Zmatky začínající literátky (3.)

"Hele, Honzo, není to divný, že se podobný věci přihazujou zrovna někomu jako ty?", nakrčila skepticky svůj nosík Kiki. "Jak to myslíš, někomu jako já?", naježil se kudrnatý malíř, jeden z uměleckých duchů kulturního centra Továrna, pěkný chlap a vyhlášený holkař. Kiki namísto odpovědi jen skepticky potřásla hlavou, takže mu pohled s až úsměvnou nevyhnutelností sjel z její půvabné tvářičky na neméně půvabný hrudník, kde se jí při tom gestu v dekoltu topu živě zavlnila hezká, kulatá kůzlátka. Nebyla na rozdíl ode mě rozhodně plochá, přesto svoje solidní dvojky svírala podprsenkou jen nerada. Jakmile se jen trochu oteplilo, chodila skoro vždycky bez ní. A dnes jí látku elastického topíku její kozí stádečko půvabně šponovalo dvěma vyzývavě trčícími hroty bradavek tak pěkně vyrýsovanými, že i já se přistihla, že bojuju s touhou ji za ty necudně se stavící cecíky zatahat. Jen tak, z legrace, a aby viděla... Pro malíře Honzu ovšem její vyprsení znamenalo past, do které nespadl, ale rovnou sám skočil šipku. "No, já jenom, že ty vidíš podobný výjevy všude. Teď třeba civíš na kozy mně.", uzavřela má kolegyně a triumfálně odkráčela k baru. Přistižený umělec si s provinilým úsměvem prohrábl své bujné kudrny a pokrčil rameny. "Ty mi Ami doufám věříš. Přísahám, vyšla do toho okna kompletně nahatá. Dudy, prdel, kunda...prostě full frontal. Musela o mně na tuty vědět, ale bylo jí to fuk. Ještě se ohnula, takže ty její ceciny v tu ránu mega průvis, houpaly se jí jak dvě vemena, zatímco něco brala ze stolu. Chápeš to???" Sugestivní líčení se týkalo jeho sousedky. S partnerkou Simonou získali před časem podnájem v rodinném domku se zahradou, což byl ráj pro jejich malého synka, a díky sousedce, která zřejmě holdovala domácímu nudismu, i pro Honzu. "Jako chápu, některý ženský prostě doma chodí nahatý. Ale když má francouzský okno přímo do naší zahrady, a stejně se promenuje na Evu i před ním, vrtí zadnicí a hope těma svýma... no, kozy má fakt solidní. Ženská kolem čtyřicítky, pěkně stavěná. A já z ní dostanu brzo tik. Když kopeme s malým fotbal, hraju furt na tu samou bránu, abych viděl na to její okno. A trnu, aby nepřišla na zahradu Simča ve chvíli, kdy ona se tam mihne vykozená. Co myslíš, Ami? Chce mi tím naznačit, že jako...to?", dokončil kostrbatě. "To netuším, Honzíku. Jsa děvče vnad skromných, já bych se takhle nikde neprsila. Třeba se jenom ráda ukazuje, takový taky jsou. Ráda ukáže, ráda vidí, že ty vidíš, a víc nic. Může tě těšit, že se třeba po každý takový nudistický promenádě pak někde dlouze ukájí s vidinou tebe před očima...", uzavřela jsem žertovně. "Šmarjá, a to mě má těšit??? Že jsem u toho jenom vidina?", zavyl malíř procítěně, ale dál už téma sousedky-exhibicionistky nerozvíjel, protože do prostoru továrenské kavárny vplula ředitelka Valérie, už od pohledu v ne právě sluníčkové náladě. "Ahoj Val, tobě to ale sekne! Nechceš mi posedět modelem, máme od tří kurz kresby aktů.", zašveholil Honza, dobře si vědom toho, že na něj naše fešná ředitelka celkem trpí. Pak hbitě uhnul jejímu pohlavku a svižně zamířil schodištěm k ateliérům.

