Nezapomenutelná

Někdy je potřeba si odpočinout. To byl taky důvod, proč jsem kamaráda poprosil o ubytování na jeho chatě. Chata se nachází v krásné chatové oblasti, kterou mám asi 30 km od domu. Samozřejmě souhlasil a neměl s tím problém.
,,Budeš tam sám nebo jedete ve více lidech?" Byla jediná otázka, kterou mi položil po tom, co my vysvětlil, které jističe nahodit a co odemknout a zapnout. ,,Jedu sám, potřebuju být chvíli jen se svýma myšlenkama." Odpověděl jsem. Co mě trápí a s čím se vnitřně potýkám jsem mu nemusel vysvětlovat. Věděl a chápal. ,,Tak si to užij. Teď není sezóna, měl bys tam být vesměs sám." To jsem chtěl slyšet. Jen já, příroda, klid na relax a mentální detox.
Dle předpovědi počasí jsem usoudil, že počasí vyjde takže jsem se sbalil nalehko do batohu a sedl na motorku. Cesta uběhla rychle a za pár minut jsem parkoval pod přístřeškem vedle chaty. Když utichl zvuk z výfuku, rozhostilo se naprosté ticho, které sem tam narušil zpět ptáků. Paráda. Přesně podle představ.
První dva dny jsem se věnoval pěší turistice v okolí. Kromě pár chat, kam o víkendu přijeli majitelé udělat nějaké udržovací práce jsem tu nepotkal nikoho jiného. Introvertní ráj, dokud...
Ob jednu chatu přijeli dvě auta. Devět lidí vystoupilo a začalo vynášet věci z auta do chaty. Dle věku bych řekl, že to byli lidi okolo pětadvaceti. Čtyři kluci a pět holek. Určitě dva páry, které se k sobě pořád měly. Nevěnoval jsem jim větší pozornost ale něco mi napovídalo, že klid skončil. Nejspíš to byla tě obrovská reprosoustava a pivní výčep, které vynášeli ven z auta a nechali pod pergolou venku. Bylo poledne tak jsem sedl na motorku a jel se někam najíst. Po nastartování jsem získal jejich pozornost a jejich překvapení, že tady nejsou sami. Když jsem kolem nich projížděl, jen jsem zvedl ruku jako symbolický pozdrav. Většina z nich pozdrav opětovalo. Očima jsem si je v rychlosti prohlédl. Zaujala mě jedna holka, která stála od všech bokem a kouřila. Sympatická blondýnka s dlouhýma nohama. Byla jedna z těch, které mi vrátili pozdrav a vyměnili si nakrátko pohled.
Za tři hodinky jsem se vracel z projížďky a obědu. Ještě se zastavit v obchodě ve vedlejší vesnici koupit pár drobností. Když jsem šel zpět z nákupu, zaparkovalo na parkovišti kousek ode mě auto mých nových sousedů. Z auta vystoupil řidič a spolujezdkyně, ti dva, o kterých bych řekl, že tvořili pár. A taky že jo. Když se otevřeli zadní dveře, vystoupila blondýnka, která mě ihned poznala a usmála se na mě. Úsměv jsem opětoval. Pár, ruku v ruce už byl v obchodě. Zůstali jsme tam jen my dva. ,,Ahoj." Řekla mi. ,,Ahoj..." Vrátil jsem pozdrav. ,,Po výletech? Nebo na nákupech?" Zeptala se. ,,A ještě na obědě." Doplnil jsem s úsměvem. Dali jsme se do řeči. Parta kamarádů přijela strávit pár dnů na chatě. Byli někde z Čech. Večer prý bude párty. To jsem úplně nepotřeboval slyšet, ale moje nálada za dva dny se už znatelně zlepšila. Rozloučili jsme se a odjel jsem zpět na chatu.
Okolo sedmé večerní jsem seděl pod pergolou, otevřené víno a notebook, kde jsem vyřizoval nějaké pracovní záležitosti. Od sousedů se valila hudba a smích. Nic co by mě nějak extrémně rušilo a písničky byly dost podle mého gusta, takže to bylo vlastně docela příjemné. Broukal jsem si do rytmu a ťukal do klávesnice e-maily.
,,Ahoj, snad tady nepracuješ?" Ozval se hlas za mnou. Lekl jsem se a rychle sebou škubl směrem k nečekanému návštěvníkovi. ,,Fuj já jsem se lekl!" Odpověděl jsem blondýnce a symbolicky se chytil za srdce. ,,Promiň, to jsem nechtěla." Trochu se zastyděla. ,,Já si říkala, jestli se nechcete přidat k nám." Chvilku jsem přemýšlel, proč mi vyká než mi došlo, že nevěděla, že jsem tu sám.
