Lavička

Dnešek byl trochu náročnější, cesta autem v těch tropech není nic moc. Naštěstí nás nic nezdrželo a hned po příjezdu jsme s děckama vběhli na koupák a po počátečním pádu do prvního bazénu po ruce jsme si zbytek dne ještě docela užili leckterých atrakcí, co tady mají. Byl to docela fajn start dovolené v našich oblíbených termálech. O to lepší, že děcka právě konečně dorostly do bodu určité mateřské a laktační nezávislosti a naši se dostali trochu do kondice, aby s těma capartama zvládali držet krapet krok, než společně brzy večer všichni odpadnou tvrdý jak rohlik jen se zbytky známek života.
Jen díky tomu jsme si mohli dneska spolu sami dva vyjít po setmění na pozdní večeři v téhle naší oblíbené vesničce kdesi na jihu Slovenska. Ještě pořád tady funguje ta malá italská restaurace, která zde byla nová zrovna v době, kdy jsme sem začali jezdit na naše první studentské dovolené s omezeným rozpočtem v babiččině vypůjčeném autě.
A tak tady sedíme u venkovního stolu, je tropický večer, cvrčci cvrkají a světlo lampiček úhlem paprsků zvýrazňuje ty Tvoje dolíčky ve tvářích jako kdysi. Ty asi jen tak někam nezmizí. Pizza s česnekovým máslem mazaným vypečeným okrajem nám udělala tak nějak dobře a trocha bílého vína rozpustila ztuhlé svaly do trochu vláčnější formy. Tak platím účet a s trochu ztěžklýma nohama se zvedáme a zaklesnutí s rukama v obětí se vydáváme na procházku zpátky na penzion. Žvatláme nějaký nesmysly a užíváme si ten klidný večer. Cestou procházíme pod mostem, který vede napříč nad vesničkou a opodál vidím pod lipou starou lavičku. Ve dne musí být určitě v příjemném stínu. Ale ani teď sem pouliční lampa nesvítí zrovna plnou silou. Procházíme kolem a už Tě táhnu, pojď si na chvilku sednout. Po pár krocích trávou se otáčíš, rukama si podél zadečku a stehen rovnáš tu volnou sukni lehounkých letních šatů co máš teď na sobě, aby sis mohla spořádaně hačnout. Jsem trochu rychlejší, když si sedám obkročmo a koriguju Tě... mmMmmm pojď takhle. Koukáš co to, znova se zvedáš, abys mohla přehodit nohu se sukní a dosednout. Trochu daleko. Tak se přisouvám, chytám si Tě za stehna a přitahuju si Tě ještě blíž. Je to super pocit držet hebkou kůži Tvých stehen přes ještě jemnější látku, která po nich hladce klouže. Ten pocit něžnosti až se mi cosi hnulo v kalhotech. Držím si Tě za zadeček a Ty mě okolo pasu. No co už, na to jsem si u Tebe musel dávno zvyknout, že se Ti nechce natahovat až nahoru kolem ramenou. A tak se na sebe koukáme v té skoro tmě a pomalu se nakláníme čím dál blíž. Najednou zkoušíme jestli se po těch letech ještě umíme líbat a docela to jde. Je to trochu nezvyklé, tohle není jen ta letmá pusa na rozloučenou, která s námi bydlí posledních několik let. Je to mnohem intenzivnejší, vlhké, klouzavé a dráždivé. Člověku se úplně zavírají oči ze všech těch vjemů. A přestává vnímat i ty občasné kolemjdoucí, jejichž letmé pohledy spíš napovídají, že by tuto lavičku taky rádi použili podobným způsobem. Ta naše chvilka mi na mysl přinesla vzpomínku na naše první schůzky, kdy jsme nad městem v parku chodili tímhle způsobem sedět spolu na lavičce. Jak jsem se Ti tehdy drával do těch strečových plátěných