Marta -.povídka na pokračování č.16.

Vytrápen za koule
vystoupal až na vrchol cesty.Vedla ho jistě,a už
spolu stáli před brankou zahrady, když mu zkrátila vodítko na maximum a přitáhla zas.V tom uviděla
jeho tvář která se soustředila jen a jen na to aby vydržel tu řezavou bolest kterou mu způsoboval kroužek, neječel jen tiše a lákavě naříkal. Povolila, vodítko jen nepatrně on se uvolnil,oddechl si a bolest ustoupila. Na to vešli brankou do zahrady a zastavili se u schodiště." Teď vyjdeš po schodech otevřeš dveře, zůstaneš stát v předsálí ,nikam jinam nebudeš vstupovat, bude zhasnuto o tom že mi rozumíš nepochybuji,tak teď jdi prdélko ať už jsi v předsíni šup šup ,poplácala ho přes zadeček a letmo zkontrolovala jestli se tak stalo a když viděla že se za ním zavřely dveře,sebrala se a odešla pryč.Obešla dům zazvonila, bzučák zaklapl, dveře se otevřely,vešla do obytné haly,kde v křesle seděla Marta. V jejích očích se zračila jediná otázka, co ten můj ocas jak si vede jsi s ním spokojená nebo ne.Helena ji znala i ten její pohled,ale na to jí odpovídat nechtěla.Přistouopila k ní ,zatáhla ji za vlasy a skoro tváří v tvář jí řekla."Vůbec bych nahoru nešla ,jsi kurva a vím že když si chci užít s tím tvým budoucím manžílkem,tak ty u toho být nesmíš.Marta znala její postupy téměř všechny, dokázal vždy otroka přivést k rozumu a on nakonec chtěl dělat to co mu nařídila,ne že by se k tomu nutil nebo musel překonat svůj odpor k nějaké technice, prostě chtěl ji sloužit jako její děvka na hraní ochotná ke všemu.Při pomyšlení na to co Helena umí,se sama zděsila,mohlo se stát že by buď všechny její výchovné snahy minuly účinkem nebo by se k ní už taky nemusel vrátit.Měla však štěstí,nevěděla že královna už nějakou dobu s nikým nemrdala chtěla šoustat.Tato informace měla pro další dění důležitý význam,bylo jasné že i když bude týrán tak jen tolik aby ji pak obšťastnil svý ocasem.