Ženáčovi představy - Na vyhlídce

Les byl po ranním dešti ještě vlhký a ve vzduchu visela vůně jehličí a mokré hlíny. Vzduch, který krásně ulevil dýchání. Šel jsem po úzké stezce mezi smrky, když jsem ji poprvé zahlédl. Stála u rozcestníku s telefonem v ruce a lehce si odhrnovala pramen tmavých vlasů, které se na světle leskly jemným červeným odstínem. Evidentně se snažila zachytit nějaký signál GPS, aby se lépe zorientovala v mapce.

Mohlo jí být něco přes čtyřicet, působila zvláštně přitažlivě. Štíhlá postava, upnuté sportovní legíny, lehká bunda rozepnutá jen tolik, že bylo vidět její opálené klíční kosti ve velkém výstřihu upnutého trička. Když se otočila, pousmála se na mě způsobem, který člověka okamžitě vyvede z rovnováhy. Zůstává z toho takový ten příjemný pocit, který vám zpříjemní jakýkoliv den. Srdce mi hned poskočilo a fantazie hned začala pracovat na plné obrátky.

“Nevíte, kudy se jde k té vyhlídce?” zeptala se.

Její hlas byl klidný, trochu chraplavý. Přistoupil jsem blíž a na telefonu v mapce jí ukázal cestu a rukou naznačil kudy se vydat. Cítil jsem z ní parfém smíchaný s tím chladivým lesním vzduchem.

“Jdu tam taky,” řekl jsem. “Můžeme kus cesty spolu.”

Souhlasila bez váhání. Usmála se na mě ještě víc a schovala telefon do kapsy u bundy. Šli jsme vedle sebe a povídání bylo překvapivě lehké. Smála se často a pokaždé se na mě podívala o zlomek sekundy déle, než bylo běžné. Vyprávěla, že si sem přijela odpočinout od práce i lidí. Že prý člověk někdy potřebuje zmizet do lesa, aby si připomněl, že ještě žije.

Po chvíli se stezka zúžila a ona uklouzla na mokrém kořeni. Instinktivně jsem ji chytil kolem pasu. Zůstala u mě opřená o něco déle, než bylo nutné.

“Tak to bylo těsné,” usmála se tiše.

Její oči přejely po mém obličeji a mezi námi se něco změnilo. Napětí, které tam od začátku viselo, najednou úplně zhoustlo. Došli jsme k malé mýtině schované mezi stromy. Nikde nikdo. Jen vítr v korunách a zpěv ptáků. Otočila se ke mně, ruce založené za zády.

“Víš,” řekla pomalu, “někdy jsou nejlepší setkání ta úplně nečekaná.”

Přistoupil jsem blíž. Tak blízko, že jsem cítil její dech. Díval jsem se jí do zelených očí a nemohl se od nich odtrhnout. Chvíli jsme takhle stáli a dívali se na sebe, než mě lehce chytila za bundu a políbila mě. Ne prudce, spíš pomalu a zkoumavě, jako by si ten okamžik chtěla vychutnat. Snad i věděla, že já jsem na tom stejně. Tím dotekem jejích rtů mi tělem projel elektrický impulz. Les kolem najednou zmizel. Byli jsme jen my dva, pár kroků od cesty, v tichu, které přerušovalo jen naše zrychlené dýchání. Usmála se, když se naše čela dotkla.

“Asi bych měla chodit na procházky častěji.”

“A já taky,” usmál jsem se na ni a chytil ji za ruku. Palcem jí přejel po hřbetu ruky a stále se jí díval do očí. Tiše jsme se vydali dál na cestu k vyhlídce, kam jsme došli už v podstatě mlčky. Ne proto, že bychom si neměli co říct, ale protože mezi námi viselo něco mnohem silnějšího než obyčejná konverzace. Každý pohled, letmý úsměv nebo vzájemný dotek našich rukou při chůzi působil elektricky.

Když jsme vyšli z lesa, otevřel se před námi výhled do širokého údolí. Vykukující sluneční paprsky barvily krajinu do stříbra a vítr jí jemně rozfoukával vlasy kolem tváře. Opřela se o dřevěné zábradlí vyhlídky a chvíli jen mlčky hleděla dolů stejně jako já.