kalhot, ve kterých jsi chodila do školy, abych Tě trochu pomačkal tam, kde jsi se tehdy ještě neholila. A tak si Tě teď přisouvám ještě blíž, podsouvám stehna pod ty Tvoje, až se Ti nohy začínají trošku zvedat a sedíš mi skoro na klíně. Přejíždím Ti dlaněmi pomalu ze zadečku, přes stehna a kolena dolů na lýtka, abych je nadzvedl a položil Ti nohy za sebe na lavičku. Mám rád ty okamžiky v životě, kdy se trupem ocitám v prostoru mezi Tvými koleními jamkami. Ať už je to příležitost jakákoliv a vyústí v jakoukoliv situaci, je mi zde prostě krásně. Rukama Tě hladím ještě dál až ke kotníkům, kde hledám přezky páskových sandálků a začínám je rozepínat. Překvapením otevíráš oči v tiché otázce, na kterou nikdy neuslyšíš odpověď. Jen co sandálky pokládám kousek dál na lavičku za sebou, pomáhám Tvým kotníkům trošku blíž ke mě a nožkám lehce překřížit, ať je máš trochu těsněji kolem mého těla. Tak je to lepší, cítit to jemné sevření. Zase se ústy potkáváme a naše jazyky se proplétají ve Tvé puse, kam vnikám svým jazykem. V tom už si užívám rukama cestu zpět od kotníků přes lýtka ke kolenům. Odtud už ale dál pokračuju tentokrát pod jemnou látkou Tvé sukně. Bříšky prstů a dlaněmi si trochu větším tlakem vychutnávám ten pocit z nahé kůže Tvých stehen, až pomalu dosahuji k bokům, kde narážím na gumičku lehounkých kalhotek. Ty ty bombarďáky prostě doma nenecháš, ani kdyby ses měla uvařit. S pobaveným potutelným úsměvem pokračuju pravou rukou dál na zadeček a levou nenápadně přetékám stehýnko, bříšky prstů hladím tenkou látku těch kalhotek až do Tvého klína. Poloha, ve které sedíš úplně okolo mě, mi dává ten v kalhotkách zahalený měkoučký teploučký poklad úplně vstříc rozevřený do široka. Otáčím dlaň nahoru a plochou všech prstů přejíždím co nejmenší silou přes tu látku na Tvé broskvičce a vnímám všechny ty tvary, záhyby a hrbolky, zatímco se palcem trochu opírám o ten měkký pahorek. Docela už se Ti prohlubuje dech, když já už celou věčnost vůbec nedýchám. Líbám Tě intenzivněji, svým jazykem pronikám větší silou a utlačuji a třu ten Tvůj. V tom si Tě větší silou přitahuji za zadeček a rukou vespod na kalhotkách začínám se zvyšujícím se tlakem krouživě masírovat micinku. Moje ruka už přestává klouzat po látce kalhotek a tyto začínají zcela kopírovat její pohyby včetně pokožky, které je pod nimi. A tak od stydkého pahorku až dolů k hrázi a ze strany na stranu hnětu stydké pysky, které jsou teď krásně uvolněné, tvárné a nekladou pohybům mé ruky s látkou kalhotek téměř žádný odpor. Když mi při těchto pohybech bříška prstů pod tlakem vždy trochu zavadí o rýhu mezi stydkými pysky, je ve Tvém hlubokém dechu krátce slyšet vysoký tón zarezonování hlasivek, jak se v ten moment nedokážeš ubránit vzdychnutí, které jde spontánně až z Tvého nitra. Na prstech cítím čím dál větší teplo a vlhko, zatímco se pohupováním pánve v bocích snažíš vycházet mé ruce vstříc ladnými, ale stále naléhavějšími pohyby. Jakoby snad moje ruka měla zůstat skálopevně na svém místě v našem malém vesmíru a Ty se na ni chtěla narážet čím dál větší silou a hlouběji. To sis ale zatím nezasloužila a tak se moje dlaň stále trochu pohupuje s Tebou a nedopřává Ti tak silný