"Jasně, natřásat dudy a předvádět micinu před partou nadržených blbečků, co si ten kurz beztak zaplatili jen proto, aby mohli čumět na nahatý holky.", odfrkla nespokojeně, když dosedla na barovou stoličku. Kiki měla dost duchapřítomnosti, aby před ni bez vyzvání postavila šálek pressa. "Dík.", zavrčela a napila se. Věděly jsme ale, že ještě neskončila. "Hele, a musíte se tu opravdu obě producírovat takhle okatě bez podprdy? Chápu, že dýška jsou asi větší, ale nejsme Hooters bar, jsme kulturní centrum.", naježila se, když se Kiki zase pod topíkem její kůzlata zavlnila. "Já podprsenku nenosím, protože žádný prsa nemám.", odsekla jsem vzdorovitě. "Třeba si tu na ně našetřím." Valérie zvedla oči a zkoumavě si mě prohlížela. "Amálka, že jo? Ok, bod pro tebe. Jsem už zkrátka nerudná stará rašple. Klidně si tu choďte nahoře bez, sorry. Jsem protivná. Vlastně jsem ti chtěla Ami poděkovat. No, to čtení, a že budeme v oficiálním programu. Továrna publicitu potřebuje. A ten tvůj kamarád...", u toho slova si mě změřila znovu trochu přísně..."... byl dost vstřícnej. To mi pověz, ptám se jen tak, je on ženatej?" Stihla jsem pochopit, že je tu řeč o mém ehm, řekněme kamarádovi Robertovi, majiteli menšího nakladatelství, u kterého jsem eh, řekněme taky takovou brigádnicí, a snad časem i vydávanou autorkou. Blížil se veletrh Svět knihy, já se zmínila naší provozní Elle, ona se zmínila Valérii, ta se toho chytla, Robert nebyl proti, takže ve výsledku u nás uspořádá jeden z jeho autorů během veletrhu čtení a budeme oficiální součástí Světa knihy. Pro Továrnu vítaná reklama mezi knihomolstvem. Valérie ostatně z kabelky vytáhla výtisk programu a hrdě mi ukazovala příslušnou stránku. "Zítra jich doručí padesát a k tomu nějaký plakáty. Rozhoďte to na bar a stolky, já ještě udělám velkou kopii té stránky s čtením u nás, Honza mi to nahoře vytiskne. Pak to vylepíte na dveře, ju? Dík za kafe a přeleštěte kávovar, je to Porsche mezi kávovary!", rozloučila se bezmála vlídně. "Tak čím bysme to Porsche přeleštily?", zasmála se Kiki a výmluvně zatřepala svými pružnými kozičkami. V Továrně kolovala okolo kávovaru jedna prazvláštní legenda: šlo skutečně o mimořádně elegantní a drahý model, který Valérie získala za mimořádně výhodných okolností z jednoho krachujícího podniku. Nechala ho převézt k nám, seřídit a naleštit... a den na to byla v Továrně jedna ze zdejších vyhlášených party, načež malíř Honza, který čím dál víc i fotil, dostal nápad na naprosto šílený akt. Přemluvil svou přítelkyni Simču, aby na kávovaru zapózovala s odhalenými prsy, a protože v té době kojila, na fotce si odstříkávala z obou mlíko a nechala ho stékat po kávovaru. Na jeho černém povrchu ty dva bílé pramínky krásně vynikly. Akt Honza pojmenoval duchaplně "Kafe s mlíkem" a vystavil o pár týdnů později v rámci jedné ze svých zdejších výstav fotek. Valérie zuřila, na dávno vyleštěném kávovaru hystericky hledala stopy toho zneuctění, a doslova nepříčetná byla, když pak právě tenhle akt v následné dobročinné dražbě koupil její tehdejší manžel, se kterým se v té době už rozváděla.

