Kámoši se nezradí - soutěžní

Michal, můj nevlastní bratranec, s jehož rodinou jsme přišli k příbuzenství ani vlastně nevíme jak, je i přes desetiletý věkový rozdíl skoro jako můj vlastní brácha. Společné zájmy nás spojovaly už od jeho dětství. Ale to pravé přišlo teprve od jeho osmnácti, kdy už se s ním dalo konečně kalit jako s dospělým. Času byla fúra a my jsme se akcím nebránili. Jen vzhledově jsme odlišní. Já menší na krátko střižený blonďák, Michal vysoký s dlouhými černými vlasy.
Příhoda, o které chci vypravovat, se stala tak před šesti nebo sedmi lety. Nějaký klub už ani nevím čeho, míval vždycky v kempu pod chatou našich prarodičů druhý květnový víkend svoje setkání. Vypozorovali jsme, že se tam dá docela dobře pobavit, protože se to večer vždycky zvrtlo v bohapustou chlastačku. Tenhle rok jsme se akce účastnili už potřetí. Mně chybělo pár měsíců do třicítky, Michalovi bylo čerstvých dvacet. Já byl tři roky po dost složitém rozchodu a on se na podzim rozešel se svou první láskou.
Vešli jsme do hospody v kempu a jako vždycky nás přivítala parta postupně se opíjejících chlapů středního věku. Nic pro nás, ale dalo se s nima fajn pokecat. Tentokrát tam bylo něco jinak. Za výčepem stála asi nejkrásnější holka, jakou jsem kdy viděl. Blondýna, modré oči skryté za brýlemi s tenkou zlatou obroučkou, postava tak akorát, milý kulatý zadek v legínách, pod kterými měla viditelná růžová tanga a hlavně na hrudi brutální nadělení v podobě snad čtyřek. Nevím proč, ale ožralí chlapi si jí nevšímali a spíš se bavili o vlacích a o mašinách, kdežto my s Michalem jsme na ni koukali jak vořeši do řeznictví.
Zajímavý bylo, že jsme se přes svůj velmi přátelský vztah o ženských nikdy nebavili. Prostě jsme plus mínus o svých vztazích věděli to nejzákladnější minimum, ale nějak to nebylo potřeba řešit víc. Když jsme ale přišli domů a pod vlivem deseti piv a Nikoly (tak se dotyčné stvoření za pípou jmenovalo) ulehli do postelí, došlo na takové to kecání před spaním. „Ta Nikča je mega dobrá, co?“ ozvalo se z druhého konce pokoje. „Kámo, úplně snová.“ odpověděl jsem na zvídavý dotaz svého bratránka. Byla chvilku pauza. „Jak dlouho jsi neprcal?“ zeptal se. Překvapilo mě to, protože o tady těch věcech jsme se fakt nikdy nebavili. A navíc i zaskočilo. Celý tři roky po rozchodu jsem totiž s žádnou ženskou nebyl. Bývalá přítelkyně si na mě a na mém sebevědomí opravdu zgustla, takže jsem nejdřív neměl pomyšlení a pak odvahu. Deptalo mě to úplně neuvěřitelně a sex se stal středobodem mého myšlení. Jednak mi chyběl fyzicky, ale hlavně mě štvalo, že nejlepší léta svýho života jen promasturbovávám. Bylo mi jasný, že když kamarádi neodepisují, tak drtí kundy svých přítelkyň, zatímco mně poskytujou úlevu jen papírové kapesníky v mém staromládeneckém bytě. Záviděl jsem jim a to mě štvalo ještě víc. A do toho Michal s touhle otázkou. Nechtěl jsem, aby poznal mou slabost a tak jsem odpověděl na jeho otázku otázkou. „Jak dlouho ty, juniore?“ – „Noo, naposled někdy na začátku září. Pak už Anička nechtěla a pak jsme se rozešli. Takže už bych tím fakt nepohrdnul.“ zasmál se při poslední větě. „Já tak nějak podobně,“ zalhal jsem a dělal jsem, že spím.
