Nejsem umytá...

Několikrát v životě se mi stalo, že jsem nové známosti zajel rukama pod kalhotky na zadek. A jak jsem jim mačkal a hladil půlky, tak ucukly a řekly, "nejsem umytá". Asi v obavách, že nezůstanu hladit jen půlky a vydám se hlouběji. A v ten okamžik pro mě vše skončilo. Představa, že jsem s neumytou ženou a že se myje jenom před sexem, je pro mě nepřekročitelná hranice.

Asi mám moc bujnou představivost, ta žena v ten okamžik však v mých očí padne na úplné dno. I kdyby byla sebehezčí, maximálně sympatická, pro mě není cesty zpět. Mám rád facesitting, rád ženy lížu mezi půlkama, takže pro mě je hygiena absolutní priorita a totéž očekávám od protějšku. Jsou věci, které z hlavy nedostanu a neumím je přejít. Pro mě je to stejné jako kdyby byla malomocná.

Ale co je ještě horší, tak zjištění, že jde někdo ven neumytý. Použít wc a neumýt se, to je jako kdyby někdo zvracel a nevypláchnul si pusu a nevyčistil zuby. A šel normálně mezi lidi. Neumím si to ani představit ani pochopit. Já byl doma od mala vedený k tomu, že si musím vyčistit zuby a po wc se osprchovat. Pro mě to je tak základní věc jako dýchání. Proto jsem měl vždy trochu problém s vybíráním milenek, protože tohle byl velký červený semafor.

Nevím, kde mají ostatní uvědomění vlastního já, jaké mají vůči sobě empatie. Já to mám jako úzus, něco, co patří k existenci. Už v Koránu se zmiňuje istindža a istidžmar. Omytí vodou, pokud není voda, tak například písek. A to jsem si vždy myslel, že Evropa je vyspělejší. V některých věcech máme ještě co dohánět. Určitě nejde o mytí pískem ale o tu myšlenku věc řešit...

Někdo jednou prohlásil, že úroveň národa začíná na WC. A myslím, že měl pravdu.