S manželem zmizel i akt, znám ho jen z malé fotky na mobilu Elly, která nám, továrenským novickám, tu storku jednou vykládala, ale od té doby se na naše Porsche mezi kávovary nedokážu už dívat stejně. Půlka z nás spřádá různé divoké plány na další kreativní využití/zneužití jeho elegantních křivek, ale Valérie jeho počestnost střeží jako oko v hlavě. "Uznávám, s Val bývala dřív větší legrace. Ta za to dovedla vzít, v pátek o půlnoci tancovat na stole, a ne nutně nějak extra moc oblečená. Je už přece jen starší, a ten rozvod asi nebyl fajn...", uznala Ella, sama s malířem Honzou veteránka továrenského kolektivu, který se jinak dost dynamicky měnil. Ze vzpomínek, které sem tam utrousila, a z občasných návštěv lidí, co tu dřív pracovali, jsem si sestavovala obrázek barvité minulosti, ale ani přítomnost nebyla nijak šedivá. Ostatně, já právě tady poznala, jaké to je s jinou holkou... "Aby se ta čůza nezbláznila. Já se tu neprsím kvůli dýškům, prostě ráda chodím bez. Stejně mi závidí, že je mám pevný, a ona už určitě bez podprdy pěkný visačky.", odfrkla Kiki, když naše hlavní šéfová zmizela. "A to její Porsche to jednou pěkně schytá! Hele, Ames, co si na něj během večírku vylézt a pochcat ho? 'Zlatý déšť nad kávovou plantáží' by se to mohlo jmenovat...", vyrukovala s nečekaně zvrhlým nápadem. "Kiki, jsi normální? Jako že se nechám od toho dobytka Honzy fotit, jak někde čůrám? Hele, já tu ještě nějakou dobu chci pracovat a dělat kariéru v piss pornu se taky nechystám." "No jo, dokud ti nevyjde to veledílo a nestaneš se slavnou aspoň jako ta Mornštajnová, že jo? Hele, prej tu svou poslední knížku obšlehla od nějaký malířky, četlas to?", přešla Kiki k bezpečnějšímu tématu a zbavila mě znepokojivých obrazů, jak sedíme naproti sobě od pasu dolů nahé obkročmo na černém kávovaru a... Sakra, ta holka má fakt hodně divokou představivost!

Já tu svou, významně krotší, měla v plánu procvičit po směně, ale smska od Roberta všem plánům vystavila stopku. "Dnešní publikační poradu ruším, technické důvody." V naší kódové řeči to znamenalo, že jeho manželka se z nakladatelství ne a ne hnout, takže z domluveného dostaveníčka ve skladu nebude nic. Mrzutě jsem odložila mobil a kdo ví po kolikáté sama sobě připomněla, že poměr s ženatým chlapem není pro holku žádné terno. A to jsem měla pro svého budoucího nakladatele překvapení. V krámě bych si takové v životě nekoupila, ale žijeme v době online nákupů, takže před pár dny diskrétně vyzvednutý balíček obohatil můj šatník o kalhotky střihu, který obvyklou funkci spodního prádla, totiž zakrývat dámské intimní partie, stavěl na hlavu průstřihem vepředu i vzadu. Když jsem si je poprvé natáhla a podívala se na sebe v zrcadle, až jsem se lekla, jak explicitně jsem v nich vypadala. Prvotní šok ale odezněl, hezké provedení a elegantní krajky si mě získaly, takže už jsem z představy, že se v nich předvedu Robertovi, neomdlévala studem, ale s jistou dávnou nestydatosti jsem se v nich naopak každý den chvíli procházela po pokoji, postála před zrcadlem, projela si prsty odhalené chloupky na pohlaví, promnula vyklenutý pahorek... Pokaždé jsem skončila na zádech na posteli, kromě těch erotických kalhotek nahá, s prsty kmitajícími na klitorisu a nořícími se do vzrušením zvlhlé a rozevřené pipiny, kterou jsem si postupně stále rychleji prstila, zatímco jsem snila, jak Robert využije zadního průstřihu a vnikne do mé štěrbiny zezadu... Prožila jsem v těch kalhotkách několik slastných, dlouhé minuty oddalovaných a v závěru patřičně prudkých orgasmů ještě předtím, než mě v nich můj milenec vůbec spatřil, a byly vůní mých kundích šťáv už krásně prostoupené. Plánovala jsem mu je po dnešním divokém mrdání ve skladu pak na pár dní půjčit, aby je měl schované v kapse a mohl si sem tam nenápadně připomenout vůni mé vzrušené kundy. Chtěla bych, aby