Kolik lidí si pamatujete?

Nedávno jsem vedla s kamarádem rozhovor o něčem, čemu se dnes říká body count. Ten výraz ve mně pořád evokuje spíš účetní uzávěrku než intimní život, ale zjevně je to jen otázka generace :). Kamarád mi vyprávěl o Lemmy Kilmisterovi z Motörhead, který měl v nějaké knize přiznat, že měl údajně tisíce sexuálních partnerek a že si pamatuje jen úplně malou část z nich. Tisíce. To už není milostný život. To je spíš logistický projekt…

Pak se mě nevinně zeptal, jestli si pamatuju všechny muže, se kterými jsem kdy spala. Odpověděla jsem, že ano. Bez zaváhání. Úplně všechny. Jménem. Chvíli bylo ticho, které si říkalo o různé interpretace — od obdivu, pohrdání, až po podezření, jestli nelžu. On si prý spoustu žen už vůbec nevybaví. A tehdy mi došlo, že možná nejde ani tak o paměť. Možná jde o to, co si z těch setkání odnášíme.Já si totiž nepamatuju jen samotný sex. Pamatuju si člověka. Pamatuju si první větu, kterou mi řekl. To, čemu jsme se smáli. Někdy i to, kde jsme byli nebo co hrálo v pozadí. Ne proto, že bych měla nějakou geniální paměť. Tu nemám. Klidně hledám brýle, které mám na hlavě. Ale některé lidi si prostě nějak „uložím jinam“. Ne do seznamu. Spíš do příběhu. A možná právě proto pro mě sex není jen izolovaná událost, ale součást toho celého setkání.

A pak mě napadla ještě jedna věc.Možná to vůbec není o počtu. Možná je to o tom, jestli ten člověk zůstane součástí nějakého příběhu, nebo se z něj stane jen další číslo v řadě.

A teď by mě zajímalo …

Pamatujete si všechny lidi, se kterými jste spali? A pokud ne…

Je to tím, že jich bylo moc?

Nebo tím, že někteří lidé prostě nestáli za to, aby zůstali v paměti?

\