Polyamorie - moje motivace

31.1.2026 17:51 · 218 nézetek Nova_vita

Tímto textem volně navazuji na můj předchozí text.
Motivace je to nejdůležitější v našem životě. Je totiž hybnou silou všeho, co děláme. Pokud je dostatečně silná, dává nám vytrvalost a dovede nás k cíli.
K vysvětlení mojí motivace se budu zabývat třemi zásadními vztahy, které mě ovlivnily a vždy jsem se z nich poučil.
1. Vznikl v době studií na VŠ. Jak už to často bývá, u studentů je snad všechno možné, a tak si člověk vyzkouší mnoho věcí. Tehdy jsme dva kluci a jedna holka nejprve vytvořili kamarádský vztah. Protože jsme bydleli na kolejích a trávili spolu spoustu času, tak jsme podnikli akci Kulový blesk, která jak známo je největší akcí v dějinách stěhování a začali jsme spolu bydlet. Asi nemusím říkat, že jme velmi brzy začali spolu i spát a stal se z toho milenecký vztah. Byl plný energie, lásky, zážitků, objevování a hlavně romantiky. Zajímavé je, že se o nás povídalo, že spolu „šoustáme“ všichni tři podstatně dřív, než to opravdu začalo. Co ale bylo podstatné, že když jsem se později zamyslel nad tím, jak tento vztah fungoval, tak jsem si uvědomil, že měl obrovské přednosti. Prakticky nedocházelo ke konfliktům. I když nastal problém, nenastalo to, co nastává u párů v hádce – plichta. Prostě vždy to bylo 2:1 a tak nebylo dál co řešit. I když jsme trávili spoustu času spolu jinými činnostmi než studiem, byli jsme naprosto v pohodě. Vždy byl někdo na přednášce, nebo cviku, kde nejen že pořídil zápis učiva, ale zajistil i zápis v docházce pro všechny. To znamenalo zásadní úsporu času a tak bylo možné se věnovat například brigádám a vylepšovat tak náš studijní budget, což nám umožnilo opustit kolej a najít si slušný pronájem a nadstandardní možnosti zábavy :D. (Tady chci jen pro jistotu upozornit, že nejsem proletář. Netrpím nedostatkem, jen popisuji vše jak bylo, a jaké to mělo výhody a ne že hledám sponzory.) Další velkou výhodou oproti následným „tradičním vztahům“ bylo, že nevznikali hádky ani z důvodu času tráveného vlastními koníčky, protože doma nebyl nikdo sám zatím co se partner baví. Emocionální a sexuální přínos byl k tomu všemu naprosto skvělý. Škoda jen zkoušky z chemie, která z důvodu výpadku té oné nejdůležitější osoby naši idylku ukončila a bylo potřeba jít každý jiným směrem.
2. Druhý vztah byl nejdelší (20 let), z mojí strany vůči ní do poslední chvíle láskyplný. Co nás rozdělilo byly dvě zásadní věci. Vždy jsem měl kolem sebe hodně žen a byl jsem s nimi schopný navázat citový vztah, ale držel jsem je jen na platonické bázi. Hned jsem je upozornil, kde je hranice a tak co se týče pohlavního aktu jsem byl celou tu dobu věrný. Ano, i emoční nevěra je nevěrou. Přiznávám. Bývalá žena si ale dodnes myslí, že jsem opíchal svoji asistentku a hromadu klientek a nikdo jí to nevysvětlí. Ta druhá věc, co jí štvala je naprostá absence žárlivosti z mojí strany. Dle jejího názoru mě právě toto usvědčuje. Skončilo to nakonec rozvodem. Ale vše proběhlo v klidu a necítíme vůči sobě zášť.
3. Po rozvodu jsem si našel nový vztah. Ve spoustě věcí se zdál být ideální. Co se týče sexu, asi ten nejlepší. Vztah byl z mojí strany založený na citu a z její na citu a majetnickém přístupu vůči mě. Bohužel jsem svobodného smýšlení, a ne inventář své partnerky. Prostě jsem to rázně ukončil a bylo to. Poučení pro mě je, že tohle opravdu, ale opravdu NE.
Mohlo by se zdát, že můj největší nedostatek, kterým je absence žárlivosti je důsledkem života v prvním vtahu, ale není tmu tak. Ten by nevznikl, pokud bych žárlil. Jako spousta lidí jsem začal bilancovat a přemýšlet nad tím, jak by měl vypadat vtah pro život. Nejlepší je poučit se z předešlých zkušeností a jak už se mi v životě osvědčilo mnohokrát – využít svůj nedostatek jako přednost. Nastavit život tak, aby byl naplněný po všech stránkách. Po pracovní se mi to podařilo, teď ještě chybí ten milostný, partnerský. Protože chci vztah na zbytek života. Chci být věrný fyzicky i emočně a přitom nebýt polovičatý, napadlo mě vrátit se k polyamorii.
Benefity jsou totiž obrovské a myslím si, že rozvoji tohoto soužití brání jen konvence, protože:
- Vztah má více zdrojů citové podpory, protože různí partneři naplňují různé potřeby
- Menší emoční tlak, protože se prostě lépe řeší problémy viz bod 1.
- Autenticita a menší sebecenzura – není nutné popírat, že prostě mám velké srdce
- Lepší adaptabilita na okolní svět – dovednosti více lidí a učení se navzájem
- Vyšší bezpečnost všech ve vztahu a jejich nejbližších
- Vyšší svoboda všech zúčastněných – příklady v bodu 1.
- A mnoho dalších. Každý, pokud se zamyslí si najde své.
Je mi jasné, že si někteří i v tak otevřené komunitě ťukají na čelo, aniž by se zamysleli nad tím co píšu. I zde se najdou lidé, pro které je tato představa odporná. A bude zde naprosto zanedbatelná část těch, co se nad tím alespoň zamyslí. I minulý blog - manuál má rozporuplné reakce, někomu se líbí a někomu ne. Ale minimálně mi přinesl jednu skvělou konverzaci s velmi citlivou a myslící ženou. A také komunikaci s jedním marťanem co mi psal že honí a nepochopil, že mě tohle fakt nezajímá – to je ale jiný příběh. Jen tím chci říci, že na Amatérech jsou inteligentní lidé, co přemýšlí nad obsahem, a jsou zde i lidé, co obsah konzumují jako hamburgery u Mc Donalda.
Šance, že najdu ženu, co po tomto sní a půjde se mnou a s … do vztahu je malá. Je téměř nulová, Ale malá, úplně nepatrná šance je a já udělám vše, abych ji našel. Jak pak dál, to zase příště.

-