Paris Oh Paris!
Měla okna do ulice a odvahu brát za slovo. Co student studem zostuzený, nevěda jak se zmocnit ženy, mohl jsem na ní nechat oči. Na ňadrech, po kterých se točí snad polovina Paříže a tak jsem stál jako opařený a koktal, inu k nevíře, až mne ta kráska obkročila a proměnila ve zvíře...
Co zbylo, bylo promlčeno, to už mne dávno netíží. A Tobě, ženo první noci, se klaním, co víc, děkuji se za přivítání velkorysé na studijní pobyt v Paříži!