,,No tady jsem jen já a mám ještě nějakou práci. Ale až to skončím tak bych se mohl zastavit, jestli teda nebude vadit. Mám to ještě tak na hodinu a pak můžu." ,,A co děláš?" Zeptala se zvědavě. Asi nemohla pochopit, proč se někdo na takovém hezkém místě v podvečer věnuje práci. Pokynul jsem rukou ať si sedne a dali jsme se do řeči. Konverzace šla úplně sama, nenuceně, chemie fungovala úplně skvěle. Dozvěděl jsem se, že je čerstvě po rozchodu a přijela s kamarády přijít na jiné myšlenky. Po asi hodině jsme se rozhodli připojit k jejich skupince. Sebral jsem dvě láhve vína jako gesto dobré vůle a vyrazili jsme k sousedům.
Když jsme přišli, skupinka seděla okolo ohně a povídali si. Z reproduktoru se už valilo ohlušující ticho. Se všemi jsem se pozdravil a představil. Všichni byli příjemní a hned jsme si začali povídat o všem možném. Ten večer jsem už nepil, protože jsem potřeboval ráno na celé dopoledne odjet. Seděl jsem vedle blondýnky a povídal si s ostatními. Samozřejmě jsme si ze sebe dělali navzájem srandu, tak jak si Moraváci dobírají Čecháčky a naopak. Smích byl s přibývajícím alkoholem a časem hlasitější. Kolem půlnoci jsem se rozhodl odporoučet. Se všemi jsem se rozloučil a vydal se k chatě. Blondýnka šla se mnou mě vyprovodit. Když jsme odcházeli, nemohli jsme přeslechnout šeptání. Viděl jsem, jak se na mě celou noc dívala. Všem muselo být jasné, že to není jen zdvořilostní garde. Před chatou jsme si ještě zapálili cigaretu a chvilku povídali. Poděkoval jsem za pozvání a příjemně strávený večer. Její oči byly už dost lesklé a unavené. Když jsem se chtěl rozloučit a dát jí polibek na tvář, přitáhla mě a začala vášnivě líbat. Její jazyk se přetláčel s mým a její ústa šla proti mým tak tvrdě, že nám párkrát ťukly zuby o sebe. Držel jsem jí kolem pasu a druhou rukou zajížděl do vlasů. Náhle se odtrhla a začla se omlouvat. Usmál jsem se a řekl jsem jí, že ty polibky na rozloučenou jsou v Čechách určitě zajímavější než u nás na Moravě. Usmála a s mávnutím se otočila a odešla.
V posteli přemítal, co se stalo a že to vlastně nebyl úplně špatný večer.
Druhý den jsem v osm opustil chatu. Při odjezdu jsem se podíval k novým sousedům, ohniště ještě slabě doutnalo ale nikoho jsem tam neviděl. Nejspíš ještě vyspávali. Bohužel se den trochu zkomplikoval a večer v osm jsem se zastavil doma. Hrál jsem si s myšlenkou, že dnešní noc strávím tady. Ale chtěl jsem jí ještě vidět. Doplnil jsem doma batoh dalším vínem a přibalil jsem i kytaru. Vyrážím směr chata.
Před chatou sousedů jsem lehce zatůroval, aby věděli, že jsem zpět. Pár zvědavých hlav se otočilo a já zase zaparkoval pod přístřešek. Teď jsem jen čekal, jestli pro mě přijde ona. Podle plánu jsem nečekal dlouho. Než jsem vysvlékl kombinézu, sundal helmu a kytaru ze zad, už stála na příjezdové cestě vedle chaty a roztomile se usmívala. ,, Už jsem se lekla, že si odjel bez rozloučení." Řekla při příchodu ke mně. Objala mě a dali jsme si letmý polibek na tvář. ,,Po včerejším loučení bych určitě neodjel bez rozloučení." Řekl jsem vyzývavým tónem. Viděl jsem, že jsem jí trochu zaskočil a trochu se zastyděla. ,,Jen jsem se zdržel a stavil jsem se doma pro další víno." ,,To jsi nemusel, máme všeho dost. Co ta kytara? Budeš nám hrát nějaké Moravské hity?" Zasmála se. ,,Jo, mám v plánu zahrát nějaké lidovky, ale cimbál bych na zádech neodvezl." Zasmála se. Opět mě pozvala k jejich skupině a já šel velmi rád. U ohně mě všichni z nadšením vítali. Snad to vypadalo, že jsem jim i chyběl. Kytary se hned ujal nejstarší ze skupiny a začal si brnkat melodii, kterou jsem znal ale nemohl si vzpomenout. Asi po hodině hraní, zpívání a pití jsme byli už všichni příjemně naladění. ,,A co tady motorkář? Kytaru dovezl ale nic nám nezahrál ani nezazpíval." Klučina přišel ke mně a podal mi kytaru. Já zabraný do povídání si s mojí zdejší favoritkou se nechal vyrušit a přebral si nástroj. ,,Tak co mám zahrát?"
