Opožděný dárek

Den po dni, kdy jsem oslavil svých 30. Obyčejný upršený květnový den. Mám za sebou poslední zakázku a vracím se zpět do skladu materiálu vrátit přebytky a nechat si vystavit fakturu. Jedu doslova deset minut před zavíračkou. S krabicí v ruce vycházím do obchodu a nahlas zdravím posledního skladníka. S telefonem u ucha na mě jen kývne hlavou na oplátku a nadšeně se mu rozsvítí oči. ,,Moment, teď jeden přišel, vydržte mi chvilku." Říká do telefonu. Překvapeně na něj koukám.
,,Paní si tu koupila sprchový set a nemá jí ho kdo namontovat. Nemáš teď čas?" Chvilku jsem se zamyslel, domů se mi ještě nechtělo. ,,Ale jo, odkud je?" Ptám se. Skladník se usmál a předal mi telefon.
, Dobrý den, instalatér, jak Vám můžu pomoci?"
Z druhé strany se ozval příjemný a klidný hlas, který mě zasvětil do situace. Odhadem bych řekl, že paní v mých letech. Vyprosil jsem si adresu, kterou mám shodou okolností po cestě domů.
,,Dobře, budu u Vás za patnáct minut, můžete dát vařit vodu na kávu..." drze jsem se zasmál. Ozval se smích i z druhé strany. To bylo dobré znamení.
Parkuju auto před domem. Beru brašnu s nářadím a zvoním. V momentě se otvírají vrata a v nich stojí usměvavá paní v džínových kraťáscích a nátělníku, který okamžitě prozradil velikost jejich ňader i to, že jsou bez podprsenky. Odhadem bych jí tipnul kolem čtyřiceti let. Usmála se a pozvala mě dále. Protáhla mě domem až do malé koupelny na konci chodby. Vysvětlila mi, že to měl udělat manžel ale musel bohužel na pracovní cestu a že ona sama si s tím neporadí.
,,Tak já Vám toho manžela dnes zastoupím." Reagoval jsem s trochu sarkastickým podtónem v hlase.
,,Tak doufám, že nezůstane jen u slibů nebo byste byl jako on." Odpověděla na můj trapný vtípek a trochu mi sebrala vítr z plachet. Nečekal jsem, že by se na to chytla ale její výraz v obličeji napovídal, že tyhle dvojsmysly padají na úrodnou půdu.
Pustil jsem se do vybalování nového sprchového setu. Paní domácí na mě chvilku koukala ve dveřích a já si začal věci skládat na vrch pračky. ,,Tu vodu jsem vařit nedávala. Dáte si kávu z kávovaru nebo pijete jen turka ze skla?" Zasmála se. Odpověděl jsem jí, že je mi to jedno a budu rád za každé kafe. Zeptala se jestli teď, nebo až to dodělám. Odpověděl jsem jí, že má štěstí a že výměna bude trvat jen chvilku tak klidně hned. Otočila se a odešla do kuchyně. Zezadu jsem viděl, že její riflové kraťasy jsou proklatě krátké a že má fakt dobrý zadek, za který se nemusíte žádném případě stydět.
