Chodba bez slov

Bylo mi osmadvacet. Jí osmatřicet. Celý večer jsme si vyměňovali pohledy přes bar – krátké doteky, její prsty na mém předloktí, ten způsob, jak se naklonila blíž, abych ji slyšel přes hudbu. Když se večírek rozpadal, přistoupila ke mně úplně blízko a zašeptala mi do ucha:

„Pojď ke mně. Teď.“

V taxíku mi celou cestu svírala stehno – pomalu, jako by si ověřovala, že pořád tvrdnu. Když jsme vystoupili, šla přede mnou po schodech rychle, podpatky cvakaly. Dveře se otevřely, vešla dovnitř a hned v chodbě se zastavila.

Stála zády ke mně. Sundala si boty. Svlékla si kalhoty a nechala si na sobě jen černé tričko – sahalo jí těsně pod zadek. Otočila hlavu přes rameno. Oči lesklé, rty pootevřené.

„Celý večer jsem nadržená,“ řekla tiše, ale pevně. „Teď už nechci čekat.“

Zvedla si tričko. Zadek kulatý, pevný. Mezi stehny se leskla – mokrá, až stékala po vnitřní straně stehen.

„Chci to zezadu. Hned tady.“

Opřela se dlaněmi o zeď, prohnula se, vystrčila zadek. Nohy lehce rozkročila. Tričko přehodila přes záda – viděl jsem celou linii páteře, úzký pas, napjaté svaly.

Rozepnul jsem zip, přitiskl se k ní. Byla horká, kluzká. Vjel jsem do ní jedním dlouhým tahem až po kořen. Zalapala po dechu, hlava jí klesla dopředu, vlasy se rozlily.

„Ano… takhle,“ vydechla. „Hluboko.“

Chytil jsem ji za boky a začal přirážet – rychle, tvrdě. Každý náraz ji donutil zasténat. Zadek se třásl, kůže plácala o kůži, chodba se plnila vlhkými zvuky.

Jednou rukou jsem ji chytil za vlasy, lehce zatahal. Zvedl jí tím hlavu, krk prohnutý.

„Silněji,“ zašeptala. „Až do břicha.“

Přidal jsem. Přirážel jsem tak, že se posouvala dopředu, opírala se silněji o zeď. Sáhl jsem pod ni, našel klitoris – nalitý, citlivý. Začala se třást.

„Už… už budu,“ zasténala. „Nechci, abys přestal…“

Když se začala stahovat kolem mě, nohy se jí podlomily, tělo se svíjelo v orgasmu – pustil jsem to. Hluboko dovnitř, horké pulzování, výstřik za výstřikem.

Zůstali jsme tak chvíli – já v ní, ona opřená o zeď, zadýchaní, pot na kůži.

Pak se narovnala, otočila, políbila mě – hluboce, jazykem.

„To byla jen předehra,“ zašeptala s úsměvem. „Teď pojď do ložnice. Chci tě ještě aspoň dvakrát.“

Vzala mě za ruku – prsty mokré – a vedla mě dál chodbou. Tričko pořád vyhrnuté, mezi stehny stékala naše směs.

Dveře ložnice se za námi zavřely. Noc teprve začínala.