, zatínala stehna a snažila se nedýchat příliš hlasitě. Věděl to. Věděl, že mě ničí. A dělal to s chutí.

Občas vibrování vypnul. A pak ho zase zapnul. V nejhorší moment. Když se na mě někdo díval. Když mi číšník naléval víno. Když jsem se snažila něco říct a místo toho mi zadrhl hlas.

Po večeři mě vzal za ruku. Mlčky mě vedl do hotelu, který si tajně zarezervoval. Věděla jsem to – poznala jsem ten pohled v jeho očích.
A jakmile se za námi zavřely dveře pokoje, chytil mě za boky a přitiskl ke zdi.

Teď už nejsou žádné hranice.“

Rukou mi sjel pod šaty, stáhl je dolů, a když mi položil dlaně na zadek, ucítil, jak jsem vlhká. Ne od chladného vzduchu. Od něj. Od té hračky. Od toho, co mi udělal celým večerem.

Klekl si přede mě, vytáhl ji z mého těla a okamžitě ji nahradil jazykem. Opřela jsem se zády o zeď a nechala ho lízat mě, hluboce, přesně, jako by mě znal zevnitř. A vlastně – on už mě znal. A já se pod jeho jazykem udělala tak silně, že jsem se musela chytnout jeho vlasů, abych nespadla.

Myslela jsem, že je konec. Ale on se zvedl, chytil mě za boky, postrčil na postel, a beze slova si rozepnul pásek.

Lehla jsem si na břicho. Cítila jsem, jak se mi zadek zvedl a on ho chytil.
A pak… ve mně byl.

Tvrdě. Najednou.
Zajela jsem prsty do prostěradla a jen vydechla. Hluboko. Pomalu se pohyboval. Pak přidal. Sténala jsem do polštáře.
Jeho ruce na mých bocích. Tlak jeho těla. Přírazy. Slyšela jsem zvuk, jak do mě naráží. Jak jsem vlhká.
Cítila jsem, jak se blíží další orgasmus. Silnější. Nezastavitelný.

„Drž… ještě ne…“ zavrčel mi do ucha, když se nade mnou sklonil.

Ale já nemohla.
To, co mi udělal celým večerem… to mučení, to napětí, ta hra… všechno se mi nahromadilo v jediný okamžik.
A pak to přišlo.

Udělala jsem se . Silně. Zatřáslo mnou celé tělo. A on? Jen mě držel a přirážel ještě tvrději, dokud se sám neudělal.

Když pak ležel vedle mě, přitiskl mě k sobě, políbil na čelo a zašeptal:
„Všechno nejlepší, lásko. Tohle si zopakujeme.“

A já věděla, že ano.