Jedu si takhle ráno tramvají, opřenej o zadní okno. Nejdřív je kolem mě docela místo, ale pak přistoupí buchta a stoupne si po mojí levý ruce, obličejem k oknu a čte si knížku. Protože je menší a stojí docela blízko, mám přes její rameno pěknej výhled do hlubokýho výstřihu s docela pěknýma, velkýma kozama. Na další zastávce přistoupí borec a stoupne si po mojí pravý ruce, taky bokem ke mně. Zaměstnanej pěkným výhledem na kozy tý čtenářky si ho nevšímám.
Postupně do tramvaje přistupuje víc lidí, až jsem nakonec docela uzavřenej mezi oknem, buchtou a týpkem. Z těch koz mi péro nestojí (to bych měl v létě fakt těžkej život), ale asi se prokrvilo dost na to, aby se trochu vyrýsovalo v upnutých kalhotech, který jsem měl na sobě. Najednou cítim, jak mi po něm letmo týpek přejel hřbetem ruky. Možná to nebylo ani přejetí, spíš lehkej dotek. Říkám si, že to je náhoda, asi se někomu jen uhybal. Dál si všímám spíš tý čtenářky, ale v tu chvíli ten dotek cítim znovu a je jasný, že to není náhodou. Trochu se mi zvýší tep a je mi jasný, že už se jen těžko ubránim tomu, aby se mi postavil ... z jedný strany pěkný kozy a z druhý se mi týpek dotýká péra. Říkám si, no co už, tak to nechám trochu dohrát, ať vidim, kam to vede. Nikdo v tramvaji stejně nemá šanci vidět, co se odehrává. To, že stojim na místě a v kalhotech mám vyrýsovaný teď už dost naběhlý péro je pro týpka jasnej signál, že může pokračovat.
A vůbec se toho nebojí: po pár dalších dotecích (každej delší než ten předtim), mi ho týpek chytne do ruky a začne přes kalhoty honit. V tu chvíli tramvaj zastaví na zastávce, čtenářka vystupuje, tramvaj se vyprazdňuje a já mu dávám ruku pryč jako signál, že už to stačilo. Do další zastávky se ještě parkrát snaží přiblížit, ale už mi to přijde spíš otravný než cokoliv jinýho. Pak semnou dokonce vystoupí a snaží se mě oslovit. Mám ale sluchátka a pokračováním v chůzi mu jasně dávám najevo, že ta minuta, ve který se projevil jako slušnej úchyl, byla až dost. I kdybych byl na kluky, asi bych se nechtěl seznamovat s týpkem, kterej sahá na péra random borcům v MHD. Ale je jasný, že zbytek dne jsem z celý tý konstelace byl pořádně nadrženej ;)
PS: Stalo se vám někdy něco podobnýho? Nechali byste to dohrát? Zajímá mě to hlavně u žen, kde to asi bude častější.
Similar stories
-
“Čekamo te na mostu u 21:30”. Kasnio sam 10-ak minuta. Čekali su me. Par u srednjim dvadesetim godinama gdje je on šutio i smješkao se a ona pričala kao da se nismo vidjeli godinana. Pričali smio i…
prije 6 mjeseci 0 958 6 -
Bilo je to jako davno .. Moje prvo musko drustvo dogodilo se je jos u ranoj mladosti (19). U susjestvo je dolazio svojoj necakinji stariji tip (70+ god) iz Italije . Dolazio je i kod nas na kavu sok…
prije 6 mjeseci 9 1042 14