Sexuální život slečny K.S.

Bylo období mezi únorem a dubnem 2008. Seděli jsme u ní nebo u mě, obklopeni šerem a pachem čerstvého sexu. Někdy to vyprávěla těsně předtím, než na mě vletěla, jindy hned potom, co se odtáhla. Dívala se na mě tím svým pohledem, ve kterém se mísila vyzývavost s naprostou absencí studu. „Chceš vědět, kdo doopravdy jsem?“ zeptala se a olízla si své plné rty. „Nejsem žádná tichá voda. Jsem nadržená nymfa a tohle město, Ostrava, je moje hřiště. Chci ti to všechno říct, abys věděl, co máš v posteli.“ A pak začala mluvit…

Polské entrée
„Bylo mi devatenáct a zrovna jsem začínala s modelingem. Jela jsem na jednu soutěž krásy do Polska. Byl tam jeden z porotců, takovej ten typ, co ví, že má moc. Strašně se mi líbil. Chtěla ho, fakt hrozně, ale on na mě dlabal, dělal, že mě nevidí. Tak jsem se naštvala a nacvičila si striptýz. Vzala jsem kazeťák, zjistila si číslo jeho pokoje a prostě tam vtrhla. Pustila jsem hudbu a začala jsem tancovat. Shodila jsem všechno, zůstala jsem úplně nahá, jen moje blond vlasy a tyhle trojky. Na konci jsem mu předvedla pár fakt nemravných sólo pohybů, prsty jsem si sjela až k tomu mýmu pásku chloupků, rozevřela jsem se před ním a nechala ho, aby viděl, jak moc jsem mokrá... Mmm... Strkala jsem si prsty hluboko do sebe a pak mu je dávala olíznout. Pak jsem na sebe hodila župan a bez slova zmizela. Najednou mohl ten chlap na mně nechat oči, začal šíleně jevit zájem, dolézal, chtěl mě ochutnat... ale to už jsem zase nechtěla já. Ten pocit, že ho mám na háčku a můžu ho nechat cukat, byl lepší než sex.“

Údolí zapomnění
„Dívej se na tu fotku. Vidíš ten pohled do údolí? Ty hory vypadají tak klidně, co? Ale přesně tam jsme to dělali. Byli jsme na túře, konec srpna, horko, že se ti potí i myšlenky. Šla jsem se dvěma chlapy, celý víkend v divočině. Vytáhli mě nahoru a pak... začalo to úplně nevinně. Seděli jsme v trávě a oni řekli, že by si dali orál. Tak jsem si klekla a brala si je oba najednou, cítila jsem jejich horkou chuť smíchanou s potem a prachem z cesty. Ale skončilo to úplně jinak. Skončilo to brutálním sendvičem. Hodili mě do trávy a já chtěla oba. Najednou. Chtěla jsem je cítit v každém otvoru, chtěla jsem, aby mě roztrhli! Ten vzduch, ta svoboda... Achhh... mmm... Moje trojky se divoce houpaly ve větru a bradavky mi pod náporem toho chladného horského vzduchu úplně zrůžověly a ztvrdly jako kámen. Ten pocit, když mě jeden z nich drsně hladil po tom mém světlém pásku chloupků na podbřišku, zatímco mě brali z obou stran bez špetky soucitu. Jeden mi ho rval bez milosti do zadku a druhý do kundy, cítila jsem, jak se uvnitř mě skoro dotýkají, jak se ty jejich horký klády o sebe přes tu tenkou stěnu třou a jak mi jejich péra narážejí hluboko do vnitřností. Byla jsem úplně vyplněná, roztažená na absolutní maximum, jen jsem sledovala to údolí pod námi a rvala jim nehty do zad. Bylo to tak syrový, tak čistý. Jenom my a ty skály.“

Vodka a tma u Odry
„Víš, kdy jsem to zkusila s ženskou poprvé? Bylo to v noci, někde u Odry na úplně zapadlé polní cestě. Seděly jsme v autě a můj tehdejší milenec tam byl s námi. Ale mohl se jen dívat. Celou tu dobu hrozně chtěl víc, mnohokrát se nás pokusil dotknout nebo se přidat, ale vždycky jsem ho utnula – jen jsem ho pleskla přes ruku, když se chtěl dotknout mého klína. Mohl se jen dívat. My s ní jsme byly hrozně nervózní, obě poprvé, chápeš? Musely jsme do sebe obrátit skoro celou flašku vodky, abychom do toho vůbec šly. Ale pak... jak ta vodka začala hřát... začala jsem jí rozepínat košili. Ooh... ano... Její kůže byla tak jemná, úplně jiná než chlapská. Moje rty se přisály na ty její a já cítila, jak se mi prsty boří do jejích vlasů. Líbaly jsme se a on nás pozoroval, jak se v tom malém prostoru proplétáme, úplně nadržený, s pérem v ruce, ale bezmocný. Když mi začala přejíždět jazykem po bradavkách a pak sjela níž, aby mi prsty rozevřela kundu a začala mě zběsile lízat, úplně jsem se prohnula v zádech a vystříkla mu skoro do obličeje. Ta tma venku a to horko v autě... bylo to šílený.“

