Kluci ze Slovenska

Minule jsem tu psala o fenoménu dick pictures a končila jednou větou, která pak ovlivnila celou diskusi, kdy mi slovenští kluci psali, že co jsem si to dovolila kritizovat Slováky, jeden mě dokonce přirovnal k Hitlerovi a začal tu házet paragrafy o hanobení národa. Toho jsem hodila do ignoru, když je někdo vyloženě blbec, je mi jedno jaké je národnosti. Ráda bych se ale věnovala právě tomu, co tu slovenští kluci moc nedali. Předně o tom s kým se budu chtít seznámit rozhoduju jen já sama. A když holku nelákají třeba blonďáci nebo plešatí, tak s tím taky nic neudělají a můžou taky mluvit o nespravedlnosti a „hanobení“ plešatých. Vás třeba také z většiny nelákají hodně prdelaté holky, co kluci? Seznamování, vztahy nebo dokonce to s kým chci mít sex je přísně výběrová záležitost jen v mých rukou. Tohle není žádná blbá diverzita a inkluze abych musela dát šanci všem a když třeba někoho nelákají tetovaní, mě nelákají kluci, o nichž tuším, že mě nebudou přitahovat svojí psychologií. Já poznala spoustu Slováků za svůj život a zkrátka nesedí mi mnohem větší emotivnost, prožívání, rtuťovitost, případně impulsivnost, popudlivost či vznětlivost, se kterou se u nich potkávám (samozřejmě že ne u všech). Začalo to už někdy asi tak ve 13 letech, kdy jsem si tehdy snad ještě na ICQ nebo možná na xchatu, už ani nevím, psala pár týdnů s jednim slovenským klukem, aby se pak urazil v naprosto nepochopitelný situaci, kdy jsem se zeptala na něco z PC světa, teď už nevím co to bylo, ale ta diskuse vypadala asi takhle, já: „nevíš prosim tě jaká je klávesová zkratka obráceného lomítka?“ On: „nevim, to mě tak trápí. Já: „co?“ On: „Celou dobu si ze mě děláš jen legraci, běž se bodnout, to jste celí vy Češi, nenávidíte Slováky, ponižujete nás.“ Načež skončila komunikace. WTF? Podobný věci jsem pak zažila Xkrát v práci i co se týče vztahů třeba v partě kamarádů. Já prostě slovenské duši nerozumím, chápu, že existují rozdíly, stejně tak jsou asi rozdíly mezi Čechy a třeba Poláky, nebo Němci, tím neříkám, že jsou Slováci nějak horší, třeba slovenský humor, který mi přijde specifický miluju, stejně tak jsou ale specifičtí slovenští kluci, po mnoha zkušenostech si je prostě nechci připouštět k tělu. Kór když tady to platí doslova. Třeba jsme naopak my Češi málo emotivní, nevím, co ale vím je, že mi to tak vyhovuje víc.

Co se týče toho, co mám napsané v profilu o Slovácích, jde o určitou špatnou zkušenost tady odsud, kdy si se mnou snažila jedna slovenská „holka“ psát, náhodou mi v tu chvíli psal jeden Slovák a ta holka mi začla podbízet ať se seznámím. Tahle zkušenost s tou „Símou“ pro mě byla nepříjemná protože to mělo přesah do mého osobního života. Něco potřebovala já „jí“ nabídla, že jí s tím může pomoct jeden můj kamarád. Podrobnosti psát nebudu, nakonec ta ehm ehm holka udělala blbce ze mě i z něj a já ho pak radši asi půl roku nechtěla potkat. Takže jen na vysvětlenou, slovenští kluci zdravím vás, nic proti vám nemám, ale nemám zájem o seznámení, o milostné dobrodružství, už vůbec ne o vztah. Hanobení národa? Jistě. Úplná genocida slovenských dětí, které se mohly narodit kdybych si začala s někým ze Slovenska ale nikdy se nenarodí. Že prý odsuzuju celý národ. Odsuzuju k čemu? Že se neseznámí s tím Hitlerem v sukni? Neblázněte. Holt to mám takhle a myslím, že to tak má víc lidí. A nemusí jít o národnost, ale třeba etnickou příslušnost.