Příběh o vášnivé ženě

Pamatuji si to jako by to bylo včera, zdánlivě náhodná zpráva od náhodné ženy. Nezačali jsme vůbec dobře a hned z úvodu došlo k nedorozumění, které by běžně znamenalo jít o dům dál… Ale já ještě nechtěl a nechtěla zřejmě ani ona, jako kdybychom oba věděli, že to společné a krásné najdeme jinde. Ačkoli naše konverzace připomínala přehlídku arogance, podařilo se nám domluvit se na osobním setkání. Já se těšil a zároveň trochu bál, přece jen jsem cítil tu jiskru, vášeň a sílu ženy, která ví, co chce a rozhodně si to i vezme. Nechtěl jsem ji v tom bránit, ale zároveň si chtěl zachovat svou hrdost.

Sešli jsem se v jednom menším obchodním centru kousek od mého bytu, proběhlo formální seznámení a následoval návrh si dát něco dobrého k jídlu, nebyl důvod odmítnout. Od první chvíle jsem však cítil tu energii a ženu, která v ní dříme. Postavou to nebyla žádná modelka, to pro mě však nikdy nebylo rozhodující – rozhodující je pocit, pocit vedle toho druhého.
Když začala vycházet schody ve směru restaurace, věděl jsem, že už té situaci nedokážu čelit. Dnes už nevím, kde jsem tu odvahu našel, ale musel jsem ji plácnout přes zadek. Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, hned se na mě zaraženě podívala a bylo zřejmé, že jsem narušil určité hranice. Trochu podrážděně se zeptala „Co si myslíš, že děláš?“, lehce zahanben situací jsem si musel sypat popel na hlavu „Omluvám se, nemohl jsem odolat“. Ona reaguje už jen šibalským úsměvem, jako kdyby to bylo přesně to, co si přeje slyšet. Lehce zmatený ji nadále doprovázím a ptám se, na co má chuť. Než jsem to dořekl, došlo mi, že odpověď nedostanu, ani jsem ji už nepotřeboval – její úsměv mluvil za vše. Rychle jsme si objednali jídlo s sebou a vyrazili směrem k mému bytu, který je naštěstí několik metrů, jinak věřím, že bychom nedošli.

Sotva za námi zaklapli dveře, cítil jsem tu úžasnou energii úplně všude. Věděla, že se mi už může otevřít, že je zcela přijata. Ta energie a tělo mě zcela zhypnotizovali, byl jsem jako v opojení. Hned jsme se za zavřenými dveřmi začali líbat, postupně jsem odkrýval tu její kuklu a vnímal každý centimetr její kůže. Moje ruce přesně věděly, co mají dělat, jako kdyby si o to její tělo říkalo samo. Pomalu ji zajíždím pod kalhotky a vím, že už na nic jiného nemyslí. Rozepínám si pásek a stahuju kalhoty, ona už nechce na nic čekat, okamžitě si kleká a vkládá si ho do pusy. Postupně se přesouváme dále do bytu, povalím ji na sedačku a líbám ji, nejdříve na ústa, poté jdu po malých krůčcích pořád níže. Nakonec zajíždím jazykem do její svatyně a sleduju, jak ji ovládá vášeň. Vím, že je připravena na další krok, ale ještě, než k tomu dojde, kroužím žaludem kolem klitorisu, touha už je nezvladatelná. Pozvolna do ní zajíždím, oba cítíme úžasnou slast a zároveň úlevu. Zrychluji tempo a vzrušuje mě, jak je z toho krásně mokrá. Užíváme si další polohy, střídáme rytmus, nemůžeme se jeden druhého nabažit. Po několika hodinách padáme vyčerpáním, ležíme spolu v objetí a nemáme potřebu cokoli říkat. Náš čas však vypršel, bylo potřeba se vrátit do reality. Stihli jsme spolu ještě sprchu a doplnit síly vychladlou večeří, nezvratně se však blížil čas loučení. Doprovodil jsem ji k jejímu autu, naposledy ji políbil a poděkoval za hezký večer.

Oba jsme si přáli mít více času, ale jsou věci, kterým člověk neporučí. Bylo nám také oběma jasné, že mezi námi nikdy nemůže plnohodnotný vztah fungovat, scházeli jsme se tak za jinými účely – těmi vášnivými, a tak se z ní pro mě stala Vášnivá žena.