Ještě večer napíši dlouhou, podrobnou zprávu a odesílám ji,
druhý den přijde jen strohý příkaz k doplnění a pak už jen netrpělivě čekám.
Desátý den přijde otázka, zda můj zájem stále trvá na což ihned kladně odpovídám.
Po dalších třech dnech konečně dostávám zprávu na kterou jsem se těšil a pomalu v ní přestával věřit.
„Svým chováním při setkání jsi dokázal, že jsi nejen tak submisivní jak jsi se popisoval
ale zároveň i dobře vychovaný a uctivý.
Zaskočilo mne, že na prvním setkání jsem se nechala unést a dovolila ti posloužit mému chtíči,
takovou službu jsem od sluhy nikdy neočekávala a nepožadovala ale ukázal jsi,
že mi můžeš být prospěšný i jinak, než jsem si myslela.
V prvé chvíli jsem byla naštvaná sama na sebe, že jsem to dovolila a frustraci si trochu vybila
na tobě ale i k tomu je sluha, od teď můj sluha.
V příloze posílám pár úkolů, které zařídíš do následujícího setkání a zároveň část povinností,
které budeš od teď mít na starosti.
Už víš že mám pádnou ruku a zjistila jsem, že si trestání dokáži užít mnohem víc než jsem si
sama myslela tak se snaž, ať je vše v pořádku. Sejdeme se pozítří ve 14 hodin v kavárně Olympu.“
Měl jsem upřímnou radost z psaní i toho, že mne přijmula za svého sluhu,
hned jsem odpověděl i s poděkováním a pak otevřel přílohu s úkoly.
Setkání bylo víceméně „pracovní“, Paní si zkontrolovala splnění zadaných úkolů
a pak popisovala, jak si mou službu a mé fungování pro Ní představuje,
přitom chtěla znát na některé věci můj názor a můj pohled.
Seděli jsme proti sobě tak si položila své nožky do mého klína a při Jejím výkladu jsem je lehce masíroval.
Následující dny pro mne byly veskrze pracovní, Paní mne viditelně testovala
aby zjistila mé možnosti a schopnosti takže mne zahrnula množstvím úkolů
od zajištění Jejích pracovních schůzek přes přepis osnov školení, vyhledávání na netu
až po nákup, jehož seznam poslala asi deset dnů po setkání v kavárně.
Druhý den odpoledne jsem s nákupem jel na udanou adresu, po zazvonění dala branka
bzučením najevo, že je odemčená a než jsem došel ke dveřím otevřela mi Paní.
„Nákup odlož tady za dveře a pojedeme zpátky do města“ přivítala mne Paní.
Dálkovým ovládáním otevřela vrata garáže i bránu, mne nařídil sednout za volant
což jsem udělal hned, jak se usadila na sedadle spolujezdce a zavřel jsem za Ní dveře vozu.
„Dovezeš mne na náměstí, mám tam sraz s kamarádkou, ty zatím zajedeš na myčku a pořádně mi vypulíruješ auto, vše potřebné máš v kufru.
Až budeš hotov písneš mi smsku a zase mne vyzvedneš na náměstí, dávám ti maximalně 1,5 hodiny. Pak si zajdeme na večeři a promluvíme si.“
Už jen samotné setkání mne naplnilo novou energií a radostí což plán Paní znásobil.
Umyté auto jsem pečlivě vysál, vyčistil a uvnitř naleštil, postaral se i o okna a byl nejvyšší čas
napsat Paní.
Čekala na místě, kde jsem Jí vysadil a netvářila se moc spokojeně.
„Trvalo ti to dost dlouho ale vidím, že sis dal záležet tak dobrý jen příště dodej nějakou vůni,
ta leštěnka příjemně nevoní.“
S omluvou jsem zastavil u první benzinky a vůni koupil aby Paní byla spokojená.
Při večeři jsem si opět sedl naproti aby si Paní mohla natáhnout nožky a položit mi je do
klína.
„Musím říct, že zatím jsi předčil má očekávání což znamená, že budeš mít ještě víc práce.
Už víš, kde bydlím a tam je co dělat neustále“ říká Paní a škodolibě se usměje.
Ale kvůli tomu tady teď nejsme. Můžeš si vzít na čtvrtek a pátek volno v práci?“
„Ano Paní, myslím že by to neměl být problém.“
„Dobře, to ráda slyším tak změň to čtvrteční ubytování v Ostravě na dvě osoby, pojedeš se mnou,
budu mít na cestu řidiče a k ruce sluhu.
A mám volno do neděle tak zkus něco vymyslet a zaujmout mně, ráda poznám jak moc
dokážeš posloužit mě a mému tělíčku.“
