Povídka šestá - Opilá svoboda

Nešla jsem tam kvůli koncertu. Byla to jen záminka, jak nebýt sama doma. Po tom, co všechno mezi námi skončilo, jsem v sobě měla jen prázdno a vztek. A věděla jsem, že dneska chci jediné – prostě se s někým vyspat. Bez závazků, bez vysvětlování, bez snahy budovat něco dál. Jen se na chvíli ztratit. Nic víc, nic míň.

Uvnitř bylo dusno. Hudba byla tak nahlas, že jsem to cítila až v hrudníku, ale aspoň jsem nemusela přemýšlet. Lidi kolem křičeli, smáli se, pili. Každý měl svůj důvod tu být. I já.

Stála jsem bokem, kelímek v ruce, a koukala do davu. A pak jsem si všimla jeho. Nepůsobil jako někdo, koho bych si dřív vybrala. Ale měl v sobě něco, co mě v tu chvíli zaujalo. Možná to byli jeho vlasy, možná výraz v obličeji a nebo možná to bylo už třetím pivem co jsem měla.

Hudba mě strhla víc, než jsem čekala. Alkoholem se mi trochu motala hlava, ale v tom příjemném, uvolněném smyslu.

Nebyl to žádný obří chlap, jen o hlavu vyšší než já. Vtáhla jsem se do rytmu a přiblížila se k němu. Nejdřív jsme jen tancovali poblíž, ale brzy jsem se začala hýbat tak, aby mezi námi zůstávalo čím dál míň prostoru.

Alkohol mi dodal odvahu. Schválně jsem zakroužila boky, naklonila se blíž. On se usmál, trochu nejistě, ale ruku už nechal na mém boku. Těžko říct, jestli jsme se smáli hudbě, sobě navzájem, nebo jen té opilé odvaze, ale bylo to nakažlivé.

Naše pohyby se postupně začaly míchat, občas jsme se dotkli boky, ramenem, někdy i víc, když mě k sobě přitáhl. Všechno se zdálo hlasitější, rychlejší, a přitom jsem cítila jen jeho dech blízko u svého obličeje.

Nevím úplně, jak k tomu došlo a už jsme se prodírali davem ven z parketu. Když jsme se dostali do uličky vedoucí k záchodům, hluk za námi trochu ustával, ale hlava mi pořád hučela hudbou a alkoholem.

Zastavil se těsně u zdi a přitáhl mě k sobě. Všechno to působilo rozmazaně – světla, lidi kolem, i moje vlastní myšlenky. Jen jeho rty jsem cítila úplně jasně. Políbil mě prudce, žádné váhání. Odpověděla jsem stejně.

Bylo to opilé, horké, vášnivé. Překvapilo mě, jak rychle se ze mě vytratila poslední špetka zábran. Kolem nás se mihli lidi, někdo prošel, někdo se zasmál, ale mně to bylo jedno.

Nakonec se chodba na pár vteřin vyprázdnila. Bylo to skoro směšné – mrknutí, rychlý pohyb, a už jsme se vmáčkli dovnitř. Dveře kabinky se zabouchly.

Záchodky nebyly nic moc. Cítila jsem moč, chlast a savo. Ale v tu chvíli to nehrálo roli.

Byli jsme oba rozjetí a nadržení. Políbila jsem ho znovu, skoro až hrubě, a mezi tím jsem si stahovala kalhoty přes zadek dolů. Nechtěla jsem čekat ani minutu navíc.

Odtlačila jsem ho od sebe a sama se otočila. Opřela jsem se dlaněmi o víko záchodu, kalhoty pořád shrnuté pod zadkem, který jsem směrem k němu vyšpulila. Cítila jsem, jak mi srdce buší až v krku.