“Tohle místo je nádherné,” zašeptala.

“Chodím sem moc rád,” odpověděl jsem. Stoupl jsem si vedle ní. Ramena jsme měli u sebe. Cítil jsem teplo jejího těla i lehkou vůni parfému, která se míchala s chladným vzduchem. Podívala se na mě koutkem oka a pousmála se.

“Jsem ráda, že jsem dnes nešla sama.” Její prsty se lehce dotkly mé ruky. Jen nenápadně, skoro opatrně. Hned jsem její dlaň jemně sevřel. Chvíli jsme tak stáli bez jediného slova. Pak se otočila čelem ke mně. Vítr jí odfoukl vlasy z tváře a její oči byly najednou blízko. Položila mi ruku na hruď a pomalu přejela prsty po látce trička.

“Od chvíle, co jsme se potkali na tom rozcestí,” řekla tiše a stydlivě, “myslím na to, jaké by to bylo, kdybych ti ho mohla kouřit.” Srdce se mi s tou větou rozbušilo ve zběsilém rytmu. Naklonil jsem se k ní a políbil ji. Tentokrát už pořádně a dlouho. Napětí mezi námi už nešlo skrývat. Odpověděla okamžitě, přitiskla se ke mně blíž a její ruce mi pověsily kolem krku. Moje ruce zase bloudily po jejích zádech a prsty pak skončily ve vlasech. Přidržoval jsem si její hlavu a naše jazyky se v ten okamžik už vzájemně proplétaly. Dech byl rychlý nejen z toho výstupu k vyhlídce, ale i z toho stupňujícího se vzrušení.

“To nezjistíš jinak, než že to vyzkoušíš,” řekl jsem jí a sám jsem si začal rozepínat knoflík u kalhot. Usmála se na mě a podívala se na moje ruce. Sledovala, jak si rozepínám kalhoty a z boxerek vytahuji pořádně tvrdé péro. Olízla si rty a hned si klekla. Chytila péro do ruky a nespustila z něj oči. Její ruka byla příjemně chladná a jen jsem slabě vydechnul, když mi ho stiskla. Dala na ještě schovaný žalud pusu a stáhla předkožku. Přejela po něm jazykem a to už jsem i zasténal z toho rozdílu teplot. Chladnější venkovní vzduch a její horký jazyk. Naprosto úžasná kombinace.

“Tohle miluji,” řekla, a vzala si celý žalud do pusy. Zkušeně ho obepnula rty a jazykem dráždila na špičce, zatímco mi celé péro honila sevřenými prsty. Já jí zajel prsty do vlasů a díval jsem se dolů na ten její koncert, co tam rozehrála. Chvilku mi ho honila rukou a pak zase jezdila rty po celé délce, jak jen hluboko zvládla. Pak zase sála žalud a prsty mačkala koule, následně jen honila a dívala se mi nahoru do očí, ve kterých musela vidět moje velké vzrušení. Vzdychal jsem slastí a užíval si tu její zkušenou práci.

“Je to nádhera,” vydechl jsem vzrušeně, když mi ho rychle pohonila stisknutými prsty. Celé péro zvedla a chvilku mi jen lízala koule. Stihla se na mě i usmát, když zvedla oči a já ji v ten okamžik prostě chytil za hlavu a přitiskl si ji na péro. Žaludem jsem se jí třel o tvář, kde zanechával mokrou stopu. Snažila se chytit péro do otevřené pusy a rychle se jí to povedlo. Dlaně mi položila na stehna a nechala se vést. Držel jsem si její hlavu, přirážel mezi sevřené rty, až kam jen to šlo. Ozývalo se hlasité “glo, glo, glo”, já rychle dýchal a sténal.

“To je ta nejlepší procházka, na které jsem byl,” vydechl jsem nahlas. “Takhle mi ho ta moje nikdy nekouří!” Konstatoval jsem a stále nepouštěl její hlavu. Na chvilku jsem péro vytáhl, aby se nadechla.

