Cejch hříchu V.

Zpěv ptáků a Sofie ani nemohla dospat. Nějakou dobu se jí zdály noční můry, ale dneska to bylo jiný. Zdálo se jí, že má nový smysl života. Sekretářka Gleba. Sice ponížená a v roli neživé věci a sexuálního objektu, ale co už. Stejně už jí ta role přešla pod kůži. Vstala a otevřela skříň. "Co na sobě bude mít špinavá děvka?" Starší oblečení demonstrující její společenský úpadek.

Sofie vyndala modrou košili, džíny, a k nim staré obnošené tenisky. To půjde.

Vyběhla na chodbu, a cílevědomě šla na místo setkání. Neměla radost, ale byla odhodlaná. Po posledním trestu už jí tělo nebolelo, ale občas měla modřiny. Na prsou, a trochu na kundě od kleští.

V přízemí čekali oficiálně oblečení Gleb s Andrejem.
Gleb: jednání bude v salónku
Sofie: jedno přání?
Gleb: ne.
Sofie: Ela by obsluhovala
Andrej: obsluha se hodí, ať donese pití. Cena se odečte z toho cos vydělala sexem, respektive tím jak tě vydražili perverzákům.

Šťastná Sofie to odběhla říct Ele. Teď byla šťastná. Měla ji ráda. S úsměvem se brzy vrátila.

Andrej: moc se nesměj, šlápoto. Čeká tě tvrdá práce.
Sofie: co budu dělat? Jsem ambiciózní sekretářka, pro šéfa udělám všechno.
Gleb: to je dobře (pomalu šli do salónku)
Sofie: třeba mi to jednou přetetuješ, na sebe, víš?
Andrej: to už je stockholmskej syndrom, co?
Gleb: ty si myslíš že jsi moje holka? To nemyslíš vážně. Holku mám doma, hubenou, blonďatou, z dobré společnosti. Ne takovej odpad jako ty. Tohle je možnost jak splatíš dluh.
Sofie se zarazila: dobře, tak budu tvoje malá špinavá hračka.
Gleb: vykej mi.

Přišli do salónku. Byl tam velký kulatý stůl, kolem něj osm židlí. Potom stůl pro občerstvení, gauč, promítačka, hezké místo.

Sofie: kde bude moje místo?
Gleb: pod stolem.
(chvíle ticha)
Sofie: dobře, a co mám dělat. Nebo co mám ukázat?
Andrej: na to přijdeš, ale rozepni si trochu košili a stáhni kalhoty.

Ela přinesla nějaké jídlo a pití, a položila je na stůl. Viděla jak se Sofie schovává pod stůl.

Ela: hezký pracovní místo máš.

Sofie si rozepla vrchní dva a poslední knoflík košile. Kalhoty povolila pod zadek až ke kolenům, a z pod stolu svítil její světlý zadek. Sedla si, a nečekali dlouho. V místnosti se objevili dva starší dobře oblečení muži.

Andrej: dobrý den, pane Dvořáku, pane Viku.

Jednání bude o prodeji klubu v nedaleké obci, pro Glebova otce důležitá konstrukce.

Muži zasedli okolo stolu.

Andrej: pod stolem je příjemný překvapení
Vik: aha, to příjemný překvapení má kozy
Gleb: je to takovej dárek od mýho táty, vlastně zápůjčka
Dvořák: wow, tak snad má váš táta vkus.

Ela dala na stůl skleničky a pití. Muži začali hovořit. Sofie si pomyslela "co mám asi dělat?"

Sofie přiložila ruku jemně na Vikovo koleno.
Vik: nestyď se, překvapení. (a pokračoval dále v rozhovoru)

Sofie mu sáhla do rozkroku, a cítila jak se látka kalhot napíná. "Co dál?" pomyslela si. Rozepla pásek, zip, a pohladila trenky. Druhou rukou začala stejně postupovat u Dvořáka.

Když Vika hladila déle, pronesl opět mimo rozhovor,
Vik: je to příjemný překvapení, ale musím se překvapit víc aby byl obchod

Sofie vyndala jejich penisy. Velké pevné klády, tepaly v jejích rukou, a ona začala honit. I tahle situace ale bude muset pokročit dál. Ela zatím seděla u jídelního stolu, opírala se zády o stůl, a z boku měla nejlepší výhled na Sofii. Na kulatém stole sice byl ubrus, ale nezakrýval zdaleka vše. "Chudák holka" pomyslela si zase Ela, už ani nevěděla po kolikáté. "Ta si zažije útrap."

Sofie mezitím za pokračujícího rozhovoru rozepla poklopce i u Andreje a Gleba. Penisy stály všechny, a Sofie je udržovala pevné. V duchu jí napadlo "manažerka pevnosti". Postupně vyndala všechny z trenek, a jednomu po druhém stahovala trenky i kalhoty pod pás, aby viděla všechny údy v plné délce. "Dobrý je, že takových penisů bych jinak v životě neviděla" napadlo Sofii.

