Vydrž!

Klečím před tebou, zlobila jsem, držkovala a odmlouvala. Řekl jsi mi " budeš se učit být ticho, trpělivosti, poslušnosti a výdrže Kim."
Mám tě hluboko uvnitř pusy, ruce musím držet za zády, dělá mi to problém, ale snažím se je tam nechat. Chvilku si mne používáš ke svému potěšení a pak mi pusu uvolníš. Musím se na tebe podívat a říkáš " vrazím ti ho co nejdále a ty budeš pěkně držet Kim, ruce zůstanou kde mají být! " Nejdříve zkouška co vydržím, narazíš si mě co nejvíc to jde a počítáš" jedna... pět" a už se cukám a potřebuji nadechnout. " No pro začátek to není špatné, ale vydržíš na deset Kim! Pěkně v klidu, nepanikař, uvolni se, nebuď napnutá, povol hrdlo a dýchej nosem, vnímej co ti říkám a půjde to uvidíš." Znovu počítáš "jedna... dva... tři... POVOL!... čtyři.... RUCE ZPĚT!" Sleduješ, jak se snažím, jak se mi nozdry rozšiřují, abych mohla lépe dýchat, sliny mi tečou koutky úst dolů na prsa. V mých očích vidíš velkou snahu vydržet co nejvíce, která se pomalu začíná měnit v paniku, že to dál už nepůjde."Pět... šest... tááák je hodná....sed..." Cukám hlavou, pustím ruce, opřu se o tvá stehna a snažím se odstrčit. Držíš mě pevně jednou rukou za hlavou, druhou za krkem a nepouštíš. " Vydrž Kim! Ještě chvilku... osm"pouštíš a necháváš mě nadechnout, užíváš si ten pohled, jak rychle zhluboka dýchám a stydím se, když si utírám sliny, které mi tečou po bradě. Znovu chceš, abych se na Tebe podívala a když to váhavě udělám, chytneš mě za bradu, palcem pohladíš mé rty a pochvalně řekneš" šikovná čubička, to půjde, budeme trénovat Kim. "
:-)