“Ještě mi šukej pusu!” Řekla a dívala se nahoru na mě s rukama stále položenýma na mých stehnech. Na tváři měla mokrou stopu od mého žaludu a z koutku úst jí vytékaly sliny. Chytil jsem čuráka rukou a několikrát ji plesknul přes rty a tváře. Hned jí ho zasunul do pusy a pevně chytil za hlavu. Z hlubokými výdechy jsem jí ho zarážel, co nejhlouběji do pusy. Snažila se to vše vydržet a po chvilkách jsem čuráka vytahoval a nechal ji vždy nadechnout a vydýchat. Z čuráka mi kapaly sliny na její tričko.

“Takhle se ti to líbí?” zeptal jsem se jí, když se na mě vzrušeně dívala.

“Ano, moc,” řekla s pohledem upřeným na mě nahoru. Ruce stále položené na mých stehnech. Připravené aby se mohla odtlačit, kdyby to už bylo opravdu moc. Držel jsem si čuráka a jezdil žaludem po jejích rtech. Jen co dořekla svůj souhlas a pootevřela pusu, tak jsem jí ho opět zasunul do pusy. Chytil ji za hlavu a narazil na péro co nejvíc. Držel ji pevně, až se začínala dávit. Snažila se vydržet co nejvíce, ale po chvíli už mi rukama zatlačila na stehna a odtáhla se. Pustil jsem jí hlavu a zhluboka se nadechovala a odkašlala si. Podívala se mi do očí a usmála se. Hned jsem tedy opět její hlavu chytil a přitlačil si ji na čuráka. Hlavu jsem ale hned pustil a ona sama mi jezdila rty po čurákovi. Snažila se ho mít celého v puse, ozývalo se vzrušující mlaskání a sem tam dávení. Nechal jsem ji, ať se snaží sama a jen jsem si to užíval. Kmitání jazyka na žaludu, lízání koulí, čurák hluboko v horké puse.

Byla opravdu šikovná. To už mi ho i chytila rukou, honila a lízala. Cítil jsem to obrovské vzrušení, které se mi rozlévalo po těle a že tohle dlouho nevydržím. Zhluboka a zrychleně jsem dýchal.

“Tohle nevydržím,” řekl jsem jí a ona si v ten okamžik dala do pusy jen žalud a rukou mi ho rychle honila. Druhou rukou prsty laskala koule. Žalud sála a doslova čekala s pohledem upřeným na mě, až z něj vytryskne moje mrdka! Na okamžik jsem úplně zapomněl na svět kolem sebe. Ten se zúžil jen na pohled dolů, jak mi ho kouřila a můj vrchol se blížil velmi rychle. Koule se mi stahovaly, celý jsem se kroutil, když přišel první výstřik. Všechno skončilo v její puse a ona to slastně polykala. Dalších několik výstřiků skončilo v její puse. Ještě mi ukázala, jak v ní má moji mrdku a pak ji polkla. Pořádně mi olízala žalud a očistila celé péro.

“Bože,” vydechnul jsem úlevou. “Ty jsi tak šikovná!” řekl jsem.

“Děkuji,” odpověděla a usmála se na mě. Vytáhla si papírový kapesník a utřela si pusu od slin. „Asi nebude jednoduché se jen tak rozloučit,“ zašeptala.

Stáli jsme na vyhlídce ještě dlouhou chvíli, jako by se ani jednomu z nás nechtělo vrátit zpátky mezi ostatní lidi a běžný svět. Ona se lehce opírala o moje rameno a prsty mi přejížděla po dlani.

„Víš,“ řekla tiše, „už dlouho jsem necítila takovou přitažlivost k někomu, koho jsem právě poznala.“

Usmál jsem se a jemně jí odhrnul pramen vlasů z tváře. Zavřela na okamžik oči a naklonila se ke mně blíž. Políbili jsme se znovu, tentokrát pomaleji a mnohem intimněji. Bylo v tom něco spontánního, nebezpečně vzrušujícího, jako bychom oba věděli, že tenhle okamžik se už nikdy nebude opakovat stejně.