k nim voněl, honil si ho a myslel na mě, zatímco stříká... Bylo jasné, že tyhle erotické plány budu muset přinejmenším pro dnešek odložit. Na druhou stranu, ze sexy kalhotek se mi nechtělo, plány s milencem nevyšly, ale pořád ještě zbývá možnost změnit je na jiné. Malíř Honza mi svým detailním líčením nestydaté sousedky-nudistky vnukl jistou inspiraci... vyklouzla jsem z minisukně, přetáhla si přes hlavu tričko a jen kalhotkách vyšla z pokoje. Časový rozvrh mé spolubydlící Anežky mi byl sice i po několika měsících společného podnájmu spíš záhadou, ale doma nebyla, a tak jsem se mohla producírovat polonahá po celém bytě. Je to stejně malý zázrak, že ho v širším centru Prahy majitelka namísto krátkodobých pobytů cizinců pronajme dvěma studentkám. Když jsme podepisovaly smlouvu, vyjádřila domněnku, že dvě dívky tak klasických jmen jako Amálie a Anežka vedou určitě počestný a řádný život. Pravda, sama asi o životě věděla svoje, protože jí u toho cukaly koutky, a jakkoliv jsem nikdy nebyla představena, z pokoje Anežky jsem už několikrát uprostřed noci slyšela dost jednoznačné vzdechy, hekání a steny, abych o počestnosti hezky žensky oplácané medičky měla představu. Ostatně, nemusela ani mít pánskou návštěvu; sem tam i z koupelny jsem zaslechla přes crčení sprchy tiché slastné sténání...Anežka určitě není žádná jeptiška!

Jedním z velkých plusů našeho bytu je malý balkon. Vznáší se z výšky čtvrtého patra nad naštěstí vedlejší, a tedy tichou ulicí s minimálním provozem, otočený směrem k sousednímu domu a malému parku. Okolí mi trochu připomíná jeden roh u náměstí v mém rodném městě, kam jsem si coby rozervaná intelektuálka v patnácti chodívala číst. Na Praze je hezké to, že takových zákoutí jsou tu desítky. Prolamované pseudosecesní zábradlí působí trochu chatrně, zato proutěné křeslo v rohu velmi solidně. Když jsem na balkon vyšla, na sobě pořád jen ty nestydaté kalhotky, cítila jsem mravenčení v prstech i odhalených bradavkách. Kdyby kterýkoliv z chodců zvedl hlavu, viděl by můj plochý hrudník a hubené boky se šňůrkami toho prádýlka, a pokud by byl hooodně pozorný, v záhybech jeho průstřihu i čárku chloupků na frndě. Cítila jsem na ní i na celém těle lehký podvečerní větřík, na chvíli se odvážila přistoupit až k zábradlí a ... pak jsem si všimla muže na balkoně protějšího domu. Samozřejmě, že už měl oči zaparkované na mně. Z pocitu, že si mě prakticky nahatou ten cizí chlap prohlíží, se mi nahrnula krev do tváří, v podbřišku mi zacukalo vzrušením a sama sebe jsem překvapila tím, že jsem zvedla ruku a vesele na něj zamávala. Kdybych měla nějaká podstatnější prsa, určitě by se mi přitom hezky zahoupala. Překvapila jsem i jeho, nesměle zvedl ruku a mávání mi krátce opětoval. Pak se posadil na židli a vzal do ruky knížku. Skoro to vypadalo, že je to on, kdo se malinko stydí! Musela jsem se tomu usmát, vrátila jsem se do pokoje, zavrhla možnost se obléct a přinesla si na balkon zápisník. Na nějaké velké psaní to nebude, navíc mi nahaté brzo začne být zima, ale nějaké náměty jsem si čmárat do notesu mohla. Patricii by třeba mohl někdo přistihnout, jak se nahá opaluje na střeše jejich firmy... Na gymplu jsme se s kamarádkami chodily takhle slunit na Evu na starý betonový bunkr u řeky. Zbytek předválečného opevnění byl vysoký tak akorát, že když si na něm pět Ev natáhlo deku, mohly se nahaté vystavovat sluníčku, aniž by je kolemjdoucí vůbec zahlédli. Měla jsem to ráda, vedle příjemného pocitu spoluspiklenectví se prsatějším kamarádkám vleže jejich vnady rozlily do šířky, takže jsem si nepřipadala tak beznadějně neobdařená. Našim nahatým opalovačkám udělalo přítrž až zjištění, že vrcholek bunkru je v dohledném perimetru mysliveckého posedu, který jsme úplně přehlédly, zato naši spolužáci o něm věděli moc dobře. To léto před maturitou bylo vůbec veselé...