tlak, po kterém teď Tvoje tělo úplně zoufale touží. Na konci každého pohybu se vždy trochu zachvěješ, jak se snažíš přitlačit víc, dál a silněji. Ale přitom se nedostavuje ten úžasný silně pronikavý tlak, který by proměnil to palčivé mravenčení, chvění a k explozi nahromaděnou energii ve slabinách Tvé pánve v milosrdné propuknutí slastných křečí uvolňujících tu agónii. Místo toho ruku odsouvám trochu bokem, když najednou cítím Tvoje nehty na svých zádech a zakousnutí do mého jazyka, jak se zoufale ve strnutí snažíš získat ty pocity zpět. Konečky prstů trochu přitláčím a pod lemem kalhotek je vsouvám zase zpátky, kde byly před chvílí. Pocit na mých prstech se zcela mění a je tak slastně intenzivní, že při líbání se zavřenýma očima utrhne z řetězu mou fantazii, která ihned přispěchá s představou vysvětlující si pocity konečků mých prstů po svém. Jako bych ji teď viděl před sebou. Tou představou je broskev na poledním slunci. Tak přezrálá a pod svou slupkou tak zahřátá, až napraskla. Měkká teplá dužina se tlačí z praskliny ven a blýští se sladkým hustým nektarem, který už se v ní nemůže udržet a pomalu po ní stéká. To přesně cítí mé prsty pomalu za sebou klouzající cestou mezi stydkými pysky sem a tam, kde na jedné straně naráží na citlivý klitoris a na straně druhé po té, co po pošimrání ústí močové trubice ztrácí pevnou půdu pod nohama a trochu mizí v rozevírajícím se vchodu do Tvého lůna. A tak se to stále opakuje s občasným zatlačením prsty do stran, aby si udělali trochu víc místa mezi neustále více krví nabíhajícími pysky. Celé to působí jako věčnost. Aź mám najednou z Tvého vzdychání a pohybů pocit, že už to dál nevydržíš. I já mám v kalhotách už dlouho nepříjemné těsno. Druhou rukou pouštím Tvůj zadeček a zatímco se sesouváš trošku zpět, rozepínám na kalhotech všechno co jde, poklopec úplně rozevímám do široka a vytahuju si ho od tam ven. Tvou sukní halím svůj klín a opět si Tě začínám pomalu přisouvat za zadeček čím dál tím blíž. Prsty vysvobozuji ze zajetí a odtahuji mokré kalhotky bokem ze Tvé kundičky. Mám erekci jako kámen, ale předkožka ještě zakrývá žalud. Přisouváme se ještě kousíček blíž a už na své kůžičce cítím laskání tím měkkým teplým mokrem. Pohupujeme se a hladíme se navzájem tím, co musí prolnout v jedno. Po chvilce to už nemůžeš vydržet a pevněji mě chytáš rukama. Tvoje pánev se vyklání dopředu a mě vstříc. Cítím jak se můj žalud sune štěrbinkou Tvé kundičky až naráží na kroužek svalů u vstupu do lůna. Cítím jeho tlak a teplo dokola špičky žaludu. Ale jen krátký okamžik, protože se s Tvými dalšími opatrnými pohyby hladce nasouvá okolo mého žaludu a zase zklouzává zpět. S každým tímto nasunutím mi svou šťávou namáčíš větší a větší část žaludu a trochu po něm sesouváš dozadu mou kůžičku, jejíž okraj svou kundičkou vnímáš při každém pohybu a nejvíc Tě dráždí na kraji Tvé dírky. Předkožku mi nakonec úplně shrnuješ za žalud, aby tam vytvořila napnutý lem, který si dále užíváš a zpracováváš sem a tam zasunutý jen nakrajíček, kde jsi na něj nejcitlivější. Až jej tímto laskáním celý překonáváš a pokračuješ po celém penisu až nadoraz. Jemným pohupováním se milujeme a já teď úplně cítím všechno měkké