,,Zahrej něco pro mě." Odpověděla okamžitě blondýnka. Celé osazenstvo náhle ztichlo a netrpělivé pohledy prozrazovaly, že teď musím přijmout hozenou rukavici. ,,Oukej, ale zpívám skoro tak falešně jako vy, tak mě prosím nesuďte." Okolo sedící se zasmáli. Trochu jsem se rozbrnkával, dlouho jsem nehrál a veřejně ještě déle.
Začal jsem hrát první akordy. Posluchači po sobě začaly házet pohledy. Něco jim ta melodie říkala, ale šlo vidět, že se většina nechytá.
První z nich začali nejistě zpívat se mnou.
Otočil jsem se na objekt mého zájmu a pokračoval jsem.
Její oči v plamenech ohně zesklovatěly a na rtech se objevil dojatý úsměv.
Písničku jsem dohrál a refrén si už zpívala většina osazenstva. Po dohrání jsem sklidil aplaus a nadšené hvízdání.
,, Netušili jsme, že tu s náma bydlí i rocková hvězda." Řekla dojatá blondýnka.
Ušklíbnul jsem se v reakci na její kompliment. ,,Tak koncertní síně jsem ještě nevyprodal." Opáčil jsem. Kytaru jsem vrátil klučinovi, který se zase hlásil o slovo. Asi po půl hodině dalšího debatování se blondýna zvedla a oznámila, že už cítí, že to dnes s vínem přebrala a jde si lehnout. Se všemi se rozloučila a odešla.
Škoda, čekal jsem, že naše loučení se bude podobat tomu včerejšímu. Kytara už ležela bez povšimnutí na stole. ,,Já už taky půjdu. Zítra mám ještě nějaké zařizování." Omluvil jsem se i s výmluvou. Sebral jsem ze stolu nástroj a s mávnutím jsem se rozloučil se zbylým osazenstvem.
V chatě jsem zamířil hned do koupelny smýt ze sebe zápach táboráku a vyčistit zuby abych se zbavil chuti né zrovna dobrého vína. Když jsem přišel k posteli, a začal si uklízet oblečení co jsem měl dnes na sobě, uslyšel jsem lehké klepání. Hlava vykoukla z pokoje na chodbu, kde jsem rozsvítil. Na terase stála ona a přes sklo se na mě usmívala. Otevřel jsem jí a pozval jsem jí dál. ,, Už jsem se lekl, že si odešla bez rozloučení." Drze jsem jí vrátil větu, kterou mi řekla ona pár hodin zpět. Vrhla se po mně. Její jazyk mi tančil v puse a naše ruce jezdili vzájemně po našich tělech. Začal jsem našemu pohybu udávat směr a tlačil jí do mojí ložnice. Naše nohy se střídaly v kroku jako při dokonale sladěném tanci. Ve dveřích do ložnice jsem jí chytil za zadek a zvednul. Její nohy mě objaly a pevně stiskly. Rukou jsem nahmatal vypínač od světel na chodbě, zhasnul a rychle zabouchl dveře. Ozvala se strašná rána do nočního ticha. Povalil jsem jí na postel. A začal rukou zajíždět pod tričko. Začala zhluboka dýchat a její hrudník se začal zvedat rychleji v záplavě adrenalinu. Tričko šlo okamžitě dolů. Stáhla si kraťasy. Její spodní prádlo, modré a krajkové mi hned naznačilo, že dnes měla v plánu mi ho ukázat, protože bylo dokonale sladěné. Dnes jsem to nebyl já, kdo se rozhodl mít sex. Lehl jsem si vedle ní a pokračovali jsme v líbání. Byla nejspíš v soláriu nebo někde na dovolené, její opálení bylo dokonalé, ale tady byl teprve začátek jara. Přesunula se na mě a začla si sundávat horní díl krásného kompletu. Prsa byla trochu menší než jsem očekával ale za to krásně tvarovaná a pevná. Tvrdé růžové bradavky zdobily piercingy, které odpovídaly stejnému designu jako ten v pupíku. Rukou jsem je začal hladit a jemně mnout mezi prsty. Cítil jsem, jako by jí mělo srdce vyskočit přes její dokonalý hrudník. Jemně jsem jí otočil na záda a začal bradavky lízat. Kov v nich byl studený ale tělo rozpálené. Úžasný kontrast. Rukou