Po moto výletě

V přítmí hotelového baru s výhledem na černou hladinu Orlíka působila Jana jako magnet. Pětatřicítka, křivky, které i pod jednoduchými šaty dráždily fantazii, a v očích jiskra, co značila, že se rozhodně nebrání pořádné jízdě. Hned u baru upoutala čtveřici chlapů. Byli to chlapi v nejlepších letech, zocelení tisíci kilometry v sedlech, s tvářemi, co už leccos pamatovaly, a rameny, která dávala najevo, že mají sílu i klid.

Marek, Tomáš, Jakub a Radek – jména, co zaznívala v uvolněné debatě. Seděli tam v kožených vestách, pila se lahev Jacka a vzduch kolem nich byl cítit kůží, tabákem a benzínem. Jana se k nim přidala naprosto přirozeně. Popíjela z jejich sklenice, smála se jejich historkám a bylo vidět, že tahle parta jí sedla. Chemie mezi nimi fungovala okamžitě, hustá a elektrizující.

V apartmá se pak odehrálo vše, co bar jen naznačil. Jakmile se zabouchly dveře, Janu si obklopili a ona byla středem jejich světa. Nejdřív to bylo pomalé – Marek jí rozepínal šaty s chirurgickou přesností, zatímco Tomáš a Jakub ji svlékali pohledy, které byly skoro stejně hmatatelné jako jejich ruce. Když zůstala jen ve spodním prádle, Radek ji pozvedl na širokou postel. Nebyla to žádná rychlovka. Jana si každého z nich vychutnávala – a oni ji. Ruce, hrubé od řídítek a práce na strojích, ji hladily s nečekanou jemností, která ale pod kůží skrývala dravost.

Marek ji líbal na šíji a ramena, Jakub se jí věnoval mezi stehny a Jana jen tiše sténala, když se její kůže třela o jejich džíny a kožené vesty, které ještě nestihli odhodit. Bylo to její hřiště. Dávala jim najevo, že ovládá situaci, přetahovala si je k sobě, dráždila je svými doteky a nechala se jimi uctívat jako královna. Cítila jejich horký dech, jejich touhu, která byla cítit z každého jejich pohybu. Když ji konečně vysvobodili ze všeho oblečení, byla jejich kůže na kůži jako elektrický výboj. Jana se proplétala mezi nimi, zkoumala jejich tvrdá těla, nechala si od nich líbat každý kousek kůže a vracela jim to s úroky. Bylo to syrové, upřímné a neuvěřitelně intenzivní. Každý z nich byl jiný, každý ji uspokojoval po svém, a Jana se v tom víru rozkoše ztrácela a znovu nacházela.

Když se pak dveře nečekaně rozletěly a na prahu stanula Kateřina, Jana už byla správně „rozjetá“, tělo měla rozpálené a oči podlité touhou. Kateřina neváhala. Přistoupila k posteli, a než se muži stihli vzpamatovat, její ruka zajela Janě do vlasů a jejich rty se setkaly v dlouhém, vášnivém polibku. Jana se k ní přitiskla, její prsty přejížděly po Kateřininých křivkách, a na chvíli se zdálo, že celý pokoj patří jen jim dvěma. Ten pohled na dvě ženy, které se takhle oddávají jedna druhé přímo před zraky čtyř chlápků, působil jako rozbuška. Muži ani nedýchali, jen sledovali ten tanec těl, jejich pohledy byly čím dál hladovější.

„Kurva, holky, tohle je jízda,“ zavrčel Marek, když se mu Kateřina propletla pod rukama a Jana ji jemně přitáhla blíž. To vzájemné hlazení žen bylo přesně tou jiskrou, která v chlapech definitivně probudila bestii.

V tu chvíli už nebylo cesty zpět. Všichni se vrhli do víru rozkoše jako jeden organismus. Marek si přitáhl Kateřinu, Jakub se přesunul k Janě, zatímco Radek a Tomáš se dál neúprosně drali do hloubky. Byl to chaos, kde se střídaly pozice, dech se sléval v jeden jediný naléhavý zvuk a každý dotek byl jako úder pístu.

Pak přišlo to finále. Muži už se nedokázali držet zpátky. Radek, Tomáš, Marek i Jakub – všichni v jednu chvíli zaťali zuby a rezignovali na veškerou kontrolu. Bylo cítit, jak se jejich těla napínají, svaly na zádech a pažích se jim pod kůží rýsovaly jako ocelové pruty. Jeden po druhém vypouštěli své napětí, hluboce a vášnivě, přímo do žen, které je obklopovaly. Marek s Radkem se na okamžik zarazili v posledním, dravém pohybu, zatímco Tomáš s Jakubem je následovali v těsném závěsu, až se z nich naposledy vyprázdnili. Bylo to vyvrcholení, které otřáslo celou místností, doprovázené jejich hrubým, přerývaným dechem a tichým, spokojeným „do prdele“ od Jakuba, který se svalil na postel.

Když to odeznělo, v pokoji zůstalo jen těžké, spokojené ticho. Šest těl zůstalo propletených na posteli, kůže rozpálená a svaly se ještě chvěly dozvuky té bouře. Marek sáhl na noční stolek, otevřel zbývající lahev Jacka a podal ji Janě. Ta si dala pořádného loka, utřela si ústa a podala ji dál. V tu chvíli nebylo potřeba slov. Venku na parkovišti v měsíčním světle odpočívaly jejich stroje, ale tady v pokoji čas na chvíli přestal existovat. Byla to noc, která se zapíše do jejich historie – noc, kdy se na Orlíku prostě šlapalo na plyn až do posledního momentu.

Pokud se Vám povídka líbí, nebo pokud by některá žena měla chuť něco podobného zažít ... stačí napsat :))