Ozvěny z vedlejšího pokoje
„Jednou jsem přespala u svýho ex. On už měl jinou, regulérní vztah, bydleli spolu. Ustlal mi v obýváku na gauči a sami zalezli do ložnice. Jenže ty stěny byly jako z papíru. Slyšela jsem všechno. Každý vrznutí postele, každý její vzdech, jak on do ní bušil. Plesk-plesk-plesk... Ležela jsem tam úplně nahá, nohy roztažené přes opěradlo gauče, zírala do stropu a nemohla jsem přestat myslet na to, jak mě kdysi bral on. Moje štíhlé tělo se začalo nekontrolovaně třást. Začala jsem se hladit. Rychle, zběsile, s agresivní touhou. Jednou rukou jsem si drtila prsa, tahala se za bradavky a druhou sjížděla k tomu pásku chloupků dole. Strkala jsem si dva, tři prsty hluboko do sebe až po klouby, vrážela jsem je do sebe tak silně, až to mlaskalo, a palcem jsem si drtila nateklý klitoris. Slyšela jsem, jak se ona zadrhává dechem, jak on sténá: „Dělej, dělej!“, a já u toho šílela, prohýbala se a rvala si prsty do kundy jako smyslů zbavená. Mmm... ach jo... Prsty mi klouzaly v mém vlastním horkém mokru, teklo to ze mě proudem, až jsem se v té tichosti udělala dvakrát za sebou – byly to tak silný orgasmy, že jsem měla tělo prohnuté do luku, zatnuté zuby a prsty zaražené hluboko uvnitř až na doraz. Bylo to lepší, než kdybych tam byla s ním.“

Divák u skalisek
„S tím samým chlapem jsem byla i u moře, v Chorvatsku. Jednou večer jsme šli na pláž, k takovým těm ostrým skaliskům, kde nikdo nebyl. Teda aspoň jsme si to mysleli. Začali jsme šukat přímo tam, na kamenech, vlny stříkaly kolem nás a pálily mě v odřeninách. Moje blond vlasy byly úplně slepené solí a rty mi chutnaly po moři. Najednou jsem si všimla, že za jedním z těch skalisek kousek od nás někdo je. Byl to takovej místní starší týpek. Stál tam, ani se nesnažil schovat, a normálně si honil péro a díval se přímo na nás. Na vteřinu jsem ztuhla, ale pak mě to začalo neuvěřitelně rajcovat. Ten pocit, že nás někdo cizí vidí, jak do mě on buší... začala jsem hekat schválně hlasitěji, prohýbala jsem se a vystavovala jsem ty svoje trojky s růžovýma bradavkama tak, aby ten chlap viděl každej detail mého rozevřeného rozkroku. Bylo to zvrácený a naprosto dokonalý.“

Čtyři tváře svatého Valentýna
„Ty si myslíš, že mě znáš? Jeden den, poslouchej. Bylo to 14. února. Ráno jsem šla do fitka, dala si do těla a pak jsem v šatně skončila s jedním klukem. Rychlovka po cvičení, ještě jsme byli oba zpocení a smrděli jsme tělesnou námahou. Přitlačil mě ke skříňkám, moje blond vlasy se mu omotaly kolem ruky a on do mě vletěl zezadu tak silně, že mi vyrazil dech, zatímco mi prsty svíral prsa. Pak jsem jela do práce, na solárko, kde dělám recepční. Přišel tam další, vzala si ho dozadu, tam, kde to hučí a smrdí ozónem. Rozvalila jsem se na ten pult, nohy dokořán, a nechala ho, ať mi jazykem krouží kolem mých malých růžových bradavek a pak mi ho tam vrazil, dokud jsem nebyla celá od něj, lepkavá a vystříkaná. Ufff... takhle... Odpoledne? To už jsem seděla v autě s třetím. Jen tak, na parkovišti, moje plné rty na jeho krku, zatímco on mě bral přes ten můj pásek chloupků a stříkal mi přímo na břicho. A víš, co bylo večer? Šla jsem na romantickou večeři se svým oficiálním přítelem. Požádal mě o ruku. Přímo tam, u stolu. Doma jsem s ním pak mrdala jako o život, jako šílená, jako by ten sex měl smazat všechny ty ostatní chlapy, co mě ten den měli. Jenže ráno mě to dohnalo. Nemohla jsem se mu podívat do očí. Musela jsem mu to všechno říct. Všechny tři chlapy, jednoho po druhém, do posledního detailu.“