jsem jí začal masírovat přes kalhotky v rozkroku. Bylo tam teplé vlhko. Začal jsem se pusou přesouvat přes hrudník a pupík až dolů. Její dech se zatajoval. Kalhotky jsem začal rychle stahovat ke kotníkům. Mezi nohama měla krátkou pěstovanou čárku. Její kundička už byla připravená. Ještě jí musím ochutnat. Šťávičku jsem vylíznul odspoda až k jejímu poštěváčku. Její drobné pysky se krásně rozevřely a leskly v tlumeném světle lampy na nočním stolku. Krásně to mlasklo a tak jsem pohyb několikrát zopakoval. Podle jejího vzdychání jsem to dělal správně. Asi po dvou minutách si mou hlavu přitáhla ke své. Její ruce se zaměřily na můj jediný kus oblečení. Moje boxerky se odporoučely na zem. Jemně mě ho chytla a začala mi ho pomalu honit. Po chvilce si ho začala zavádět do připravené kundičky. Šel tam naprosto přesně a bez odporu. První hluboký zásun. Propla se v zádech v závalu slasti. Znovu, další zásun. Opakovala propnutí, tentokrát už s hlasitějším výdechem. Ruce jsem jí chytil nad její hlavou v zápěstí pevným stiskem. Druhou rukou jsem jí chytil něžně pod krkem. Vyhekla rozkoší. Umlčel jsem jí další salvou polibků na její rty. Cítil jsem, jak se jí třesou kolena. Naše přirážení se dokonale sladilo stejně jako naše hlasité dýchání, které doprovázelo mlaskání mého péra v její mokré kundičce. Cítil jsem, jak se chce vymanit z mého sevření rukou. Pustil jsem jí a ona mě odstrčila vedle sebe. Poslušně jsem lehl vedle. Klekla si vedle mě a vyšpulila krásný malý kulatý zadek. Věděl jsem, co se po mně chce. Když jsem se našteloval v kleče za její prohnutá záda, všiml jsem si dalšího jejího šperku, který si vzala jen kvůli mně. Nad kundičkou, na které se leskla její šťávička se blyštil konec análního kolíku, který byl vybroušený do tvaru diamantu. Zůstal jsem na moment v němém úžasu a jen tiše pozoroval ten výhled. Rukou si na něj sáhla a opatrně ho vytáhla ven. Věděl jsem, že ho mám zastoupit já. Péro jsem přiložil k její kundičce a žaludem ji projel po jejím vlastním lubrikantu. Ona si rukou začala masírovat zduřelý poštěváček. Pomalu jsem jí ho začal zasouvat do prdelky. Byla připravená a šel tam bez nějakého zbytečného odporu. Pomalu jsem ho tam celý zasunul. Příjemně si předla zatím co si mezi prsty hrála s jejím malým klitorisem. Chytil jsem jí za boky a začal přirážet v pomalém tempu. Viděl jsem, jak se jí podél páteře naježily ty malé jemné chloupky v doprovodu husí kůže. Chytil jsem jí rukou zezadu za krkem a přitáhl horní část těla ke mně. Její záda se prohla až nepřirozeně moc a tvrdě dosedla zadkem na můj penis. Vyhekla. Druhá ruka přejela přes žebra a prso zepředu pod krk a jemně zmáčkla. Teď si tempo určovala sama. Druhou rukou jsem šel od pupíku dolů pomoci její ruce, která si pořád hrála s kundičkou. Naše ruce se vystřídaly. Po pár minutách nebo vteřinách začala dýchat více zhluboka a přirážet daleko tvrději. Moje ruka v jejím rozkroku začala tancovat rychleji a i tlak se zvětšil. Vzdechání bylo hlasitější a přiřazení rychlejší a tvrdší. Moje levá ruka z krku se přesunula na prso, které silně zmáčkla.
Její orgasmus se blížil a můj taky. V orgasmické křeči se rytmus přiřazení rozhodil a moje ruka v jejím rozkroku byla úplně mokrá. Několik jejích hlasitých vzdechů se rozléhalo prázdnou chatou. Můj orgasmus se právě dostavoval. Přesně na čas. Pár posledních hlubokých přírazů do její krásné těsné prdelky.
