Vejlet do neznáma III

,,Můžeš ještě?"
Michal zamrkal. Vypadal, že nečekal, že budu chtít nebo moct pokračovat. Udělal pár kroků ke mně, mezi tím jsem se otočila na 4, aby mě moh chytit za boky a šukat jako pes. A to taky přesně udělal.
Zaslechla jsem Lukášův hlas. ,,Michale, pustíš mě tam na chvíli? Já stejně dlouho nevydržim."
Michal se uchechtnul a pustil ho ke mně. Tohle bylo zase jiný. Lukáš si mě k sobě přitahoval úplně měkkejma jemnejma tlapkama. To má z toho, že jenom datlí do klávesnice a do mobilu, napadlo mě.
Začal do mě pomalu.... To bylo zajímavý. Úplně jinej tvar. Pohyboval se ve mně a vytvařel dost jiný pocity. Nebyl tak objemnej jako Michal a už vůbec ne jako Máca, to asi málokdo, ale byl hodně prohnutej nahoru a byl hodně tvrdej, takže hodně tlačil.
,,Běž dolu!", skoro jsem mu to rozkázala.
Lukáš sebou trhnul. Zastavil se a asi nechápal... ,,Cože? Proč? Udělal jsem něco špatně?"
,,Ne, neudělal jsi nic špatně, šukej mě zespodu. Pochopíš to."
Posadil se na okraj postele, dost neohrabaně jsem se na něj vysápala a dosedla. A to bylo ono! Tlačil, hodně a tlačil na tom správným místě. Prohla jsem se a spokojeně předla. Pochopil. A taky pochopil, že teď má prostor pro iniciativu. Vjel mi rukama pod urousaný mokrý šaty a chytil mě za pas. A šel mi naproti. Já už jsem se jen zapřela a držela. S vědomím, že to možná nebude na dlouho, jsem z toho chtěla vytřískat co nejvíc. Teď asi nahodil turbo, protože nasadil dost zběsilý tempo, šukal mě jako smyslů zbavenej. Snažila jsem se zůstat zapřená a jen držet, ale nešlo to. Všechno se stahovalo a uvolňovalo a čvachtalo a lepilo a teklo. Bylo to tak dobrý. Tak správný. Tak...tak..tak. Připadala jsem si jak ve ždímačce. Možná jsem ta ždímačka byla já a Lukáš byl to, co se ždíme. Kroutila a stahovala jsem se možná celou věčnost. Možná to bylo pár minut. Ale možná to byly věky. Několik orgasmů nebo jeden tak dlouhej. Nevím. Pak zpomalil, přirazil už jen párkrát a při tom jsem cejtila pár jeho cukatůr. Máca s Michalem mě z něj sundali a Michal pokračoval kde skončil. Postavil mě zase na 4 a bral mě zezadu. Máca se posadil k nám, aby byl u mýho obličeje a odhrnul mi mokrý prameny vlasů z obličeje. Hladil mě po vlasech, hrabal se v nich, líbal mě a to bylo tak příjemný, že to bylo stejně hodnotný jako dobrej sex. Michal pleskal kulkama o moje pysky a klitoris a mně se klepaly nohy, podlamovaly ruce a šla jsem hlavou do matrace. Máca mi zase shrnul vlasy z obličeje a stáhnul mi je rukou dozadu. Hladil mě jako svýho nejmilejšího mazlíčka. Michal občas vypadával z kontrolovanýho tempa. Řvala jsem do matrace, neudržela se na rukou, měla jen vystrčenej zadek nahoře a i ten se sesouval dolů. Michal pokračoval a přirozeně plynule přizpůsoboval svoji polohu tý mojí.
Když jsem padla břichem na matraci úplně, nejdřív na mně seděl a tak mě šoustal, potom si na mě prostě lehnul. Byl ve mně takhle opravdu pevně sevřenej. Tahle poloha byla hodně těsná. Trochu s tempem polevil, už tak jsem měla úplně vyřvaný hlasivky. Dotýkal se mě zase z jinýho úhlu, dotýkal se mejch nervů trochu jinak, ale v těsnějším sevření. Teď se pohyboval opravdu pomalu, spíš se kolíbal. Zase držel tempo. Tohle ve mně vytvářelo jiný zvuky. S každým přírazem jsem vyjekla. Zase zprudčoval, i když nezrychloval. Máca mě hladil po vlasech a druhou rukou mě držel za ruku.
Michalovy přírazy se stávaly čím dál drsnějšíma. Chytil mi obě ruce, držel mi je za zádama a šukal mě strašně tvrdě. A do toho ta těsnost. Řvali jsme oba. Tekly mi slzy, sliny, teklo mi snad všechno, co mohlo. Matrace podle mnou byla mokrá. Neovladatelně jsem se klepala, kvílela, stahovala se, ale svět se nezasekával. Všechno jelo plynule, pocity a orgasmy klouzaly s nečekanou lehkostí. To stabilní tempo bylo boží. Když se všechno točilo, tohle byl můj pevnej bod. A proto se mi tak dobře omotávalo kolem jeho ptáka.
Když jsem to nečekala, najednou se ode mě odpojil. Posadil se vedle mě z druhý strany, otevřel petku s vodou a napil se. Pak ji podal i mně. Chvíli mi trvalo, než jsem se dost sebrala, abych ji pořádně uchopila a napila se. Vůbec jsem si neuvědomila, že vlastně vůbec nepiju. Ostatní měli prostor se napít, ale já vlastně až teď. Napila jsem se na několikrát. Ocenila jsem, že je to neperlivá neochucená voda, prostě ideální osvěžení.