Vzpomínky na pubertální vylomeniny, kterým jsem se ochotně oddala, přerušil zvuk klíčů v zámku, a než jsem se nadála, má spolubydlící byla v obýváku. Už už jsem se chystala vstát a s rukama cudně zkříženýma na hrudi ji pozdravit (a pokud možno vysvětlit svou nezvyklou nahotu), když mi tichý smích a dva tlumené hlasy prozradily, že Anežka nepřišla sama. "Počkej... tady ne...!", mumlala nepřesvědčivě, když jí ruce vysokého černovlasého kluka začaly přes tričko bez okolků muchlovat její poprsí a rychle se dobývat pod tričko a do košíčků objemné podprsenky. Sice mumlala, ale nijak jim v tom nebránila. Naopak, když jí dotyčný jedno prso, ne bez námahy, protože Anežka je má fakt slušně velká, vytáhl z košíčku a začal ho dychtivě hníst a tisknout, sáhla rukou za sebe a nahmatala jeho vzdutý poklopec kalhot. Jak jí kozu tiskl a prsty svíral a potahoval rychle naběhlý růžový hrot bradavky, třela ho přes kalhoty, pak je rozepla a vylovila z nich jeho klacek, vzrušením už zpola vztyčený. Zatímco ji zezadu líbal na zátylek a dráždil jí kozu, začala mu ho třít a přetahovat předkožku, až odhalila jeho tmavě rudý žalud. Když ho ucítila v dlani, vysmekla se svému milenci, rychle si klekla a začala mu vztyčenou kládu dráždit jazykem. Ani ho vlastně nekouřila, i když několikrát mu péro objala rty a chvilku sála, ale kmitání jejího hbitého jazýčku na kořeni i vrcholku klacku stačilo, aby se mu silnou erekcí prohnul. Anežka si přitom jednou rukou jeho chloubu držela, zatímco druhou se dovedně zbavovala sukně i kalhotek pod ní. Když pak udýchaná vstala, zasvítila její neopálená, nahatá zadnice, přes kterou ji mladík s gustem plácl, až vypískla jako školačka. To už jí ale rukou chtivě vjel mezi silná stehna a popadl ji za mušli, kterou jsem předtím zahlédla v houštince světlých chloupků. Stačilo Anežce její pipinu chvíli rukou mnout a hladit, aby s přivřenýma očima slastně vzdychala, a když ji pak pustil, sama se ochotně opřela o gauč, zapřela se rukama a vysadila zadnici i kundu. Ještě si stihla servat tričko a zbavit se podprsenky, zatímco on se soukal z kalhot a natahoval si na klacek kondom, ale pak už k ní přistoupil, Anežka si sama rukama roztáhla od sebe své macaté půlky a on ptákem rychle našel cestu do zpola rozevřené štěrbiny její pičky. Když ji přírazem nabodl, až ke mně dolehlo vlhké mlasknutí a Anežce nadskočily kozy, které jí v předklonu hezky visely. Vzápětí jí už létaly sem a tam, jak ji dotyčný začal klátit a ojíždět jí píču. Anežka se zakláněla, s přivřenýma očima sténala a narážela pohyby širokých boků naproti jeho péru, zatímco jí rukama zkoušel krotit ty její vlnící se dudy, díky jejich velikosti bez úspěchu, jakkoliv jí je tiskl, až na kozách nechávaly jeho ruce růžové otisky.