Prsty jsem si stáhla kalhotky na stranu, rychle přejela mezi nohama a naslinila si vstup, abych to ještě víc urychlila. Jednou rukou mě chytil za bok. Moc mu to nešlo a tak jsem mu musela pomoct a nasměrovat ho dovnitř. Alkohol otupil tu prvotní bolest a on už byl skoro celý vevnitř. Nebyl moc velkej, ale v tu chvíli by mi snad nevadilo ani když by to byla holka s připínákem.

Každý příraz byl rychlý, opile naléhavý, a já jsem se mu snažila jít naproti. Zavřené dveře kabinky, špinavá podlaha pod botami, pach alkoholu, a přesto to bylo v tu chvíli to nejintenzivnější, co jsem za dlouhou dobu cítila.

Opírala jsem se o studené víko záchodu, jeho tělo za mnou tvrdě naráželo a já si při každém pohybu musela kousat do dlaně, abych nebyla slyšet. Přesto jsem se otočila hlavou přes rameno a zastřeným, opilým hlasem mu pošeptala něco o tom jak je velkej a jak mě celou roztahuje.

Věděla jsem, že ho tím provokuju, a to mě vzrušovalo ještě víc. Druhou rukou jsem sklouzla dolů mezi nohy, prsty se dotkla klitorisu a začala si to dělat sama, zatímco on do mě přirážel.

„Jo… přesně tak,“ vydechla jsem šeptem, hravě, opile, jako bych ho hecovala. Cítila jsem, jak se mi nohy podlamují. Celé tělo jsem měla napjaté.

Prsty jsem si kroužila po klitorisu sotva pár chvil, když to přešlo přes hranici, za kterou už nešlo zpomalit a něco oddalovat. Všechno ve mně bylo příliš napjaté a hladové.

„Bože… jo, takhle…“ zašeptala jsem, čelo opřené o studenou zeď. Když mě to smetlo, musela jsem se kousnout do ruky pořádně, ale i tak mi ujel tlumený vzdech. Orgasmus mnou projel neskutečně rychle, prudce, tak moc, že když by mě nedržel za boky, asi bych spadla.

On pořád přirážel, jako by zapomněl na svět kolem. Byl dost opilej, pohyby měl občas trochu neobratné, ale tvrdý byl pořád. Držel mě a funěl mi do vlasů .

Já už ale byla hotová. Tělo mi ještě doznívalo, kolena se mi třásla a chtěla jsem, aby to už skončilo. Vzdychla jsem potichu, otočila hlavu k němu a zašeptala naléhavě, opile:

„Tak se udělej… prosím… vystříkej mě… chci to…“

Ta slova ho nakopla víc než cokoliv předtím. Zpevnil sevření na mých bocích, pár prudkých, hlubokých přírazů, a pak jsem cítila, jak ve mně vybuchl.

Zůstali jsme chvíli v té poloze, já, opřená o studený porcelán, on do mě pořád zabořený, oba zadýchaní, opilí a zpocení. Pak to na mě dolehlo – věděla jsem, že chci jen rychle natáhnout kalhoty, zhluboka se nadechnout a prostě zmizet.

On se ještě chvíli opíral čelem o zeď, funěl, a já si mezitím rychle natáhla kalhoty zpátky. Prsty jsem měla trochu roztřesené, ale chtěla jsem být co nejdřív zase „upravená“ a pryč. V kabince bylo dusno, vzduch těžký, a já najednou cítila, jak mi všechno přijde směšně absurdní.

Otočila jsem se k němu, on se usmál takovým tím opilým úsměvem, co nemá žádný význam. Neřekli jsme si nic důležitého. Jen pár nesouvislých slov, smích, možná nějaké „bylo to dobrý“, a pak ticho.

Odemkla jsem dveře a vyklouzla ven první. V zrcadle u umyvadel jsem se na sebe podívala jen letmo – rozmazaná řasenka, zpocené vlasy, rudé tváře. Napila jsem se z kohoutku, setřela koutky úst. A pak jsem se ztratila v davu.

Bylo to přesně to, co jsem chtěla. Nic víc, nic míň.