Práce šla od ruky a za chvíli bylo hotovo. Když jsem po sobě uklízel, paní domácí se objevila ve dveřích s tácem na kterém byly dvě kávy. ,,Dám si s Váma jestli nevadí." Pokrčil jsem rameny na znamení, že je mi to úplně jedno. Sebral jsem hrnek s kávou a jak je mým zvykem, na třikrát jsem ho vypil. ,,Jak se dívám, Vy s ničím neztrácíte čas." Zasmála se. Úsměv jsem jí opětoval. Její pohled byl pronikavý a tmavé velké oči neměly v plánu uhnout pohledu těm mým. Tuhle vizuální bitvu jsem si užíval. ,,Ukážu Vám ovládání tohoto setu, je to trochu jiné než jste měla." Přerušil jsem tichou chvilku v soutěži zírání. Kývla hlavou a odložila hrnek zpět na tác. Rukou jsem pokynul aby vešla do sprchového koutu. Přistoupila k baterii a já si stoupnul za ní. Až teď jsem si uvědomil, jak je malá. Její vlasy voněly mě povědomou vůní kterou jsem nemohl zařadit. Naše těla byla od sebe jen pár centimetrů a její zadek od mého rozkroku ještě méně. Začal jsem jí vysvětlovat nastavení když v tom otočila páčkou a voda z horní hlavice nás oba zmáčela. Vyjekla a rychle se otočila ve snaze opustit prostor. Jenže jsem jí v cestě stál já, který měl v plánu vodu okamžitě zastavit. Sáhl jsem po páce a zastavil vodu přímo v momentě, kdy mi hlavou narazila do hrudi. Její prsa měkce narazila kousek pod můj hrudník. Pomalu zvedla hlavu s provinilým výrazem v obličeji. Tělo na tělo, v mokrém oblečení, které se na nás oba lepilo a studělo na kůži. Moje ruka sjela z baterie na její bok, za který jsem jí jemně chytil. Cítil jsem, jak jí tvrdnou bradavky a mají v plánu se prořezat přes mokrý nátělník, který teď přiléhal úplně dokonale. Těch pár vteřin, kdy jsme se k sobě tiskly a hleděli si do očí ukončila jemným odstrčením mě směrem ven. ,,Ježiš promiň. Nevím proč jsem s tím otočila, jsem úplně blbá!" Usmál jsem se na ní. ,,Na nehody jsem zvyklý a v práci jsem mokrý často, nic se neděje." Odpověděl jsem s úsměvem na tváři. ,,No ale venku prší a není úplné teplo, nechceš si alespoň to tričko sundat ať nenastydneš?" Řekla to s tak klidným tónem hlasu, až jsem si skoro nevšimnul, že mi začala tykat. ,,Jo, mám v autě náhradní tričko i kalhoty pro tyto případy. Říkám, nehody se stávají často a jsem na to připravený." Sundal jsem si tričko a ona tam stála a pozorovala mě. Hodil jsem ho do umyvadla vedle sprchového koutu. ,,Odnesu si vercajk a vezmu si čisté věci, můžu se převléknout tady?" Její oči si mě měřily od paty k hlavě. Jen mlčky pokývala hlavou.
Vzal jsem brašnu s nářadím a vydal se chodbou přes dům k autu. V autě jsem si vzal čisté a suché oblečení a vrátil jsem se zpět do koupelny v domnění, že budu mít v koupelně soukromí. Když jsem otevřel šoupačky do koupelny, v tom momentě jsem slyšel znovu známý zvuk puštěné vody ve sprše. Zůstal jsem stát ve dveřích v roli pozorovatele tentokrát já. Sprchový kout byl zavřený a přes mléčné sklo jsem rozpoznal siluetu a křivky malé, dobře stavěné ženy s černými vlasy do půl zad.
Pohled jsem si mlčky užíval. Její oblečení i červené krajkové brazilky ležely mokré s mým tričkem v umyvadle. Dveře sprchového koutu se otevřely na tři prsty.
,, Půjdeš mi ještě jednou vysvětlit to ovládání?"
Rozepl jsem si opasek a kalhoty, které jsem pomalu sundal. Během momentu jsem stál nahý a otevřel dveře sprchového koutu. Stálá zády ke mě a ohlédla se přes rameno s blaženým úsměvem. Přistoupil jsem k ní a rukama za zády jsem za sebou zavřel dveře sprcháče. Pravou rukou jsem jí chytil za bok a přitiskl se k ní. Cítil jsem, jak vyšpulila zadek na můj už připravený penis. Usmála se a otočila se ke mně. Podívala se mi do očí a voda jí stékala po obličeji. Rukou mi pohladila tvář a sjížděla po hrudníku dolů. ,,Já jsem Laura..." Řekla tiše...
,,Těší mě Lauro..." Odpověděl jsem...