Snění o naplnění

Dubové sudy ve sklepě tiše praskaly a v šeru se mísil pach rozlitého piva s vlhkostí kamenných stěn. Hostinská, s boky tak širokými, že jimi při každém kroku zavadila o obruče sudů, se zastavila v nejvzdálenějším koutě. On, pocestný s dlaněmi drsnými od otěží, stál těsně za ní. Cítil z ní žár a věděl, že ta žena pod nastrojenou fasádou kypí touhou po něčem mnohem hrubším, než jsou řeči u stolu.

​Beze slova ji popadl za ramena a svalil ji břichem na masivní sud s vínem. Její sukně vyletěly nahoru v jediném chuchvalci látky a odhalily její macatá stehna a plné, bílé hýždě, které se ve světle jediné svíčky jen zaleskly.

​Ona se ani nepohnula, jen se hlouběji prohnula v pase a vystrčila na něj své pozadí v němém pozvání. On si olízl rty, pak si zhluboka plivl do dlaně a začal jí prsty roztírat sliny kolem sevřeného análu. Kroužil tam nejdřív zlehka, pak čím dál silněji, až cítil, jak se její svaly pod tím drsným tlakem začínají podvolovat. Hostinská do dřeva sudu jen spokojeně zamručela; milovala tu přípravu, ten pocit, že si dává záležet na tom, aby ji mohl co nejvíce roztáhnout.

​Když byla dostatečně připravená, bez varování do ní vrazil.

​Vnikl do ní s nekompromisní silou přímo do análu. Hostinská vykřikla, ale byl to křik plný úlevy a zvířecí rozkoše. Její tělo pod jeho nárazy dunělo o sud a on do ní bušil jako kovář do kovadliny. Každým úderem cítil její těsnost a absolutní podmanění. Ona si tu bolest užívala, ryla nehty do dřeva a prosila o víc, zatímco on ji drtil svou váhou a bral si ji jako pán, který našel to nejlepší pohoštění v celém kraji.

S každým přírazem cítila jak její nitro plní kapku po kapce rostoucí slast.
Od dob, kdy si jí takto na tajno už jako děvče mladý kněz, už uběhlo pěkných pár let, ale nic z té slasti, kterou se tenkrát roztřásla v mohutné salvě orgasmů, když se do ní dralo jeho horké semeno, nezmizelo, právě naopak.
Milovala ten chlípný pohled všech, kteři na její prdel hleděli s jedinou mašlenkou. Držet jí za boky a tu nadhernou prdel mrdat.
Ležela břichen na sudech jako poslední děvka, ale cítila se jako bohyně.
Její prdel chrochtala blahem, prut v ní působil slastnou bolest, šťáva jí tekla, po stehnech.
Ztratila mezi jeho majetnicky a nelítostně hlubokými přirazy pojem o čase.
Nohy se jí třásly a kunda tekla prodem.

​Když už cítil, že přichází konec, vytáhl se a jednou rukou ji popadl za vlasy, aby jí zaklonil hlavu. Druhou jí drsně rozevřel rty. V příštím okamžiku ji zasáhl proud horkého semene. Hostinská dychtivě otevřela ústa, aby nepustila ani kapku. S nefalšovaným hladem polykala tu hustou, slanou chuť, kterou milovala víc než nejdražší víno ze svých sklepů. Když skončil, zůstala jen odevzdaně viset přes sud, olizovala si rty a s vděčným pohledem submisivní fenky sledovala, jak se její dočasný pán znovu zapíná.