Moc jsem ale nespal. Myšlenky na Nikču mi dávaly zabrat. Ve tři ráno jsem došel k přesvědčení, že se musím pokusit ji sbalit a oprcat, nebo mi jebne. Usnul jsem, ale v osm už jsem byl vzhůru. Kouknul jsem na protější postel a Michal taky nespal. Ani nepozdravil a hned ze sebe vyhrknul: „Typičo, ta Nikča, ta je fakt božíííí,“ zaskučel. „Se ti nějak líbí,“ zasmál jsem se. Michal se zazubil: „Tak víš jak, je ráno. Čím víc na ni myslím, tím delší a tvrdší to je.“ „Ty vole, tobě to leze dobře na mozek.“ řekl jsem naoko naštvaně. „Tak to víš, byl jsem teď čtrnáct dní na intru, tam není moc soukromí,“ odpověděl mi skoro omluvně. „Já radši skočím do vesnice pro rohlíky k snídani,“ řekl po chvilce.
To se mi docela hodilo. Sice jsem na tom z hlediska sebeuspokojování nebyl tak blbě jako Míša, ale kvůli pobytu na chatě byl v mé potřebě dvakrát denně taky deficit. Zavřel jsem se v koupelně, že pro jistotu vypustím zásoby. Sotva jsem se do toho trochu dostal, bouchly vchodové dveře a Michal vzal za kliku u koupelny. „Tome? Ty seš v koupelně nebo na hajzlu? Děleeej, prosímtě. Mně se začalo chtít hrozně kadit.“ Slitoval jsem se a otočil klíčem. Než jsem stačil udělat cokoliv jiného, vpálil Michal dovnitř, bleskurychle sundal kraťasy a trenky a usedl na mísu. V tom mu došla bizarnost celé situace a omluvně prohlásil: „Já jdu poslední kilometr napřímenej jako pravítko. To už horší být nemůže.“ Pak ale zjistil, že já tu stojím jen v trenkách a jejich látka je v určeném místě sedmnáct centimetrů přede mnou. „Ty sis tu honil!“ pronesl zkoumavě. A tak jsem mu vylíčil všechno o svém celibátu, o Nikči a zjistil jsem, že on to má podobně. A uzavřeli jsme dohodu, že dneska večer ji prostě získáme. Buď jeden nebo druhej. „A teď už vypadni, nebo exploduju.“ vyhodil mě z hajzlu.
Večer jsme přišli připravení. Účastníci akce to včera naštěstí přehnali a odpočívali, takže dneska byla hospoda skoro prázdná a Nikča měla dost času věnovat se našim balicím pokusům. Chvíli vedl Míša, chvíli jsem vedl já a začínal jsem cítit něco, co se mi nelíbilo. Soupeření a nevraživost. Proto jsem se radši pokusil vyklidit pole a šel na vzduch. Za pět minut jsem se vrátil. Hospoda prázdná a Michal pomáhal Nikči zavírat. „No pojď, pojď,“ řekl mi a šibalsky pomrkával. „Tedy, tolik pomocníků. Jeden blonďák, druhý brunet….koho si vybrat?“ vtipkovala Nikola. „Můžeš oba,“ řekl Michal a ona se nebránila. Za dvacet minut jsme byli u nás na chatě.
Lehli jsme si na rozkládací gauč a povídali si o všem možném. Ani nevím jak, ale za chvíli jsme byli všichni jen ve spodním prádle. Mezi mnou a Michalem se rozprostíraly dva nádherné hrboly štěstí. Jak nám Nikča řekla, jsou to pětky. Na nás bylo ve spodkách vidět, že nám Nikča není lhostejná, takže jsme se rozhodli, že to dáme dolů všechno. První šel na řadu Michal. Po sundání boxerek vystřelilo něco, co jsme nečekali. „Proboha, kolik to má?“ vyděsila se Nikolka. „Jenom 22 centimetrů, normál,“ zasmál se Michal. „No, tak to jsem zvědavá na tebe,“ otočila se na mě. Já se taky neměl za co stydět. Sedmnáct centimetrů sice nebyla taková hitparáda, jako u Míši, ale já byl daleko daleko tlustší v oněch místech. I na mě uznale pokynula hlavou. Otázkou chvilky pak bylo svléknout Nikču. Za chvíli v pokoji čněly její pětky, krásně pevné a kulaťoučké s velkými bradavkami a dole naprosto hladká jeskyňka.
