Víkend u jezera

Po náročném týdnu se těšíš na víkendový klídek. Vybrala jsi opuštěnou roubenku blízko jezera. Popadneš sbalený batoh a vyrážíš. Cestou se zastavuješ v poslední vesničce před divočinou. Kde v místní restauraci vyzvedáváš klíče a ochutnáš domácí kuchyň na útulné zahrádce. Po krátké instruktáži hurá vstříc dobrodružství. Asfalt končí a začíná šotolinová cesta vysokým lesem. Přejedeš kopec, porost končí a už vidíš roubenku se střechou porostlou mechem. Vejdeš dovnitř, otevřený krb připravený se dřevem na zátop, pohovka, stůl, kuchyňka, schody do patra. Je tu vše, co potřebuješ. Vyjdeš na verandu. Vzduch voní rozkvetlou loukou. V sytě zelené trávě se klikatí cestička k blízkému jezeru. Čas se trochu projít, vyndáš ručník a už si to štráduješ k dřevěnému molu. Voda je průzračná, ale dost studená, přesto si sundáš botky a schladíš chodidla. Sluneční paprsky příjemně hřejí, položíš ručník. Sundáš kraťasy i tričko, pod kterým nic nemáš. Lehneš si a přehodíš tričko přes oči. To pohupování mola, klid a zvuk přírody udělá své, usínáš.

Někdo jde, ale je to zvláštní, jako bys věděla, kdo to je, jako by to byl někdo, na koho čekáš. V klidu ležíš. Cítíš, že už je blízko, nic neříká, ucítíš lehký dotyk na rameni a polibek na hřbetu ruky. Sklání se k tobě, políbí tě na rty, tvář a po krku sklouzne na sluncem rozpálené tělo. Tep se zrychluje. Prsty přejíždí po hebké pokožce a rty dráždí prsní dvorce. Na ztvrdlých bradavkách cítíš svěží vánek, který ještě umocní jejich citlivost. Vzdycháš, slastné sténání se stupňuje, chceš pocítit další dotek. Něžně kouše tvé lístky, vyryté do kůže tatarskou jehlou a pokračuje až ke kalhotkám s barvou vlčího máku. Cítíš to napětí, tu touhu, chvění svého těla a jak ti prádlo vlhne vzrušením. Ruce se teď věnují tvým vysportovaným nožkám a polibky směřují na vnitřní stranu stehen. Nevydržíš tvá ruka ti zajede pod mokré kalhotky a po pár dotycích přichází, vytoužená rozkoš a uvolnění.

Probouzíš se, sundáváš tričko a rozhlížíš se kolem. Kde je? Kde je ten padouch, co mě tu nechal uprostřed milostných hrátek. No nic oblékneš se a vracíš se zpět při západu slunce. Ve skrytu duše doufáš, že se objeví u zapáleno krbu, kde dokončí, co začal.