Nahý v troskách

Z výletu si neodvážim jen fotky ale hlavně zážitky. Říkám jsou to jen výlety ale je v tom něco více. Hodně vzpomínám na návštěvu bývalé léčebny všude prach, špína, rozbité okna. Takové místa pohnou s každým mě takové místa lákaji. To ticho, napětí a velké vzrušení a srdce buší jak o závod. To je to co chci cítit až na kůži. Tak se tam procházím nahý po chodbách a sklo praská při každém kroku. Cítím chlad a vlhký vzduch ale to mi nebrání okouknout veškeré místa. Snažím se nezpechat a zapamatovat si vše případně si to vyfotit. Čím zajímavější tím lepší takový rentgenový stůl to je hustý no kdysi léčil. Pak graffiti některé moc pěkné. Ale nejvíce mě dostala sekačka uprostřed tanečního sálu, to s tím leštily parkety? Nechápu který magor to tam dotáhl ale taky dobrý. A ten bazén no kdysi tam řešily čistou vodu a plavky já to fakt řešit nebudu. Odvaha je tak proč nejít ven? Ani moc nevaham a jdu konečně cítím teplo a slunce které mě hřeje po celém těle ještě pár fotek udělat a okouknout to z venku. Pro někoho urbex pro mě krásné místo s historii. Snažím si vždy užít výlet na max i s nahotou když je chuť.