Gleb: hlavně hosty! (přikázal rázně)
Sofie: chci vidět všechny vaše čůráky

Vik: wow, kluci vy máte hodně poslušnou holku. Taková oddanost už se dneska nevidí.
Dvořák: jdete příkladem i starší generaci
Gleb: fotr říká že jsem rozenej obchodník
Dvořák: a co tvůj bratr, taky se mu daří, jak obchoduje?
Gleb: neobchoduje, ale snažím se s tím vyrovnat co nejlépe.
Andrej: chtěl si říct že..
Gleb: nechtěl.

Sofie si prohlížela údy, a uvědomovala si že je potřeba něco navíc. Z Vika šel největší strach, vzala ho do pusy jako prvního. Chvíli kouřila, nejprve jemně, pak tvrději. Pak to samé u Dvořáka.

Vik: chlapy máte tady dvě slepice, druhá může dělat co první nestíhá.
Andrej: to nechceš.
Vik: vychováme.
Gleb: tu pod stolem vychovej, neboj, i druhou použijeme.

Sofie ucítila dotek Vika na prsou. Hladil jí ve výstřihu, pak chytal a mačkal prsa. Dvořák jí chytil za zadek, a prsty přejížděl po vagíně. Poplácal jí po zadku, a pak začala kouřit zase Dvořáka, a zadek a vagínu jí zkoumal Vik, a prsa osahával Dvořák.

Dvořák: každá děvka má svoje přednosti, jaké má tahle? Je zajímavá.
Gleb: hračka. Můžeš dělat co chceš, a vychovávat.
Vik: anál?
Dvořák: vylez ven. Budeme se bavit, a když budeš dobrá, obchod má šanci.

Sofie vylezla ven. V kalhotkách a polorozeplé košili.

Dvořák jí pohladil po tváři: milé tvářičky
Vik: kolik máš najeto?
Sofie: 25
Dvořák: a kolik z toho tady?
Sofie: 17
Dvořák: chudáku, a dneska to bude 27
Vik: co máš ráda?
Sofie: no... Tak klasiku
Vik: dělej, máš něco, mluv
Sofie: svazování třeba, nebo trestat trochu

Ela zvedla obočí. Viděla že se život tady na Sofii podepsal. Nejen doslova.

Dvořák dál Sofii facku přes tvář: košili dolů!
Sofie se usmála, a košile šla dolů. Stála už jej v černém spodním prádle a teniskách.
Vik Sofii objal, a začal plácat po zadku. Druhou rukou začal tahat kalhotky vzhůru, až se látka zarývala do kundičky.

Až když několikrát nervózně přešlápla, Vik pustil.
Dvořák: myslíš že jsem starej chlap?
Sofie: to bych si nedovolila.
Dvořák: dej ruce podél těla.
Sofie udělala. Dvořák jemně sundal ramínka podprsenky. Pak pravou rukou chytil zapínání. Jedním tahem byla zapnutá podprsenka během vteřiny u Sofiina pasu.

Sofiina plná prsa visela najednou volně a na odiv všem. Ale muži nevěřili. Na hladké kůži na ně svítilo tetování z nejméně pravděpodobného místa.

Vik ostrým pohybem pevně chytil Sofiino levé prso tak, aby byl cejch hezky vidět.
Vik: tak takhle zápůjčka! Vy máte i svoje holky?
Gleb: počkej, vy ne?
Dvořák: máme psa
Gleb: no to je podobný, vodítko, běhá po louce, jí z misky
Dvořák: taková holka se neshání náborovou kampaní
Gleb: našla nás sama

Vik pustil Sofii prso a poplácal jí po něm
Vik: oddaná štětka

Sofie sklopila pohled, na jejich prsou byly ještě vidět blednoucí modřiny
Dvořák: co jí děláte? (pohladil Sofii modřiny na hrudníku)
Andrej: tvůj pes se taky sám nevychová

Dvořák: ale nebiju ho přes pohlavní orgány
Vik: to ani nejde. Ale krávu taky nekopneš do vemene, když zlobí
Gleb (se začal smát): ty prase

Dvořák: dobrý, Sofie se jmenuješ?
Sofie: ano
Dvořák: Sofinko, vylez si na stůl a lehni zadkem na kraj

Sofie to udělala. Dvořák si vyslékl kalhoty, a chytil Sofii kalhotky. Pomalu je stáhl, a zadíval se na kundičku. Pomalu ji začal prsty promačkávat a prohmatávat

Dvořák (na Víka): koukej. Vidíš to? Víš co, modřiny
Vik: od čeho to je
Andrej: kleště

Dvořák pevnou rukou silně poplácal Sofii kundu, až Sofie zapískala a dala ruce na podbřišek
Dvořák: ty děvko jedná špinavá

Dvořák pomalu zasunul svůj ztopořený penis do Sofie. Byl horký, a dost pevný. Začal jí šukat. Pevné přírazy, a po nějaké době dovádění ho vyndal. K Sofii si stoupnul Vik. Měl ho kratšího, ale širšího. A přirážel tvrději.

Sofie po chvíli ticha začala vzdychat. Mužům se to líbilo "no vidíš!" Muži se ptali, jestli "tu druhou" (Elu) mají také označenou. "Ne, je šlapka a služka" byla odpověď vystihující vztah mezi dívkami.