A je to. Naše vzdechy už nebyly sehrané a každý vzdechal přesně podle toho, jak zrovna potřeboval. Když bylo po všem, opatrně jsem ho vytáhl ven. Hned za ním vyteklo ven i trocha spermatu. V místě pod její kundičkou bylo úplně mokré prostěradlo. Ona si lehla na záda a já se svalil vedle ní. Hluboce jsme vedle sebe oddychovali a dívali se navzájem do uspokojených očí. Po malé chvíli mě políbila a překročila, aby se mohla obléct zpět do šatů, které i s mými boxerkami ležely na zemi vedle postele. Hodila je po mně. Rychle jsem si je oblékl a sledoval jsem, jak se její krásné tělo pomalu zahaluje oblečením. ,,Už musím jít, než si všimnou, že nejsem u sebe." Řekla tiše. Trochu mě to zamrzlo, že nezůstane přes noc. ,, Dobře." odpověděl jsem trochu smutně. Natáhla se přes mě a dala mi ještě jeden, poslední polibek a rukou sebrala kolík, který ležel na posteli vedle mě. Pak se rozloučila a zavřela za sebou dveře. Kroky které jsem slyšel opravdu mířily ven z chaty a zabouchnutí dveří znělo jako sladká tečka dnešního večera.
Ráno mě vzbudil zvuk vibrací mobilu na nočním stolku. Zase práce... Vyřídil jsem hovor a znovu si lehl do postele. Zkontroloval jsem čas. Bylo půl desáté. Takhle dlouho většinou nespím. Vylezl jsem z postele a odebral se do kuchyně kde jsem si připravil kávu. V trenkách jsem vyšel na terasu kde jsem si zapálil cigaretu a vychutnával kávu při myšlenkách na včerejší večer. Chtě nechtě jsem si za Boha nemohl vzpomenout na jméno mé noční návštěvy. Já a paměť na jména... Kolem poledne jsem se rozhodl jít pěšky do nedaleké restaurace na oběd. Když jsem procházel kolem sousedů, všiml jsem si, že jsou obě auta pryč ale podle sklenic nechaných na stole jsem usoudil, že se ještě vrátí. Odpoledne jsem strávil na chatě a koukáním na televizi. Nějak se mi nechtělo nic dělat. Bubnování dešťových kapek do plechové střechy mě informovalo o změně počasí. Vyšel jsem ven předním vchodem, který jsem já nepoužíval, vždy jsem chodil přes terasu vzadu. Chtěl jsem zkontrolovat, jak moc silně prší, zda to bude na zbytek dne nebo jen přeháňka. Když jsem udělal krok ven, o něco jsem zakopnul. Průhledná láhev od vína, které jsem včera přinesl hostitelům se rozkutálela po verandě směrem ke schodům. Než jsem stihl nějak zareagovat, s cinkáním padala po betonových schochech a o poslední se rozbila. Střepy se zastavily pod schody, v místě, kde se dělala velká louže. Sešel jsem posbírat co z láhve zbylo. Periferně jsem zahlédl dvě auta, která opouštěla ulici a mizela za zatáčkou. Byla to auta mých dočasných sousedů. Při sbírání střepů z louže jsem objevil malý kousek papíru, který byl napůl v lahvi a napůl v louži. Sebral jsem ho. Byl to vzkaz.
"Doufám, že se mi ozveš, Nikola ❤️"
Pod tímto stručným textem byl napsaný profil jejích sociálních sítí a nejspíše telefonní číslo. Jenže se v louži rozpilo a bylo nečitelné. Při snaze vzkaz co nejrychleji usušit jsem ho rozmazal ještě víc. Sedl jsem rychle v notebooku a začal luštit rozmočený text. Zkoušel jsem vydedukovat všechny znaky a psal je do vyhledávače na sociálních sítí. Každý jeden profil jsem otevřel, ale ani jeden z nich nebyla moje blondýnka, která teď už měla jméno. Telefonní číslo bylo nečitelné úplně.
V chatě jsem strávil ještě dva dny. V naději, že se třeba moji sousedi vrátí. Ale příjezdová cesta jejich chaty zůstávala dál prázdná. Ty dva dny odpovídaly přesně těm dnům, jaké jsem si tu původně představoval strávit. Jenže to by tam nesměla být ona. Z původně nechtěných sousedů se vyklubala krásná vzpomínka a jedna nezapomenutelná noc.
Ještě dva roky jsem si chatu pronajímal ve stejný datum v naději, že se třeba znovu objeví. Každý rok to byla úžasná odpočinková dovolená. Přesně taková, jakou jsem si tehdy přál. Ale už nikdy to nebude ta, kterou si přeju teď...