Hasičská zbrojnice
„Kamarád mě vzal do sauny, co mají hasiči ve zbrojnici. Byla tam s námi ještě jedna jeho známá, lektorka tance. On si myslel, jak si s námi oběma užije, dělal si nároky. Jenže my jsme si s tou tanečnicí padly do oka víc, než čekal. Prostě jsme ho vystrnadily ven. Normálně jsme ho vyhodily z té potírny a zamkly se. Ten jeho obličej! Zůstal tam stát v chodbě a my dvě jsme si to v tom horku rozdaly. Nejdřív si každá dala sólo, předváděly jsme se jedna druhé, rozevíraly se, strkaly si prsty do kundy a ukazovaly si, jak jsme vzrušené a jak nám to teče po stehnech. A pak jsme se do sebe zaklesly v 69. Voda syčela na kamenech, tsss..., a my se po sobě klouzaly, jak jsme byly mokrý a rozpálený. Moje prsa se třela o její stehna, rty jsme měly úplně nateklé a já cítila její horký dech a jazyk na mém rozkroku. Když mě vzala jazykem hluboko přes ten můj mokrý klín a já jí sála její šťávu, úplně jsem vykřikla. Bylo nám úplně fuk, že tam za dveřmi někdo je a slyší, jak šíleně hekáme.“

Hra na odmítnutí
„Víš, někdy mě baví mít tu moc. Měla jsem tehdy jednoho nabíječe, šlo mu jen o sex, nic jiného ho nezajímalo. Ten den byl úplně nepříčetný, chtěl mě mrdat hned ve dveřích, rval mi ruku pod sukni a snažil se mi rozervat kalhotky. Ale já ho prostě odmítla. Nechtěla jsem ho v sobě mít. Viděla jsem, jak je z toho na prášky, jak mu pulzuje žíla na spánku a jak se mu klepou ruce. Začal skoro žadonit, prosil mě aspoň o anál, že prý se do mě jen „trochu“ opře, jen špičkou. Jen jsem se na něj dívala s těma mýma plnýma rtama a vrtěla hlavou. Nakonec to nevydržel. Musel si přede mnou vyhonit. Stála jsem tam, naprostý nezájem, a sledovala jsem ho, jak se snaží, úplně rudý v obličeji, jak mu to stříká na koberec u mých nohou, zatímco já jsem si jen ledabyle urovnávala blond vlasy v zrcadle. To ticho v pokoji bylo slyšet víc než jeho dech.“

Tady a teď
„A teď jsi tady ty. Víš, co bylo, než jsi zazvonil? Jen chvíli předtím u mě byl můj nabíječ. Jen jsme si tak užili, on se oblékl a odešel předním vchodem, zatímco ty jsi šel k zadním dveřím. Ještě je tu cítit jeho parfém, možná i něco jiného, co ze mě ještě vytéká a lepí mi stehna k sobě, že? A teď seš na řadě ty. Pojď ke mně... Mmm, ukaž... Cítím, jak se ti líbí moje postava. Chceš mě chytit za boky, otočit si mě a přitáhnout si mě k sobě? Chci tě cítit hned teď, hluboko, přesně takhle, jak mi tvoje rty bloudí po krku k těm mým růžovým bradavkám a jak do mě vletíš.“

Tento text je literárním dílem fikce a slouží výhradně k zábavným účelům pro dospělé čtenáře (18+). Veškeré postavy, jména, místa, události a situace jsou plodem autorovy fantazie nebo jsou použity fiktivně v rámci umělecké licence. Jakákoliv podobnost se skutečnými osobami (žijícími i zesnulými), reálnými místy, firmami nebo událostmi je čistě náhodná a nezáměrná.

Autor výslovně prohlašuje, že text nevyjadřuje jeho osobní zkušenosti, přesvědčení ani nenabádá k jakémukoliv jednání v reálném světě. Veškeré popsané aktivity jsou součástí fiktivního narativu a čtenář nese plnou odpovědnost za své nakládání s obsahem tohoto díla.