První kdo zaplavil Sofii masivním výstřikem byl Dvořák. Vik do ní nacpal péro ještě za tepla po Dvořákovi, a jeho ještě mocnější ejakulace přišla brzy.

Sofie ležela na stole, semeno z ní pomalu vytékalo, a muži si oblékali kalhoty. Obchod vyšel. Ela přišla k Sofii, vyndala ubrousky, a začala jí otírat vagínu.

Hezky jemně, pořádně, i vevnitř. Muži s radostí sledovali a pobízeli... "Ženská role". Rozlučka mužů byla poznámkami, že má Sofie tlustou kundu, ale bylo to dobrý. A že do budocna by ji hoši majitelé měli víc potetovat.

Když v místností zůstala Ela se Sofií samy, Sofie řekla "nikdy by mě to nenapadlo, mám jí takovou měkkou, pevnou, roztomilý pysky, uvnitř nejsou skoro vidět. Kdybych byla hubená, myslím že takhle má lepší tvar".
Ela: nevím, co bych ti na takový téma řekla

--

Prošlo několik měsíců a vztahy se vyvinuly.

Sofie s Elou čekaly v čekárně u doktora. Ne obyčejného. Čekárna byla plná, ale už byly na řadě. Šly spolu, a ostatní koukali.

Mladý muž za stolem se usmál. "Pojďte" prošel dveřmi v zadní stěně ordinace. Šly za ním dlouhou chodbou, do druhé ordinace.

Muž: která z vás?

Sofie se začala svlékat do spodního.

Muž: to bude zajímavější
Ela: nevybírej si
Muž: jsem doktor Jonatán

Muž otevřel skříň a začal v ní hledat. Sofie se vyslékla. Její tělo doznalo změn.

Muž: či to byl nápad?
Sofie: můj
Muž: už je to tvoje role
Sofie: našla jsem co jsem nepoznala
Muž: můžeš to tak vnímat

Jonatán měl zvláštní poměrně vysoký hlas s plnou barvou. Na Sofiině těle přibylo několik tetování. Kytička za krkem, nápis s ročníkem 2000 na břiše, tribal nad zadkem, květinové motivy na lýtkách, trash polka na pravém rameni a směrem k lokti, několik sticker tattoo, "love" zepředu nad levým loktem a "hope" zezadu nad levým loktem, a dva podobné mýtické obrazce na vnitřních stranách stehen.

Jonatán si kleknul u Sofie, a vnitřní strany stehen prohlížel. Pak dal na jeden z obrázku jemně pusu. "Do naha" zašeptal. Sofie sundala nejprve kalhotky a pak podprsenku. Doktor si prohlížel prsa, cejch, ale nic neřekl.

Jonatán: zavři oči
Jonatán: nedám ti nic přes ně, jen je zavři, musíš je mít zavřené

Sofii postavil k tyči uprostřed místnosti, a ruce jí upnul náramky s karabinou do matky na tyči. Ze skříně vyndal dlouhý prut, a vysázel Sofii rychle za sebou deset ostrých ran přes prsa

Muselo to hodně bolet, kroutila se, ale rány byly rychle za sebou, přesné, a brzy bylo po všem. Muž jí odepnul náramky, a Sofie si rychle chytila do rukou zbitá prsa, a třela je.

Jonatán: obleč se

Sofii prsa bolela, ale jak rychle to šlo, tak se oblékla. Prsa si držela i přes tričko, podprsenku strčila Ele do kabelky.

Jonatán: taková duše se často nevidí. Tak oddaná, zničená a utrápená. Sofie?

Sofie se prudce otočila.

Jonatán: znám tvé jméno, nejenom. Ví ta druhá slečna že ji miluješ?

Jonatán je provedl chodbou. "Povězte Glebovi že souhlasím, a že platí."

Když muž otevíral Sofii s Elou dveře, doplnil "souhlasím, dokud budete týdně chodit na stejné návštěvy ve stejném složení. Glebovi za to tvých 7 minut 18 vteřin určitě stojí"

Sofie cítila pachuť sociopata, který ji má každý týden bít, a ještě je tak slizkej. Bolelo to, to se jí modřiny ani nezahojí.

Návštěvy u Jonatána se staly týdenním pravidlem, stejně jako Sofiino pokukování po Ele. Nebyla lezba, ale Ela pro ní byla tak zajímavá. Jonatán je nakonec vzal i na svůj tábor. Se sbírkou "zvláštních" submisivních žen se Sofie příliš nepřátelila. Zaujala jí osmnáctiletá Kája, oplácaná nevyholená černovláska, která taky moc nemluvila. Mnohokrát se nahé objímaly, zatímco je Jonatán rákoskou plácal po zadku. Každou vteřinu ale Sofie myslela na Elu, která tu byla jako její majitelka. Jediná tu měla majitelku, a snad žádná jiná holka by nezahrála roli vlastněné subinky vůči extrovertní majitelce s ostrým jazykem lépe, a s upřímnějším obdivem a láskou.