Proč mě vaše fotky nezajímají

Můj zájem o muže není o fotce, kterou pošle a čeká, jestli se chytnu. Je to o tom, z jakého rámce vychází jeho pokus o navázání kontaktu. Většina můžů si myslí, že zaujmou tím, že se „ukážou“. Je to strategie vizuální prezentace, lehké pochlubení, kdy tělo má zafungovat jako vstupní brána. Tento model funguje na ženy, které jsou primárně stimulované fyzickou atraktivitou. Já taková nejsem.

Mě zajímá, jak muž chápe dynamiku polarity. Zajímá mě, jestli rozumí ženskou energii, jestli ví, co je vedení a co je rámec, jestli má hloubku, strukturu a hodnotový systém. Fotka, ať už je jakákoliv, je z tohoto hlediska pro mě nulová informace. V podstatě je to v mém měřítku red flag v tom smyslu, že on automaticky předpokládá, že ženské zaujetí funguje stejně jako mužské. Tedy: „ukážu tělo = ona se navnadí“. To není pochopení ženské psychologie. To je projekce vlastní mužské logiky.

Ale je důležité dodat jednu věc. Red flag to je jen tehdy, pokud pokračuje dál ve stejné rovině, neumí přejít do hlubší komunikace a ignoruje mé hranice, které nastavím. Pokud by byl schopný po mém signálu přepnout a začít mluvit o hodnotách, dynamice a pohledu na vztah, pak je to jen nevyspělý první tah, ne nutně diskvalifikace.

Jsem velmi citlivá na to, když muž nechápe polaritu. Protože já sama ji řeším hluboce, tj. vědomě, filozoficky, archetypálně. Většina mužů ji řeší instinktivně, povrchně nebo vůbec.

Abych úplně nesmetla fyzickou stránku ze stolu, tak ano, existují vizuální podněty, na které reaguji. Je to výška a robustnost postavy. Tam se ve mně automaticky spíná pocit: „tento chlap by mě ochránil, schoval do náruče…tady je umožněno cítit se malá“. Samo o sobě to ale nestačí, pokud ostatní hodnoty nejsou v souladu s těmi mými. Vždy pro mě bude primární jeho nastavení. Tím, že mi pošle fotku a čeká mé zaujetí, mi vlastně říká, že z toho, co je pro mě nejdůležitější, nechápe vůbec nic.