Ta situace byla divná, takže jsme se napřed uspokojovali každý sám. Nikča měla v sobě tři prsty, já se honil po celé délce, Michal si třel předkožku o žaluda. „Hele, to jsme mohli rovnou zůstat každý doma,“ pronesl jsem a začal Nikči laskat prsa. Hebkost části těla, která mi byla tak dlouho upřená mě totálně dostala. Zvlášť, když Nikolka začala mírně vzdychat.
„Já už to nevydržím!“ zaskučel Michal a vrazil jí péro do kundy. „A-aaah,“ zaskučel a bylo jasný, že po půlročním celibátu přepálil začátek. „Jestli se teď pohnu, tak se udělám,“ zasmál se a zůstal vklíněný v Nikči. „Nesmíme zapomenout na Tomáše,“ otočila se na mě Niki a začala mi pomalu honit. Nebudu nalhávat, že po nezdařené masturbaci ráno jsem měl taky na mále, ale chtěl jsem vydržet, protože honičky jsem měl za poslední tři roky až až. Michalovi mezitím povolila krize a začal ji prcat jako sbíječka. „No tak to se nenechám zahanbit,“ řekl jsem a narval jí ptáka do pusy. Kouřila famózně. Střídavě mi špičkou jazyka masírovala uzdičku a střídavě mě kouřila po celé délce. Bylo vtipné poslouchat, jak moje koule pleskají o její bradu a Michalovy o její prdelku. Podle tónu se dalo odhadovat, kdo má větší zásoby.
„Já bych chtěl taky ochutnat kundičku.“ zažadonil jsem. „Je tvoje,“ nabídl mi velkoryse Michal. Tak jsme změnili polohu. Já jí zezadu lízal prcinku a oni leželi čelem k sobě. Líbali se a Nikča Michalovi honila. „Potřebuju dovnitř, okamžitě!“ vykřikl jsem. Nikča na mě nasedla, Michal si stoupnul na postel, takže mu mohla kouřit, zatímco skákala na mně. Konečně jsem mohl zase pocítit to tři roky odpírané blaho nechat si čuráka svírat tím teplem a vlhkem.
„Chci ti rukama rozdrtit kozy, ty čubko!“ vypadlo najednou z Michala. A tak jsme změnili pozici. Nikča si klekla na postel, Michal do ní přirážel zezadu, mačkal jí u toho její bujné poprsí a já byl kouřen. Najednou bylo vidět, jak postupně oba dva zpomalujeme a vážíme každý pohyb. „Jak seš na tom, brácho?“ zepal jsem se Michala. „Chce se mi brutálně stříkat,“ odpověděl mi. „Já už to mám taky na krajíčku,“ řekl jsem. „Kam to pošlem?“ zazubil se Michal. „Hlavně ne do mě!“ vykřikla Nikča, když si vyndala z pusy Michalovo péro.
Lehla si na záda, oba jsme dali čuráky mezi její kozy. Bylo zvláštní dotýkat se zároveň ženského poprsí a mužského údu. Aby nepřišla zkrátka, tak jsme jí oba zároveň prstili její tekoucí kundičku. Když v tom se ozvalo její sténání a proud jejího tečení se zvětšil. Její orgasmus nás nabudil na maximum a oba dva najednou jsme zkropili nejen její kozy, ale i obličej, vlasy, polštář a zeď za námi. Naše dlouho zadržovaná touha konečně dostála uvolnění.
Nikča usnula a my s Michalem jsme seděli až do rána v té májové jarní noci. A bylo nám dobře. Příští rok už Nikča netočila pivo. Ale nebylo to potřeba. Přijeli jsme oba se svými přítelkyněmi. A nuda to rozhodně nebyla. Ale o tom až třeba zase příště.