Yaroslav a Jurij

Yaroslav a Jurij
Yaroslav seděl na kraji rozestlané postele, unavený po dlouhé směně na stavbě. Z jeho mohutného těla sálalo teplo a ostrá, mužná vůně potu, která vyplňovala celou místnost. Když k němu Jurij přistoupil, Yaroslav si znaveně protáhl záda a založil si ruce za hlavu. Tím odhalil svá hustě chlupatá podpaží, která byla mokrá a tmavá potem. Jurij k nim přitiskl obličej a zhluboka se nadechl té štiplavé, živočišné vůně, která ho okamžitě vzrušila.
Pokračoval níž k Yaroslavovým nohám. Sundal mu těžké boty a ponožky, aby mohl cítit pach jeho unavených, zapařených chodidel. Nebyl v tom žádný stud, jen čistá touha po každém kousku Yaroslavova těla. Jurij si pak klekl mezi jeho silná stehna a pomohl mu z kalhot. Yaroslavova mužnost byla v plné síle a nesla stopy celého dne v podobě smegmatu pod předkožkou. Jurij se u žaludu zastavil, nasával jeho koncentrovanou, slanou vůni a jemně jej olízl, než se přesunul dál.
Nejdříve Yaroslava obrátil a věnoval se jeho chlupatému zadku. Mezi svalnatými hýžděmi jazykem trpělivě prozkoumával jeho nitro, přičemž vnímal kombinaci pachu potu a přirozeného pižma. Yaroslav jen tiše oddechoval, ruku vpletenou do Jurijových vlasů. Poté se Jurij vrátil k jeho údu a s chutí ho začal uspokojovat ústy. Brzy napětí v Yaroslavově těle vyvrcholilo a Jurij přijal plnou dávku horkého semene přímo do úst. Zůstali ležet propletení a spokojení v pachu své přirozenosti. Od té doby se Jurij u Yaroslava zastavoval pravidelně; oba milovali tuhle syrovou a upřímnou blízkost, která nepotřebovala sprchu ani přetvářku.