Bez dechu a tiše jako myška jsem sledovala sténající dvojici, která si to rozdávala jen pár metrů ode mě. Věděla jsem, že okamžik, kdy jsem měla vstoupit dovnitř, pozdravit, rychle se klidit do svého pokojíku a doufat, že jsem jim šukací randíčko nezkazila, jsem dávno propásla. Ale byl vůbec nějaký takový? V jednu chvíli vešli do bytu, v další už ji ten frajer držel za prdel a dobýval se jí do podprdy. V tomhle voyerismu jsem byla dočista nevinně. Zároveň má pozice pozorovatelky cizího šoustání byla o to pikantnější, že jsem se v ní nacházela prakticky nahatá, oděná toliko do těch nemravných kalhotek, jejichž střih přímo sváděl k tomu začít se zepředu dotýkat své vlastní pipiny, zatímco mám před očima, jak silný, žilnatý čurák neznámého krasavce przní a mrdá pipinu mé spolubydlící... Touha přidat se aspoň na dálku a symbolicky k milující se dvojici tím, že si tu tichounce sama pohraju se svou vlhnoucí lasturkou, byla silná, ale věděla jsem, že jí nesmím podlehnout, pokud milencům nechci svou přítomnost prozradit. Proutěné křeslo vrzalo při sebemenším pohybu, nehledě k tomu, že by některý z dvojice mohl mé mrskání rukou periferně zachytit. Naštěstí pro mě (a ke smůle Anežky) mládenec měl sice výstavního macka, ale buď malou výdrž, nebo prostě podlehl plným půvabům macaté medičky moc rychle. Najednou ji prudce popadl za prdel, začal jí do kundy přirážet zběsilým tempem a vzápětí se s chroptěním na ni sesul, jak právě dosáhl orgasmu. Sténal, sípal a rychle si rukou stiskl kondom u kořene cukajícího se a stříkajícího péra, které vytáhl z Anežčiny tak snaživě prcané píči zřetelně před jejím slastným vyvrcholením. Naštěstí si svůj ne docela uspokojivý výkon uvědomoval, takže jen co popadl dech, milováním zrůžovělou Anežku přiměl sednout si pohodlně na gauč, roztáhnout svá silná stehna, mezi která vzápětí zabořil hlavu a začal pusou snaživě dohánět, co jeho klacek nestihl. Být na jejím místě, neměla bych mu to za zlé - miluju, když mi v kundě tepe chlapovo tvrdé péro, ale orgasmu daleko spíš dosáhnu, když mi obtaženou prcinu následně pořádně vylíže. Anežka ostatně nijak neprotestovala, pohodlně usazená si jednou rukou podepřela své objemné prsisko a nasliněnými prsty druhé si začala kmitat přes hrbolek růžové bradavky, postupně ji vytahovala a protřepávala si za ni celou kozu, zatímco se jí mezi pysky rozcapené miciny černovlasý mladík činil. Že to i na ni už přichází, to se dalo poznat z toho, jak postupně příjemně uvolněný výraz vystřídalo v její tváři rostoucí napětí, jak si pohazovala ceckem čím dál důrazněji a kroutila za bradavky, div si ji neutrhla, pak skousla spodní ret a snažila se potlačit nastupující táhlé sténání, ale moc se jí to nepovedlo a nástup svého vyvrcholení nakonec vítala křikem tak hlasitým, že to možná slyšel i ten chlapík na balkoně protějšího domu. Její těšitel svou práci pusou a jazykem nepřerušil, takže ji slastnou chvíli patřičně natáhl, možná se dokonce udělala krátce po sobě dvakrát.

