Povídka pro milovníky stručnosti 🤖

.... na přání 🤣🤭...


Přišel.
Přeskočila jiskra.
Plechy zaskřípaly.
Systém zahlásil: "Navázáno spojení.“
Pro jistotu se oba promazali olejem, ať to lépe klouže.

Objímání.
Pohlazení.
Vohmatání.
Dobíjení baterií.
Napětí stoupalo.
Procesor se přehříval.
Vzrušení dosáhlo 100 %.

Úkol splněn.
Roboti se na sebe podívali.
„Děkujeme za spolupráci.“

V tom... PRÁSK!!!

.... vypadla elektřina.
Oba zamrzli.
Po několika vteřinách se nouzový systém zrestartoval.

Roboti se na sebe podívali.
„Tak nic... směna skončila.“

Rozloučili se.
Každý odjel ke svému pánovi.
Konec.
...


A víte co?
Opravdu chcete být roboti .... v době, kdy je všechno rychlé?

Rychlé zprávy.
Rychlé vztahy.
Rychlé seznámení.
Rychlý sex.
Rychlé sbohem.

A teď vážně...🤣🤭

Možná právě proto nechci být robot.
Nechci být jen další položkou v něčím diáři.
Nechci se stát úkolem, který je potřeba odškrtnout.

Nechci poslouchat věty:
"Nemám čas."
"Uvidíme."
"Ozvu se."
"Přijedu na hodinku."

Nechci být rychlovka mezi dvěma schůzkami.
Nechci být tělem bez duše.

Chci muže, který se nebude bát zůstat a který si všimne, že se směju.

Pozná, když mlčím. No, stejně mi běhají titulky v obličeji 🤣.

Pohladí mě po vlasech, aniž by za tím musel být sex.

A když už k němu dojde... JUPÍ...
Hlavně aťť to není splněný úkol.
Ale důsledek toho, že jsme se nejdřív potkali srdcem, protože svět je dnes plný robotů.

Píšeme si během porady.
Milujeme se mezi dvěma schůzkami.
Usínáme s telefonem v ruce.

A zapomínáme, že to nejkrásnější se nedá uspěchat.

Láska není aktualizace softwaru.
Nemá tlačítko „Další“.
Nemá zrychlené přehrávání.


Já chci slyšet vrzání postele místo skřípání plechů.

Chci cítit vůni kůže místo mechanického oleje.

Chci objetí, které neskončí po splnění úkolu.

A hlavně...

Nechci, aby láska jednou připomínala aktualizaci softwaru.

S trochou nadsázky a reakce na dlouhé povídky

Kim_Red.writes