teplo a vlhko, které mě odnáší někam daleko. Máš ji tak příjemně těsnou, že při tom něžném pronikání cítím stále větší laskání Tvým nitrem. Hladíme se při tom navzájem po zádech a ruce při hlazení využíváme k tomu přitahovat se blíž, abychom se během toho milování neodsunuli a nerozpojili. Přesto, že i cvrčci už šli spát a je úplný klid, já v uších neslyším nic než šum a hukot, jako bych stál někde u vodopádu. Se zavřenýma očima se soustředím na všechny ty pocity a vjemy, které mi Tvé tělo působí. Díky tomu si všímám opodál po chodníku procházejícího páru až příliš pozdě. Rychle se k nim ohlížím hlavou, což i Tebe vyruší a podíváš se. Ti dva se koukají jinam a snaží se diskrétně svižně projít a zase zmizet do noci. Instinktivně se choulíme a tiskneme těsně k sobě, hlavy se opírají o tváře. Síla pocitů co teď máme nám ale nedovolí se zastavit a tak jen zpomalujeme naše pohupování těl, aby bylo méně patrné a víc nenápadné. Stejně je to zbytečné, muselo to být naprosto zřejmé co se ve stínu lípy od lampy děje mezi starou dřevěnou lavičkou a Tvou sukní, která nás skrývá. Obzvlášť když jsme si těch cizinců všimli až v okamžiku, kdy už kolem nás téměř prošli. Díky tomu těsnému sevření cítím o kolik hlouběji jsem do tebe pronikl. Držím si Tě tak i dál, jednou rukou Tě pevněji chytám za pas a silněji přirážím a pronikám. Stydkým pahorkem se mi teď třeš o podbřišek. Po chvilce se Tvůj dech znatelně prohlubuje. Začínáš sama silněji a rychleji vycházet vstříc svou pánví. Ty pohyby jsou tak otevřené a plné touhy jakoby jsi chtěla, abych celým tělem padnul do Tvého nitra a naše těla se spojili v jedno. V jednu chvíli mi pokládáš svou lehce pootevřenou a hluboce dýchající pusu na rameno, jakoby ses chtěla umlčet a ukrýt zároveň. Schovat se s něčím co jsi tady našla do bezpečí. V tom cítím jak mi Tvé pánevní svaly začínají slabounce cukat okolo kořene penisu. Zakláním se trochu v bocích a dávám Ti ho ještě těch posledních pár kousíčku hlouběji jen co to jde. Cítím jak ještě rozevíráš stehna a klínem se ke mě tiskneš. Stahy Tvých svalů postupně sílí a zrychlují se, vzdycháš mi do košile na rameni. Mám z Tebe pocit, jako by jsi najednou byla v jiném vesmíru. Duše z Tvého křečemi zmítaného těla vylétla až do nebe. Nemůžu už dál vydržet vlastní pocit šimrání, nutkání a tlaku v podbřišku a v tom cítím vlastní škubání a slastné křeče. Jakoby spolu naše těla těmi stahy zápasila a působila si při tom vlny extáze. Trvá to dlouho a jen pomalu odeznívá. Cítím mnohem méně tření uvnitř a mnohem větší mokro. Muselo tam něčeho hodně přibýt. Sedíme v sobě v objetí, hluboce dýcháme, odpočíváme, sevření se uvolňuje. Pomalu se probíráme zpátky do reality a zase začínáme vnímat tu lavičku, lípu a potemělou opuštěnou ulici. Koukáme se na sebe a beze slov se usmíváme s vědomím, že jsme si teď navzájem udělali moc krásně. Zadýchaný sahám pod sukni a jak ho nechám z Tebe vyklouznout stahuji kalhotky rychle ze strany zpátky na svoje místo, než by něco stihlo uniknout. Pozoruješ to s otevřenýma očima, pozvednutým obočím a lehce nevěřícným přihlouplým úsměvem, který rád hned opětuji. No a co, že to ty kalhotky asi neudrží. Vždyť je to teď úplně jedno.