Když pak ukojená Anežka ležela dlouhé minuty na gauči a oddychovala jako po doběhnutém závodě, nahaté kozy se jí zvedaly a klesaly a sem tam se mimoděk ještě pohladila po uspokojené pipině, zatímco mládenec seděl u jejích nohou a taky odpočíval, byla jsem o to víc nesvá. Pokud mě objeví teď, bude to ta vůbec nejhorší varianta. Hledat si nové bydlení proto, že si Anežka bude myslet, že jsem je schválně šmírovala při sexu, to byla neradostná vyhlídka. Naštěstí má spolubydlící se nakonec zvedla, něco na svého milence broukla a oba se vydali směrem ke koupelně. Cestou si opět neodpustil plácnout ji přes prdel... Ještě chvíli jsem čekala, a teprve pak jsem se jako myška vkradla do obýváku. Z koupelny byla přes dveře slyšet sprcha a dvojité chichotání. Asi tam Anežce právě mydlí ty její melouny a ona mu na oplátku hezky umyje jeho parádní výbavičku... Vklouzla jsem do svého pokoje, pro jistotu (a asi dost zbytečně) otočila klíčem v zámku a položila se na znak na postel. Tváře jsem měla rudé, bradavky až bolestně tvrdé jako dva kamínky, a když jsem si přes ně přejela prsty, musela jsem se kousnout do rtu, abych nevzdychla. Když jsem roztáhla nohy, kalhotky se mi vepředu rozevřely a odhalily mou pičku, bezmezně toužící po mrdání. Projela mnou vlna zklamání z toho, že mě Robert takhle vypekl, protože cítit v sobě tepat jeho čurák jsem teď toužila víc než kdy jindy. Na chvíli jsem zauvažovala, že využiju moderní technologie, vyfotím se od pasu dolů a pošlu mu to jako grafickou výčitku, ale pak jsem sebrala rozum do hrsti a zavrhla to. Moje "nudes" by neměl mít v telefonu nikdo, natož ženatý Robert. Ale ošukat bych teď teda fakt potřebovala... Nápad zaklepat na koupelnu, přidat se ke sprchující se dvojici a nabídnout svou toužící čičinku Anežčinu amantovi jsem po krátkém váhání vyhodnotila jako vhodnou spíš do svého příběhu. Tohle by se Patricii mohlo stát... Aspoň kdybych měla v nočním stolku dildo, teď bych si ho s chutí vrazila do díry až po rukojeť! To je madam moc velká frajerka, prsí se, že si vždycky obstará skutečný péro, co jí ojede, a pak tu leží na posteli nadržená a zoufalá a nemá si co strčit do pipiny... S pocitem, že tohle musím co nejdřív s pomocí nějakého diskrétního eshopu vyřešit, jsem se uchýlila k tradici improvizace: navléknout kondom na flakon s deodorantem byla otázka chvilky. Staré, dobré Fáčko! Ještě jsem jako dítě pamatovala ty reklamy na jejich sprcháče, kde vždycky dotyčná ukázala prsa. Teď mi jejich výrobek poskytl ten vytoužený pocit cítit, jak něco tvrdého vniká do mé kundy, roztahuje ji a vyplňuje, který jsem tak moc potřebovala. Pojala jsem ho do sebe celý až na posledních pár centimetrů, za které jsem ho držela a píchala si jím, zatímco druhou rukou jsem si zběsile mrskala poštěvák. Na konci jsem se musela překulit na břicho a pusou stisknout roh polštáře jako roubík, abych při prudkém orgasmu, který mi vzápětí vybuchl v píče, nekřičela. Pak jsem musela vyčerpáním z prožitého napětí, vzrušení a konečně i rozkoše usnout. Vzbudil mě až večerní chlad z otevřeného okna. Hodiny ukazovaly devět večer, na mobilu jsem měla tři vzkazy od Roberta a v rozkroku jsem pořád cítila příjemný tlak. Pak mi došlo, že mám v sobě pořád zastrčený ten improvizovaný umělák. Zítra mě asi bude pička trochu pobolívat.